126 balistických raket za jediný měsíc: jak Rusko využilo nedostatek střel Patriot

Mezi hlavní použité typy patřily Iskander-M, severokorejské KN-23, střely Zircon a systémy S-300/S-400 nasazené proti pozemním cílům . V noci z 18. na 19. července ukrajinské letectvo hlásilo více než 42 balistických raket namířených na Kyjev, včetně 10 střel Zircon, 25 raket Iskander-M/KN-23 a sedmi střel S-300/S-400 .

Na přelomu 29. a 30. července pak Rusko vyslalo kombinovanou vlnu 284 dronů Shahed a Gerbera spolu s balistickými a střelami s plochou dráhou letu. Šlo o největší jednorázový útok dronů za celou válku .

Patriot bez dostatku interceptorů

Rozhodujícím problémem nebyl jen počet ruských střel, ale především nedostatek munice pro ukrajinské systémy Patriot. Ukrajina měla podle svých představitelů kriticky málo interceptorů PAC-3 už v červnu a prakticky jí došly 1. července .

Dopad se projevil hned při prvních velkých červencových útocích. Během úderů z 1.–2. a 5.–6. července nebyla podle ukrajinských údajů zachycena žádná z 23 balistických raket Iskander-M ani žádná ze šesti rychlých střel Zircon/Oniks, které mířily na Kyjev . Při těchto dvou útocích zasáhlo cíle 49 z 53 balistických raket — ruská úspěšnost tak přesáhla 92 procent .

Za celý červenec Ukrajina podle dostupných údajů sestřelila nebo zneškodnila jen přibližně 36 ze 126 balistických raket, tedy kolem 29 procent . Jinými slovy, zhruba tři ze čtyř balistických střel se dostaly skrz. Na konci měsíce klesla úspěšnost jejich zachytávání podle některých hodnocení téměř k nule .

Situace byla výrazně lepší u pomalejších a lépe předvídatelných cílů. Ukrajinská obrana dál zachytávala přibližně 90 procent dronů a zhruba 69 až 89 procent střel s plochou dráhou letu . Rozdíl ukazuje, že problémem nebyl úplný kolaps protivzdušné obrany, ale konkrétní mezera v ochraně před balistickými raketami.

Útoky dopadly na civilisty

Intenzivnější bombardování se promítlo do rostoucích civilních ztrát:

• 1.–2. července: Útok stovek dronů a desítek raket na Kyjev si vyžádal nejméně 30 mrtvých a desítky zraněných. Šlo o nejtragičtější úder na hlavní město v roce 2026 .
• 6. července: Ruský útok na Kyjev zabil 11 lidí, a to krátce před summitem NATO .
• 11. července: Při raketových a dronových útocích zahynulo šest lidí a desítky dalších byly zraněny .
• 16. července: Údery v několika regionech zabily nejméně 13 civilistů .
• 26. července: Při útocích na Kyjev a další oblasti zemřela mimo jiné matka a její děti utrpěly zranění .
• 30. července: Ruská vlna zasáhla deset regionů, zabila nejméně osm civilistů včetně dětí a desítky dalších zranila .

Podle OSN vzrostl počet civilních obětí na Ukrajině v první polovině roku 2026 o 37 procent oproti stejnému období předchozího roku. Organizace zaznamenala 1 396 zabitých a 7 978 zraněných civilistů . OSN upozornila, že balistické rakety dlouhého doletu a drony zasahují hustě obydlená města daleko od frontové linie .

Zvrat kolem výroby Patriotů

Do debaty o nedostatku interceptorů vstoupila i diplomacie. Prezident Donald Trump 8. července oznámil, že Spojené státy udělí Ukrajině licenci k výrobě interceptorů Patriot . Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den později uvedl, že politická dohoda na této otázce byla dosažena .

Problémem však zůstával čas. I kdyby se dohoda rychle formalizovala, podle odborníků by domácí nebo evropská výroba potřebovala nejméně rok, než by začala dodávat použitelné střely . Nová výroba by tedy nevyřešila akutní nedostatek během probíhajících útoků.

Na konci měsíce navíc přišel diplomatický ústup. Trump 31. července prohlásil, že Spojené státy s ukrajinskou výrobou Patriotů „nesouhlasily“ a že Washington musí být při poskytování této technologie „velmi opatrný“ . Ukrajina tak zůstala odkázána na pokračující dodávky ze zahraničí a na nejisté jednání o licenci .

Rusko tlačí na slabé místo, Ukrajina mění taktiku

Ruské velení během července zjevně využívalo mezery v ukrajinské obraně a zvyšovalo podíl balistických střel — tedy zbraní, proti nimž má Ukrajina nejméně účinných prostředků . Rusko zároveň pokračovalo ve výrobě raket a dronů tempem, které převyšovalo dostupnost spojeneckých interceptorů .

Kyjev naopak pokračoval v dálkových dronových útocích proti ruskému zázemí. Na ukrajinské straně se také rozšiřovalo využití mobilních palebných skupin, stíhacích letounů a dalších prostředků proti dronům Shahed. Při útoku 30. července tak Ukrajina dosáhla rekordní úspěšnosti 93 procent při zachytávání dronů .

Červencové údaje proto neukazují na úplné zhroucení ukrajinské protivzdušné obrany. Odhalily ale její kriticky úzké hrdlo: Ukrajina dokáže značnou část dronů a střel s plochou dráhou letu zneškodnit, zatímco proti balistickým raketám zůstává silně závislá na omezeném počtu systémů Patriot a jejich drahých interceptorech.