Hormuzský průliv (Perský záliv): Letecká válka USA a Izraele proti Íránu začala 28. února 2026. Írán odpověděl 4. března vyhlášením průlivu za „uzavřený" a útoky na obchodní lodě, ropné tankery a námořní cíle pomocí dronů, balistických raket a malých útočných člunů . Tankerová doprava tímto kritickým místem, kudy běžně proplouvá asi 20 % světové ropy, se zhroutila .

Infrastruktura v zemích Perského zálivu: Írán rozšířil útoky i za své hranice a zasáhl rafinerie, ropné terminály a plynárenská zařízení v Saúdské Arábii, SAE, Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu . Zprávy uvádějí, že 30–40 % rafinérské kapacity v Perském zálivu bylo poškozeno nebo zničeno .

Rusko-ukrajinská fronta: Ukrajina udržuje „neúprosné tempo" útoků na ruské ropné dodavatelské řetězce. Jen v červenci 2026 byly velké ruské rafinerie, ropné tankery a potrubní infrastruktura zasaženy nejméně třicetkrát, což dále prohlubuje nejistotu ohledně ruských dodávek .

Přímé střety USA a Íránu: Boje o Hormuzský průliv pokračovaly i do poloviny července, přičemž USA udeřily na íránská velitelská centra a protivzdušnou obranu, zatímco Írán nadále ohrožuje námořní dopravu .

Poškození rafinérské kapacity

Krize není jen o nedostatku surové ropy – stále více jde o krizi rafinovaných paliv.

• Írán přímo napadl rafinerie na Blízkém východě a ukrajinské údery vyřadily z provozu ruské rafinerie .
• Výsledné rafinérské úzké hrdlo znamená, že svět nyní čelí nedostatku benzínu a nafty, protože poškozené rafinerie nedokážou zpracovat dostupnou surovou ropu na hotová paliva .
• Asijské rafinerie, silně závislé na blízkovýchodní ropě, musely pro srpen 2026 omezit plánované zvyšování výroby, což udržuje světové zásoby paliv napjaté .
• Analytik JPMorgan poznamenal, že celosvětová produkce paliv klesla o 10 % oproti předválečné úrovni .

Odhadované výpadky dodávek

Čísla o dodávkách jsou alarmující, jak shrnuje tabulka níže.

• Očekává se, že trh zůstane v deficitu nejméně do třetího čtvrtletí roku 2026, a to i v případě brzkého ukončení bojů .
• Průzkum agentury Reuters mezi analytiky předpovídá, že se deficit v roce 2026 prohloubí v průměru na 1,5 milionu bbl/den, přičemž přebytek by se mohl objevit až v roce 2017, pokud se obnoví toky ze Zálivu a produkce v USA zůstane silná .

Ekonomické důsledky pro Asii

Asie je v této krizi nejzranitelnějším regionem kvůli své vysoké závislosti na dovozu blízkovýchodní ropy, která tranzituje přes Hormuzský průliv .

• Asijská rozvojová banka (ADB) snížila svůj odhad růstu pro rozvojovou Asii a Tichomoří pro rok 2026 na 4,9 %, což je pokles z 5,1 % předpovídaných v dubnu a o 0,6 procentního bodu méně než 5,5% růst v roce 2025 .
• Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že ačkoli silný export nyní dopad zmírňuje, prodloužený konflikt by způsobil vážné nedostatky dodávek a donutil by asijské centrální banky k obtížným politickým kompromisům mezi inflací a růstem .
• Očekává se, že inflace v Asii v roce 2026 vzroste na 2,6 %, oproti 1,4 % v roce 2025 . Čínská rezervní rafinérská kapacita poskytuje určitý nárazník, ale obnova asijské výroby paliv je přímo ohrožena nedostatkem dodávek surové ropy .

Riziko recese a globální ekonomický výhled

Energetický šok se šíří globální ekonomikou a zvyšuje hrozbu recese.

• OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varovala, že pokud se blízkovýchodní konflikt protáhne do roku 2027, stane se recese v některých zemích a výrazný nárůst inflace „pravděpodobnějšími" .
• Evropská unie: Jarní hospodářská prognóza Evropské komise na rok 2026 předpokládá zpomalení růstu HDP eurozóny na 0,9 % (z 1,4 % v roce 2025), přičemž toto zpomalení přímo připisuje energetickému šoku . Globální růst (mimo EU) je pro rok 2026 projektován na 3,1 %, což je pod trendem .
• Spojené státy: USA „rychle vyčerpávají nástroje k absorpci ropného šoku z íránské války" kvůli zmenšené kapacitě Strategické ropné rezervy a omezeným politickým možnostem, jak zabránit prudšímu poklesu v případě pádu poptávky .
• Klíčová nejistota: Evropská centrální banka (ECB) upozorňuje na nápadnou anomálii – nárůst cen byl ve srovnání s krizí v roce 1973 poměrně mírný, a to i přes větší rozsah narušení, částečně kvůli slabší čínské poptávce a silné americké produkci . To znamená, že plný recesní dopad může nastat s prodlevou a ekonomiky zasáhne spíše prostřednictvím nedostatku objemu než cenových špiček.

Závěr

Jedná se o největší krizi dodávek ropy v novodobé historii, co se týče objemu narušení. Samotná válka na Blízkém východě způsobila na vrcholu výpadek ~8 milionů bbl/den a ukrajinská kampaň proti ruským rafineriím přidává druhý vektor ničení dodávek. Asie nese hlavní tíhu ekonomických škod a riziko recese je pro ekonomiky závislé na dovozu reálné, pokud budou konflikty přetrvávat do roku 2027. Neobvyklá dynamika velkých ztrát dodávek při pouze mírném růstu cen komplikuje tradiční recesní signál, ale samotný objemový deficit již nyní zatěžuje průmyslovou aktivitu v Asii i Evropě.

Hormuzský průliv (Perský záliv): Letecká válka USA a Izraele proti Íránu začala 28. února 2026. Írán odpověděl 4. března vyhlášením průlivu za „uzavřený" a útoky na obchodní lodě, ropné tankery a námořní cíle pomocí dronů, balistických raket a malých útočných člunů . Tankerová doprava tímto kritickým místem, kudy běžně proplouvá asi 20 % světové ropy, se zhroutila .

Infrastruktura v zemích Perského zálivu: Írán rozšířil útoky i za své hranice a zasáhl rafinerie, ropné terminály a plynárenská zařízení v Saúdské Arábii, SAE, Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu . Zprávy uvádějí, že 30–40 % rafinérské kapacity v Perském zálivu bylo poškozeno nebo zničeno .

Rusko-ukrajinská fronta: Ukrajina udržuje „neúprosné tempo" útoků na ruské ropné dodavatelské řetězce. Jen v červenci 2026 byly velké ruské rafinerie, ropné tankery a potrubní infrastruktura zasaženy nejméně třicetkrát, což dále prohlubuje nejistotu ohledně ruských dodávek .

Přímé střety USA a Íránu: Boje o Hormuzský průliv pokračovaly i do poloviny července, přičemž USA udeřily na íránská velitelská centra a protivzdušnou obranu, zatímco Írán nadále ohrožuje námořní dopravu .

Poškození rafinérské kapacity

Krize není jen o nedostatku surové ropy – stále více jde o krizi rafinovaných paliv.

• Írán přímo napadl rafinerie na Blízkém východě a ukrajinské údery vyřadily z provozu ruské rafinerie .
• Výsledné rafinérské úzké hrdlo znamená, že svět nyní čelí nedostatku benzínu a nafty, protože poškozené rafinerie nedokážou zpracovat dostupnou surovou ropu na hotová paliva .
• Asijské rafinerie, silně závislé na blízkovýchodní ropě, musely pro srpen 2026 omezit plánované zvyšování výroby, což udržuje světové zásoby paliv napjaté .
• Analytik JPMorgan poznamenal, že celosvětová produkce paliv klesla o 10 % oproti předválečné úrovni .

Odhadované výpadky dodávek

Čísla o dodávkách jsou alarmující, jak shrnuje tabulka níže.

• Očekává se, že trh zůstane v deficitu nejméně do třetího čtvrtletí roku 2026, a to i v případě brzkého ukončení bojů .
• Průzkum agentury Reuters mezi analytiky předpovídá, že se deficit v roce 2026 prohloubí v průměru na 1,5 milionu bbl/den, přičemž přebytek by se mohl objevit až v roce 2017, pokud se obnoví toky ze Zálivu a produkce v USA zůstane silná .

Ekonomické důsledky pro Asii

Asie je v této krizi nejzranitelnějším regionem kvůli své vysoké závislosti na dovozu blízkovýchodní ropy, která tranzituje přes Hormuzský průliv .

• Asijská rozvojová banka (ADB) snížila svůj odhad růstu pro rozvojovou Asii a Tichomoří pro rok 2026 na 4,9 %, což je pokles z 5,1 % předpovídaných v dubnu a o 0,6 procentního bodu méně než 5,5% růst v roce 2025 .
• Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že ačkoli silný export nyní dopad zmírňuje, prodloužený konflikt by způsobil vážné nedostatky dodávek a donutil by asijské centrální banky k obtížným politickým kompromisům mezi inflací a růstem .
• Očekává se, že inflace v Asii v roce 2026 vzroste na 2,6 %, oproti 1,4 % v roce 2025 . Čínská rezervní rafinérská kapacita poskytuje určitý nárazník, ale obnova asijské výroby paliv je přímo ohrožena nedostatkem dodávek surové ropy .

Riziko recese a globální ekonomický výhled

Energetický šok se šíří globální ekonomikou a zvyšuje hrozbu recese.

• OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varovala, že pokud se blízkovýchodní konflikt protáhne do roku 2027, stane se recese v některých zemích a výrazný nárůst inflace „pravděpodobnějšími" .
• Evropská unie: Jarní hospodářská prognóza Evropské komise na rok 2026 předpokládá zpomalení růstu HDP eurozóny na 0,9 % (z 1,4 % v roce 2025), přičemž toto zpomalení přímo připisuje energetickému šoku . Globální růst (mimo EU) je pro rok 2026 projektován na 3,1 %, což je pod trendem .
• Spojené státy: USA „rychle vyčerpávají nástroje k absorpci ropného šoku z íránské války" kvůli zmenšené kapacitě Strategické ropné rezervy a omezeným politickým možnostem, jak zabránit prudšímu poklesu v případě pádu poptávky .
• Klíčová nejistota: Evropská centrální banka (ECB) upozorňuje na nápadnou anomálii – nárůst cen byl ve srovnání s krizí v roce 1973 poměrně mírný, a to i přes větší rozsah narušení, částečně kvůli slabší čínské poptávce a silné americké produkci . To znamená, že plný recesní dopad může nastat s prodlevou a ekonomiky zasáhne spíše prostřednictvím nedostatku objemu než cenových špiček.

Závěr

Jedná se o největší krizi dodávek ropy v novodobé historii, co se týče objemu narušení. Samotná válka na Blízkém východě způsobila na vrcholu výpadek ~8 milionů bbl/den a ukrajinská kampaň proti ruským rafineriím přidává druhý vektor ničení dodávek. Asie nese hlavní tíhu ekonomických škod a riziko recese je pro ekonomiky závislé na dovozu reálné, pokud budou konflikty přetrvávat do roku 2027. Neobvyklá dynamika velkých ztrát dodávek při pouze mírném růstu cen komplikuje tradiční recesní signál, ale samotný objemový deficit již nyní zatěžuje průmyslovou aktivitu v Asii i Evropě.