Hodnota nové společnosti měla podle návrhu dosahovat 20 miliard dolarů. FIFA chtěla nabídnout externím investorům až 20% menšinový, nekontrolní podíl a získat přibližně 4,2 miliardy dolarů . Hlavním investorem měl být fond Thrive Eternal, který založil americký investor Joshua Kushner, bratr Jareda Kushnera, někdejšího vysokého poradce v administrativě Donalda Trumpa .
FIFA tvrdila, že si ponechá výhradní kontrolu nad soutěžemi, jejich pravidly, řízením a sportovními rozhodnutími. Získané peníze měly podpořit rozvoj fotbalu po celém světě . Návrh však muselo ratifikovat všech 211 členských asociací FIFA. K hlasování se nakonec vůbec nedostal .
Odpor přišel téměř okamžitě a postupně se změnil v otevřenou vzpouru fotbalových institucí.
Evropská fotbalová unie UEFA prohlásila, že nejde o majetek, který by FIFA mohla jednoduše prodat. Návrh označila za „podezřelou dohodu ze zákulisí“ a pohrozila bojkotem akcí FIFA ze strany svých 55 členských asociací, pokud by projekt pokračoval .
Pro FIFA šlo o mimořádně silný politický úder. UEFA sdružuje nejvlivnější evropské fotbalové země a její bojkot by mohl vážně narušit fungování světových soutěží.
Proti FFE se formálně postavily tři ze šesti kontinentálních konfederací FIFA: UEFA, CONCACAF a AFC . CONCACAF, která zastřešuje fotbal v Severní a Střední Americe a Karibiku, obvinila Infantina z „vážného selhání v oblasti řízení“ a požadovala důkladné přezkoumání vedení FIFA .
Kritici se obávali, že by otevření budoucích příjmů z mistrovství světa soukromému kapitálu znamenalo neprůhlednou privatizaci nejcennějších komerčních aktiv světového fotbalu. Zvláštní pozornost vyvolalo také propojení hlavního investora s rodinou Kushnerových .
Problém nebyl jen vně organizace. Infantinoův hlavní poradce Carlos Cordeiro kvůli návrhu rezignoval. Provozní ředitel FIFA Kevin Lamour pak FFE popsal jako „projekt jednoho člověka“, což naznačovalo, že plán nebyl uvnitř organizace řádně projednán .
V době, kdy se proti návrhu stavěly celé konfederace, tak FIFA čelila zároveň veřejné kritice i vnitřnímu rozkolu.
Dne 31. července Infantino oznámil, že FIFA v projektu pokračovat nebude. Uvedl, že po vyslechnutí všech názorů bylo zřejmé, že návrh vytvořil rozdělení, které už není slučitelné s cíli FIFA .
Rychlé stažení však kritiky neuklidnilo. Podle UEFA se ukázalo, že vedení FIFA ztratilo důvěru nejen v Evropě, ale i u dalších členů „fotbalové rodiny“ . UEFA zároveň zvažuje právní kroky kvůli způsobu, jakým byl návrh připraven a předložen .
Infantino měl podle očekávání usilovat o další mandát na kongresu FIFA na jaře 2027. Kolaps FFE však výrazně poškodil jeho důvěryhodnost i politickou pozici. Někteří pozorovatelé označili rychlost jeho pádu za mimořádnou .
Jeho odpůrci podle dostupných informací hodlají zesílit tlak na jeho rezignaci . K odstoupení jej vyzvali mimo jiné britský premiér Andy Burnham a prezident španělské ligy Javier Tebas .
UEFA formálně uvedla, že v Infantino ztratila důvěru, a dodala, že v otázce jeho budoucnosti „nesmí zůstat žádná možnost mimo stůl“ . To představuje jeden z nejtvrdších veřejných útoků na jeho vedení od nástupu do čela FIFA.
CONCACAF mezitím požaduje komplexní přezkoumání fungování FIFA, jejího vedení a rozhodovacích procesů . Krize se tak netýká jen jednoho neúspěšného finančního návrhu, ale také otázky, jakým způsobem prezident FIFA činí zásadní rozhodnutí.
Případ navíc otevřel otázky možného střetu zájmů. Zdroj citovaný deníkem Sunday Times uvedl, že Infantino mohl z dohody osobně získat „desítky milionů“ liber. Toto tvrzení nebylo v dostupných zprávách doloženo jako uskutečněná platba, přesto dále posílilo pochybnosti o jeho motivaci a úsudku .
Infantino zůstává na začátku srpna 2026 prezidentem FIFA. Po největší krizi svého dosavadního působení je však výrazně oslabený a velké fotbalové instituce se snaží jeho pravomoci omezit, případně prosadit změnu ve vedení ještě před příštím kongresem .