Gaza dál hoří: Izrael odmítá Trumpův mírový plán, počet obětí překročil 73 000 a Netanjahu čelí volbám

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že izraelské jednotky zůstanou v Gaze, dokud Hamás nesloží zbraně a nebudou zničeny jeho tunely. Podle něj se území pod izraelskou kontrolou rozšířilo na 60 až 70 procent Pásma Gazy . Izraelská armáda tvrdí, že údery míří na členy Hamásu. Palestinští zdravotničtí představitelé ale oznámili také poškození skladů se zdravotnickým materiálem a civilní infrastruktury .

Prostředníci tlačí na Izrael

Do Izraele 2. srpna dorazil Nikolaj Mladenov, zmocněnec Rady míru pro Gazu, aby jednal o provedení druhé fáze plánu . O den později se setkal s Netanjahuem. Jednání byla podle Rady míru „konstruktivní a podrobná“ a Mladenov při nich vyzval k zastavení útoků .

Egypt, Katar a Turecko, které zprostředkovávají rozhovory, vydaly společné prohlášení, v němž izraelské útoky „důrazně odsoudily“. Varovaly, že pokračující operace podkopávají cestovní mapu pro uskutečnění mírového plánu . Zásahy proti zdravotnickým zařízením a infrastruktuře označily za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva .

Naděje na rychlý průlom ale zůstávají malé. Někteří prostředníci se domnívají, že před podzimními izraelskými volbami nebude možné dosáhnout zásadního posunu . Kritici už Radu míru označili za neúspěšný orgán, protože nedokázala zastavit násilí .

Počet obětí dál roste

Podle zdravotnických úřadů v Gaze zemřelo k 2. srpnu od 7. října 2023 celkem 73 356 Palestinců a 174 185 lidí bylo zraněno . Od podpisu příměří v říjnu 2025 bylo podle stejných úřadů zabito nejméně 1 230 Palestinců .

Britský vládní bulletin z června uvádí více než 70 000 palestinských obětí, rozsáhlé ničení a hlubokou humanitární krizi. Většina obyvatel Gazy byla vysídlena a čelila akutnímu nedostatku potravin . Aktualizace z 4. srpna zvýšila počet hlášených obětí na 73 377 .

Oficiální statistiky navíc nemusí zachycovat celý rozsah ztrát. Recenzovaná studie zveřejněná v časopise The Lancet v únoru 2026 odhadla, že během prvních 16 měsíců konfliktu zemřelo více než 75 000 lidí. To naznačuje, že průběžné místní statistiky mohou skutečný počet obětí podhodnocovat .

Netanjahu před rozhodujícími volbami

Izrael má 27. října 2026 uspořádat celostátní volby — první od útoků Hamásu ze 7. října 2023 . Jejich termín je politicky citlivý, protože se blíží výročí útoků . Hlasování tak může být pro voliče zároveň hodnocením Netanjahuova vedení během války a jeho odpovědnosti za bezpečnostní selhání.

Premiér čelí rostoucímu hněvu veřejnosti kvůli tomu, že izraelské bezpečnostní složky útokům z října 2023 nedokázaly zabránit. Jeho šance na udržení funkce jsou podle některých hodnocení stále nejistější . Jeho koalice se v posledních dnech zasedání Knesetu snažila rychle prosadit kontroverzní zákony, které mají upevnit podporu jejích spojenců .

Netanjahuův problém se navíc neomezuje jen na Gazu. Tlak na něj vytváří také nejednoznačný výsledek války s Íránem, neschopnost porazit Hamás nebo Hizballáh a zhoršení vztahů s Donaldem Trumpem kvůli mírové dohodě mezi Spojenými státy a Íránem. Trump izraelského premiéra veřejně kritizoval za „neposlušnost“ .

Opoziční strany zároveň trvají na tom, že s Netanjahuem nevytvoří koalici. Jako důvod uvádějí jeho způsob vedení války i selhání v oblasti bezpečnosti . Říjnové volby proto mohou rozhodnout nejen o budoucnosti izraelské vlády, ale také o tom, zda bude současný přístup k válce a mírovým jednáním pokračovat.