Samostatně tým vedený Acušim Nišizawou (Hirošimská univerzita) navrhl hledat axionovou temnou hmotu sledováním extrémně nízkofrekvenčních fluktuací zemského magnetického pole a využívat tak přirozené magnetické prostředí Země jako detekční médium . Když axiony o hmotnostech mezi 1×10⁻¹⁵ eV a 1×10⁻¹³ eV procházejí Zemí, teorie předpovídá, že by interagovaly s globálním geomagnetickým polem a generovaly detekovatelné elektromagnetické vlny .

Japonsko je také lídrem v detekci pomocí minerálů. Třetí setkání „Minerální detekce neutrin a temné hmoty“ (MDνDM'25) se konalo v Jokohamě v květnu 2025, hostila ho agentura JAMSTEC a zaměřilo se na využití minerálních ložisek jako přirozených, dlouho exponovaných částicových detektorů .

Stav MOND: Hlavní alternativa temné hmoty čelí novým testům

Modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) navrhuje, že gravitace se chová odlišně při nízkých zrychleních, čímž odpadá potřeba neviditelné temné hmoty . Úspěšně předpovídá rotační křivky galaxií, ale nedávné důkazy ji výrazně zpochybnily:

• Studie dynamiky Mléčné dráhy z května 2026 zjistila, že data silně upřednostňují temnou hmotu před modifikovanými gravitačními modely (MOND a STVG), přičemž MOND vylučuje na více než 13 sigma a STVG na více než 4 sigma . Tím se prolomily dřívější nejednoznačnosti mezi baryonovou strukturou a gravitačními zákony .
• Reanalýza Kupoly kulových (Bullet Cluster) z června 2026 ukázala, že pozorování by mohla být stále konzistentní s alternativou bez temné hmoty, ale pokud temná hmota existuje, bude jí pravděpodobně méně, než se dříve předpokládalo .
• Přehled z května 2025 uzavřel, že MOND úspěšně vysvětluje rotační křivky galaxií, ale selhává na úrovni kup galaxií . Nejvážnějším problémem je, že kupy galaxií vykazují zbytkový hmotnostní nesoulad i při analýze pomocí MOND .
• Samostatná studie z roku 2025 využívající trpasličí galaxie zjistila, že předpovědi MOND nedokážou reprodukovat pozorované chování, zatímco modely s temnou hmotou data přirozeně vysvětlují .

Převládající vědecký konsenzus zůstává, že temná hmota je jako vysvětlení pro celou škálu kosmologických a astrofyzikálních dat upřednostňována před modifikovanou gravitací .

Nové detektorové projekty: DELight v Heidelbergu

V dubnu 2026 schválila Německá nadace pro výzkum (DFG) financování experimentu DELight ve výši 5,3 milionu eur – přímého hledání lehké temné hmoty s použitím přehlazeného helia-4 jako cílového materiálu . Konsorcium vede Univerzita Heidelberg, partnery jsou KIT (Karlsruhe) a Univerzita Freiburg .

DELight se zaměřuje na částice s velmi nízkou hmotností jako kandidáty na temnou hmotu, vysvětlila profesorka Kathrin Valerius . Detektor používá ultra-chladné přehlazené helium osazené velkoplošnými magnetickými mikrokalorimetry (LAMCAL), optimalizované pro detekci velmi lehkých částic temné hmoty, které by produkovaly nepatrná energetická uložení . Helium nabízí několik výhod: jeho nízká jaderná hmotnost a vnitřní radiopřirozenost ho činí ideálním pro experimenty s nízkým prahem a umožňuje škálovatelné návrhy detektorů .

Výzkumná skupina OMNIA na Max Planckově institutu pro jadernou fyziku (MPIK) v Heidelbergu je také aktivní v pátrání po temné hmotě prostřednictvím mikročočkování a astročásticových experimentů .

Experiment FASER na CERNu: Posouvání hranic hledání temných fotonů

Experiment FASER (Forward Search Experiment) na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) nadále přináší výsledky. V dubnu 2026 oznámil nové hledání temných fotonů s využitím 177 fb⁻¹ dat ze srážek proton-proton z běhu LHC Run 3 . Temné fotony jsou hypotetické zprostředkující částice skrytého „temného sektoru“, který by mohl vysvětlovat temnou hmotu .

Nové hledání FASERu využívá data nasbíraná v letech 2022 až 2024, odpovídající integrované svítivosti 177 fb⁻¹ při těžišťové energii 13,6 TeV . Pozorovaný limit vylučuje temné fotony s hmotnostmi mezi přibližně 10 a 150 MeV a vazebnými konstantami kolem 10⁻⁵–10⁻⁴, čímž vylučuje část kosmologicky životaschopného parametrického prostoru . CERNový EP-News v červnu 2026 zdůraznil, že FASER otevřel nová okna do temných sektorů i do fyziky neutrin v oblasti TeV .

Širší souvislosti

Oblast se pohybuje na více frontách – přírodní detektory v měřítku Země (Japonsko), nové kryogenní experimenty (DELight v Heidelbergu), hledání temných sektorů na urychlovačích (FASER na CERNu) a pokračující napětí mezi paradigmatem temné hmoty a alternativami modifikované gravitace. Přímá detekce zatím temnou hmotu nenašla, ale citlivost experimentů se rychle zlepšuje . Další generace detektorů, jako jsou DarkSide-20k, DARWIN/XLZD a PandaX-xT, jsou ve fázi návrhu, výzkumu a vývoje nebo výstavby .

Samostatně tým vedený Acušim Nišizawou (Hirošimská univerzita) navrhl hledat axionovou temnou hmotu sledováním extrémně nízkofrekvenčních fluktuací zemského magnetického pole a využívat tak přirozené magnetické prostředí Země jako detekční médium . Když axiony o hmotnostech mezi 1×10⁻¹⁵ eV a 1×10⁻¹³ eV procházejí Zemí, teorie předpovídá, že by interagovaly s globálním geomagnetickým polem a generovaly detekovatelné elektromagnetické vlny .

Japonsko je také lídrem v detekci pomocí minerálů. Třetí setkání „Minerální detekce neutrin a temné hmoty“ (MDνDM'25) se konalo v Jokohamě v květnu 2025, hostila ho agentura JAMSTEC a zaměřilo se na využití minerálních ložisek jako přirozených, dlouho exponovaných částicových detektorů .

Stav MOND: Hlavní alternativa temné hmoty čelí novým testům

Modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) navrhuje, že gravitace se chová odlišně při nízkých zrychleních, čímž odpadá potřeba neviditelné temné hmoty . Úspěšně předpovídá rotační křivky galaxií, ale nedávné důkazy ji výrazně zpochybnily:

• Studie dynamiky Mléčné dráhy z května 2026 zjistila, že data silně upřednostňují temnou hmotu před modifikovanými gravitačními modely (MOND a STVG), přičemž MOND vylučuje na více než 13 sigma a STVG na více než 4 sigma . Tím se prolomily dřívější nejednoznačnosti mezi baryonovou strukturou a gravitačními zákony .
• Reanalýza Kupoly kulových (Bullet Cluster) z června 2026 ukázala, že pozorování by mohla být stále konzistentní s alternativou bez temné hmoty, ale pokud temná hmota existuje, bude jí pravděpodobně méně, než se dříve předpokládalo .
• Přehled z května 2025 uzavřel, že MOND úspěšně vysvětluje rotační křivky galaxií, ale selhává na úrovni kup galaxií . Nejvážnějším problémem je, že kupy galaxií vykazují zbytkový hmotnostní nesoulad i při analýze pomocí MOND .
• Samostatná studie z roku 2025 využívající trpasličí galaxie zjistila, že předpovědi MOND nedokážou reprodukovat pozorované chování, zatímco modely s temnou hmotou data přirozeně vysvětlují .

Převládající vědecký konsenzus zůstává, že temná hmota je jako vysvětlení pro celou škálu kosmologických a astrofyzikálních dat upřednostňována před modifikovanou gravitací .

Nové detektorové projekty: DELight v Heidelbergu

V dubnu 2026 schválila Německá nadace pro výzkum (DFG) financování experimentu DELight ve výši 5,3 milionu eur – přímého hledání lehké temné hmoty s použitím přehlazeného helia-4 jako cílového materiálu . Konsorcium vede Univerzita Heidelberg, partnery jsou KIT (Karlsruhe) a Univerzita Freiburg .

DELight se zaměřuje na částice s velmi nízkou hmotností jako kandidáty na temnou hmotu, vysvětlila profesorka Kathrin Valerius . Detektor používá ultra-chladné přehlazené helium osazené velkoplošnými magnetickými mikrokalorimetry (LAMCAL), optimalizované pro detekci velmi lehkých částic temné hmoty, které by produkovaly nepatrná energetická uložení . Helium nabízí několik výhod: jeho nízká jaderná hmotnost a vnitřní radiopřirozenost ho činí ideálním pro experimenty s nízkým prahem a umožňuje škálovatelné návrhy detektorů .

Výzkumná skupina OMNIA na Max Planckově institutu pro jadernou fyziku (MPIK) v Heidelbergu je také aktivní v pátrání po temné hmotě prostřednictvím mikročočkování a astročásticových experimentů .

Experiment FASER na CERNu: Posouvání hranic hledání temných fotonů

Experiment FASER (Forward Search Experiment) na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) nadále přináší výsledky. V dubnu 2026 oznámil nové hledání temných fotonů s využitím 177 fb⁻¹ dat ze srážek proton-proton z běhu LHC Run 3 . Temné fotony jsou hypotetické zprostředkující částice skrytého „temného sektoru“, který by mohl vysvětlovat temnou hmotu .

Nové hledání FASERu využívá data nasbíraná v letech 2022 až 2024, odpovídající integrované svítivosti 177 fb⁻¹ při těžišťové energii 13,6 TeV . Pozorovaný limit vylučuje temné fotony s hmotnostmi mezi přibližně 10 a 150 MeV a vazebnými konstantami kolem 10⁻⁵–10⁻⁴, čímž vylučuje část kosmologicky životaschopného parametrického prostoru . CERNový EP-News v červnu 2026 zdůraznil, že FASER otevřel nová okna do temných sektorů i do fyziky neutrin v oblasti TeV .

Širší souvislosti

Oblast se pohybuje na více frontách – přírodní detektory v měřítku Země (Japonsko), nové kryogenní experimenty (DELight v Heidelbergu), hledání temných sektorů na urychlovačích (FASER na CERNu) a pokračující napětí mezi paradigmatem temné hmoty a alternativami modifikované gravitace. Přímá detekce zatím temnou hmotu nenašla, ale citlivost experimentů se rychle zlepšuje . Další generace detektorů, jako jsou DarkSide-20k, DARWIN/XLZD a PandaX-xT, jsou ve fázi návrhu, výzkumu a vývoje nebo výstavby .