Změna klimatu překreslí mapu malárie v Africe. Do roku 2050 může přibýt 123 milionů případů

Podle výzkumníků bude více než 90 % dodatečných úmrtí souviset nikoli přímo s ekologickými změnami, ale s narušením prevence a péče během extrémních povětrnostních událostí . Do roku 2050 může v Africe žít 1,3 miliardy lidí v oblastech, kde bude kvůli změně klimatu obtížnější malárii vymýtit než dnes .

Mapa malárie se nebude jednoduše rozšiřovat

Vyšší riziko ve vysočinách

Vyšší teploty mohou vytvořit příznivější podmínky pro komáry rodu Anopheles v dosud chladnějších částech východní a jižní Afriky. Do roku 2050 se proto může riziko přenosu rozšířit například do Východoafrického příkopu, Etiopské vysočiny a pobřežních oblastí jižní Afriky .

Vývoj ale nebude všude stejný. Některé horké a sušší oblasti západní a střední Afriky mohou být pro přežívání komárů méně vhodné, protože budou příliš suché . Celková rozloha území vhodného pro přenos malárie se podle některých modelů zvýší jen mírně, zároveň se však mohou přesunout oblasti s nejvhodnějšími podmínkami — od pobřežní západní Afriky směrem k Albertinskému příkopu mezi Demokratickou republikou Kongo a Ugandou .

V některých regionech, například v okolí Východoafrického příkopu a na pobřeží jižní Afriky, může do konce století riziko vzrůst až o 20 % . Nejde tedy o jednoduché rozšíření malárie na celý kontinent, ale o přesun ohnisek a změnu délky i intenzity sezony.

Extrémní počasí může zmařit dosavadní pokrok

Největší část očekávaného nárůstu nemusí vzniknout tím, že se komáři trvale usadí v nových oblastech. Rozhodující může být poškození zdravotnické infrastruktury a přerušení prevence v regionech, kde se malárie už nyní běžně vyskytuje.

Povodně, cyklony a vlny veder mohou poškodit kliniky, přerušit dodávky léků, zkomplikovat distribuci moskytiér a vysídlit obyvatele. Stojatá voda po povodních navíc vytváří nová místa vhodná pro rozmnožování komárů . Rozloha území zasaženého povodněmi se v subsaharské Africe může do roku 2050 zvýšit o 13 až 18 % při zohlednění četnosti, intenzity, rozsahu a délky povodní .

Malaria Atlas Project odhaduje, že bez účinné reakce mohou dopady povodní a cyklonů představovat 79 % klimaticky podmíněného nárůstu případů malárie a 93 % dodatečných úmrtí během příštích 25 let .

Hlavní závěr: Největší hrozbou není jen to, že se komáři objeví v nových oblastech. Mnohem vážnější může být situace, kdy extrémní počasí zničí ochranu a zdravotní služby v místech, kde malárie už nyní představuje významný problém.

Růst počtu ohrožených lidí

Klimatické změny zároveň zvyšují počet obyvatel vystavených riziku. Při scénáři s vysokými emisemi by do roku 2080 mohlo ve východní a jižní Africe čelit celoročnímu, tedy endemickému přenosu malárie o 75,9 milionu lidí více . Jiná analýza odhaduje, že v těchto regionech může být určité míře rizika vystaveno až 197 milionů lidí, kteří dříve zasaženi nebyli .

V západní Africe se do poloviny století očekává čistý nárůst o 51,3 milionu lidí vystavených určitému riziku, přestože se v řadě oblastí může zkrátit délka sezony přenosu .

Co doporučují výzkumníci

Prevence odolná vůči klimatu

Výzkumníci doporučují přejít ke „klimaticky chytrým“ programům kontroly malárie. Opatření by se neměla plánovat pouze podle pevných kalendářů, ale také podle skutečného vývoje počasí, klimatických prahů a zpoždění mezi změnou podmínek a nárůstem přenosu .

V praxi to znamená například předem rozmístit zásoby před povodňovou sezonou, posílit zdravotnická zařízení a pružně měnit strategii podle místních podmínek. Namísto čistě reaktivního přístupu by měly zdravotní systémy jednat ještě před příchodem extrémního počasí .

Pokračovat v ochraně před komáry

Základem zůstávají sítě ošetřené insekticidy, známé jako LLIN, a postřiky vnitřních prostor, označované IRS. Modelování ukazuje, že kombinace obou metod může i za podmínek změny klimatu snížit zátěž malárií až o 76 % .

Pokud by se ochranná opatření neudržela, mohl by počet případů do 50. let tohoto století vzrůst o 25 až 30 % . Distribuce sítí, postřiky a dostupná léčba proto musí pokračovat i v oblastech, kde se klimatické podmínky začnou měnit.

Včasná varování podle meteorologických dat

Sezonní předpovědi a průběžné sledování počasí mohou být součástí běžného dohledu nad malárií. Zdravotnické služby by díky nim mohly dříve zahájit testování, léčbu, distribuci sítí nebo další zásahy .

Klíčové jsou krátkodobé a místně přizpůsobené předpovědi, které umožní připravit se na povodně či jiné extrémy dříve, než poškodí infrastrukturu a přeruší prevenci.

Odolnější zdravotnictví a spolupráce s komunitami

Vlády budou muset investovat do klinik, skladů léčiv, chladicích řetězců a distribučních systémů, které vydrží povodně, cyklony i vlny veder. Součástí řešení má být také spolupráce s místními komunitami a vzdělávání o prevenci a včasném vyhledání péče .

Výzkumníci zároveň navrhují posílit mezioborové vzdělávání v oblasti epidemiologického dohledu, modelování a klimatických předpovědí .

Každá desetina stupně se počítá

Adaptace sama o sobě stačit nemusí. Pokud se podaří udržet globální oteplení na úrovni 2 °C, mohlo by to ve srovnání s cestou vyšších emisí zabránit přibližně pěti nadbytečným případům malárie na 1 000 dětí v jižní Africe; ve východoafrických vysočinách by byl přínos ještě výraznější .

Omezování emisí proto není od zdravotnické prevence oddělené téma. Každý zlomek stupně oteplení, kterému se podaří zabránit, snižuje tlak na zdravotní systémy i na komunity, které se s malárií potýkají.