Krize v Hormuzském průlivu: americká blokáda a íránské hrozby ochromují klíčovou námořní trasu

Poznámka k datům: K nejostřejší eskalaci došlo v polovině července 2026. Nejnovější zprávy z 4. a 5. srpna 2026 ukazují, že krize pokračuje. Některá čísla níže vycházejí z červencových dat, protože novější kvantifikované údaje o lodní dopravě nebyly v prvních srpnových dnech zveřejněny.

Doprava v Hormuzském průlivu se prakticky zastavila

Nejpřímějším ukazatelem krize je počet plavidel proplouvajících Hormuzským průlivem, nejdůležitějším úzkým hrdlem pro přepravu ropy a zemního plynu na světě. K 17. červenci 2026 propluly průlivem za jediný den pouze tři nákladní lodě – nejméně od května. Většina plavidel se zastavila nebo se obrátila po íránských útocích a obnovení americké blokády . Dne 9. července proplulo průlivem jen 23 tankerů a nákladních lodí, podle společnosti Kpler, která se zabývá námořní zpravodajskou službou . Pro srovnání: před konfliktem činil denní průměr přibližně 138 lodí . Během krátkého příměří v červnu 2026 proplulo průlivem nejméně 172 lodí, přičemž za jediný den jich bylo 42 . Od té doby doprava dramaticky klesla.

Nečinné tankery a odkloněné lodě

S tím, jak doprava uvázla na mrtvém bodě, se v Perském zálivu nahromadily stovky plavidel. Na vrcholu dřívější blokády v červnu 2026 čekalo v záloze až 580 lodí, zatímco průlivem se pokusilo proplout jen několik z nich . Koncem dubna 2026 bylo šest tankerů převážejících íránskou ropu nuceno se kvůli blokádě vrátit . 15. července americké námořnictvo po znovuzavedení blokády zadrželo u Hormuzu dvě lodě spojené s Íránem . Tisíce námořníků uvízly na moři, protože pojišťovny odmítají krýt rizika v nebezpečné zóně . Americká armáda k 3. srpnu uvedla, že v rámci námořní blokády přesměrovala 44 plavidel .

Íránská úniková cesta: pákistánské přístavy a pozemní trasy

Írán tváří v tvář ochromené námořní dopravě aktivně rozvíjí alternativní vývozní kanály. Dne 4. srpna 2026 oznámil Muhammad-Alí Dehgan, šéf íránské Organizace na podporu obchodu a klíčový ekonomický poradce, že Írán zvažuje využití dvou pákistánských přístavů – Karáčí a Gwádaru – k udržení obchodu navzdory americké blokádě vlastních přístavů .

Írán již od dubna 2026 zprovoznil šest pozemních obchodních koridorů přes Pákistán, včetně trasy Gwádar–Gabd, která může zkrátit dobu přepravy až o 87 % . Do dubna 2026 uvázlo v Pákistánu 3 000 přepravních kontejnerů čekajících na přesun do Íránu a do července bylo novými íránsko-pákistánsko-čínskými koridory přepraveno více než 14 000 metrických tun nákladu . Írán rovněž využívá přístavy v Kaspickém moři, kamionovou dopravu přes Turecko a Kavkaz a železniční spojení s Čínou . Odhaduje se, že Írán může až 40 % svého běžného námořního obchodu přesunout na pozemní trasy .

Hrozby Íránských revolučních gard odvetou

Íránské revoluční gardy (IRGC) reagují na blokádu stupňujícími se hrozbami. Dne 15. července 2026 pohrozily uzavřením „všech ostatních vývozních koridorů, které slouží USA a jejich spojencům“ a prohlásily: „Regionální energetické exporty jsou buď sdíleny všemi, nebo odepřeny všem“ . IRGC konkrétně pohrozily, že zacílí na energetické exportní trasy regionálních spojenců Washingtonu, pokud budou omezení íránského vývozu ropy a plynu pokračovat . Analytici upozorňují, že Írán může využít své jemenské spojence Húsí k uzavření průlivu Báb el-Mandeb, který je vstupní branou k Rudému moři, a otevřít tak proti Washingtonu novou frontu .

Dne 1. srpna 2026 varoval generálmajor Alí Abdolláhí, šéf íránského válečného velení, Spojené státy před „rozdmýcháváním plamenů rozsáhlé regionální války“, zatímco vysoký íránský představitel uvedl, že Írán dále zpřísní opatření v Hormuzském průlivu, pokud blokáda potrvá . Bývalý velitel IRGC vydal 4. srpna další hrozby proti americkým silám .

Diplomatická jednání: křehká a zablokovaná

Dohoda o příměří byla uzavřena v polovině června 2026, kdy bylo na summitu G7 ve Francii podepsáno 14bodové memorandum o porozumění (MOU) . USA 18. června blokádu zrušily a doprava se krátce obnovila . Jednání se však rychle zadrhla. Dne 1. července 2026 skončilo kolo nepřímých jednání v Dauhá bez náznaku pokroku směrem k trvalému míru; vyjednavači se stále přeli o otázkách, které měly být údajně vyřešeny o dva týdny dříve .

Do 13.–14. července 2026 prezident Trump blokádu znovu zavedl a pohrozil bombardováním mostů a elektráren v Íránu, pokud nebudou obnovena jednání . USA také navrhly 20% clo na veškeré zboží proplouvající Hormuzem . Dne 4. srpna 2026 Katar uvedl, že mediátoři dosáhli určitého pokroku ve snaze ukončit krizi, ale status jednání zůstává nejistý . Ministr financí Bessent naznačil, že by dohody mohlo být dosaženo „během dnů“ , ale 5. srpna 2026 Írán prohlásil, že nemá v plánu vést přímá jednání s Washingtonem, navzdory Trumpovu tvrzení, že jednání začnou. Írán vede rozhovory pouze s Ománem o možnosti dočasné námořní trasy . Ministr zahraničí Rubio tvrdil, že bylo dosaženo „pokroku“, ale neexistuje žádné ověřené prolomení patové situace.

Krize zůstává vysoce nestálá, globální ceny energií jsou v ohrožení, protože nejdůležitější úzké hrdlo pro přepravu ropy na světě zůstává z velké části uzavřeno.