Dvě sázky EU na to, aby evropské technologické firmy zůstaly doma

V tomto kontextu „gigafactory“ neznamená továrnu na výrobu baterií, ale rozsáhlé centrum vybavené výpočetními čipy, datovými úložišti a další infrastrukturou potřebnou k trénování a provozu pokročilé umělé inteligence.

• Financování: EU a členské státy chtějí poskytnout až 10 miliard eur z veřejných zdrojů. Evropská komise očekává, že projekt přiláká nejméně dalších 20 miliard eur soukromých investic. Celkový objem by tak mohl dosáhnout přibližně 30 miliard eur .
• Harmonogram: Výzva končí 12. listopadu 2026. Rozhodnutí o vítězných projektech se očekává začátkem roku 2027. Vybrané gigafactory mají zahájit provoz nejpozději do 18 měsíců od podpisu smluv .
• Strategický cíl: Vybudovat evropskou výpočetní kapacitu, na níž budou moci místní startupy a výzkumníci trénovat špičkové modely, aniž by byli plně závislí na cloudových službách z USA nebo Číny .

Zájem o projekt je značný. Nezávazná předběžná výzva přinesla 76 přihlášek pokrývajících 60 lokalit v 16 členských státech .

Scaleup Europe Fund: peníze pro firmy, které už potřebují růst ve velkém

Druhá iniciativa řeší takzvanou „scaleup mezeru“. Jde o nedostatek velkých a trpělivých investic pro firmy, které už překonaly začátky, mají ověřený produkt a potřebují výrazně rozšířit výrobu, vývoj nebo působení na zahraničních trzích. Právě v této fázi evropské společnosti často hledají financování mimo kontinent .

Fond Scaleup Europe Fund se stal plně funkčním 4. srpna 2026 po dokončení posledních právních kroků Evropské komise . Jeho správou byla pověřena švédská private-equity skupina EQT, která byla vybrána v konkurenčním procesu v květnu 2026. Mezi další zvažované kandidáty patřily například Atomico a Eurazeo .

• Velikost: Cílová hodnota fondu činí 5 miliard eur, tedy přibližně 5,8 miliardy dolarů. Zaměřuje se na pozdní fáze financování a růstové investice .
• Velikost investic: Jednotlivé vklady mají typicky dosahovat nejméně 100 milionů eur .
• Kdo do něj přispívá: Evropská komise se zavázala vložit 1 miliardu eur. Zbytek mají dodat institucionální investoři, mezi něž patří například Novo Holdings, Allianz a nizozemský penzijní fond ABP .
• Cílové firmy: Evropské deep-tech scaleupy od kola Series B výše. Fond se zaměřuje mimo jiné na umělou inteligenci, kvantové technologie, polovodiče, robotiku, autonomní systémy, energetiku, kosmické technologie, biotechnologie, zdravotnické technologie, pokročilé materiály a agrotechnologie .

První investice byla oznámena 5. srpna 2026. Zamířila do finského satelitního startupu ICEYE, což ukázalo, že fond začal kapitál nasazovat prakticky okamžitě .

Proč chce EU obě iniciativy propojit

Samostatně řeší každý projekt jinou slabinu evropského technologického ekosystému. Společně mají vytvořit podmínky, v nichž může firma vyrůst od výzkumu až po globální expanzi, aniž by musela přesunout klíčové aktivity za Atlantik.

• Infrastruktura plus kapitál: Gigafactory mají snížit závislost na zahraničním výpočetním výkonu. Scaleup Europe Fund má zase omezit tlak, který firmy nutí hledat velká investiční kola ve Spojených státech.
• Překrývající se obory: Oba programy podporují zejména AI a další deep-tech obory, například kvantové technologie. Startup může teoreticky využít evropskou výpočetní infrastrukturu k vývoji a následně získat růstový kapitál od evropského fondu.
• Rozsah: Cílové objemy obou iniciativ dohromady představují zhruba 35 miliard eur. U gigafactory jde o kombinaci až 10 miliard eur veřejných peněz a nejméně 20 miliard eur očekávaných soukromých investic; Scaleup Europe Fund má dosáhnout 5 miliard eur .

Výsledek ale nebude záviset jen na oznámených částkách. Rozhodující bude, zda se podaří gigafactory skutečně a rychle vybudovat, zda bude výpočetní výkon dostupný startupům a výzkumným týmům a zda fond dokáže podporovat firmy i v dalších kolech růstu. Teprve pak se ukáže, zda evropská strategie dokáže změnit dlouhodobý trend odchodu nejúspěšnějších technologických společností.