Rekordní investice do evropské AI zakrývají koncentraci peněz i nerovnosti

Nejde o plošný boom, ze kterého by těžil celý evropský startupový ekosystém. Rekordní výsledek výrazně ovlivnilo několik obřích investičních kol. Dvě největší AI společnosti — francouzská Mistral AI a německý DeepL — představovaly nepřiměřeně velký podíl celkového objemu. Umělá inteligence celkově pohltila přibližně 60 % hodnoty všech evropských venture obchodů, oproti 38 % v roce 2025. Zároveň klesl celkový počet startupů, které získaly financování, na nejnižší úroveň za posledních šest let .

Z hlediska objemu získaného kapitálu vedla Velká Británie, za ní následovaly Francie a Německo . Londýnská společnost Nscale, která buduje infrastrukturu pro umělou inteligenci, v prvním pololetí získala 2,9 miliardy eur, tedy přibližně 3,3 miliardy dolarů. Šlo o největší jednotlivý obchod na evropském venture trhu .

Osm evropských firem v tomto období uzavřelo akciová kola v hodnotě alespoň 1 miliardy dolarů. Kontinent tím vytvořil nový rekord v počtu takzvaných mega-kol .

Celkový kontext však zůstává střízlivější. Startupy v Evropě napříč sektory získaly v prvním pololetí přibližně 42 miliard dolarů — více než před rokem, ale stále výrazně méně než rekordních 60 miliard dolarů z první poloviny roku 2021. Severní Amerika přitom ve stejném období přilákala 392 miliard dolarů . Evropský trh tak ve velké míře sází na omezený počet vítězů v oblasti AI.

Proč EU vytvořila fond za 5 miliard eur

Ani rekordní příliv peněz do umělé inteligence neřeší dlouhodobý problém evropských technologických firem: nedostatek kapitálu v pozdějších fázích růstu. Evropská komise upozorňuje na přetrvávající mezeru ve financování scale-upů, tedy rychle rostoucích firem, které už překonaly počáteční fázi a potřebují velké investice pro expanzi. Kvůli tomu se nadějné evropské firmy často přesouvají do zahraničí, případně se prodávají příliš brzy .

Reakcí je Scaleup Europe Fund s cílovou velikostí 5 miliard eur. Jde o růstový a pozdně-fázový fond zaměřený na strategické technologie, mimo jiné na umělou inteligenci, kvantové technologie, polovodiče, robotiku, energetiku a vesmír . Investovat má napříč Evropou.

Po otevřeném a konkurenčním výběru zvolila správní rada fondu Evropské rady pro inovace (EIC) za jeho investičního poradce a správce švédskou private-equity společnost EQT . Evropská komise dokončila právní kroky nutné ke spuštění fondu v srpnu 2026. Fond už uskutečnil také první investici — do finského vesmírného startupu ICEYE .

Více obchodů pro ženy, ale méně peněz

Rekordní čísla v AI doprovázejí výrazné rozdíly v přístupu ke kapitálu. Startupy s alespoň jednou zakladatelkou představovaly od roku 2023 18 % všech dokončených investičních obchodů, získaly však jen 10 % celkového kapitálu . Jinými slovy, do těchto firem sice směřuje nezanedbatelný počet transakcí, jejich finanční objem je ale výrazně menší.

V širším evropském technologickém ekosystému získaly týmy složené výhradně ze žen přibližně 1 % veškerého venture kapitálu, zatímco týmy složené výhradně z mužů obdržely přibližně 90 % . Podle zprávy Atomica State of European Tech, připravené ve spolupráci s Extend Ventures, šlo jen 11 % investovaného kapitálu týmům, v nichž byl alespoň jeden zakladatel z etnické menšiny .

Zpráva PitchBooku z března 2026 navíc uvádí, že týmy vedené ženami získaly nejmenší podíl venture kapitálu za téměř deset let — pouze 1,2 % celkového financování. Ani v samotné AI nebyla situace výrazně lepší: zakladatelky získaly 12,9 % hodnoty investičních obchodů .

Data Evropské rady pro inovace zároveň naznačují, že cílené veřejné programy mohou rozdíl zmírnit. Mezi firmami podporovanými EIC tvoří společnosti vedené ženami 30 % portfolia a ženy se účastní 25 % kapitálových investic. To je výrazně více než běžný evropský venture průměr .

Rekordní částka, ale užší základna

Evropská AI se v první polovině roku 2026 nepochybně zařadila mezi významná globální centra technologických investic. Více než polovina regionálního venture kapitálu však zároveň ukazuje, jak úzká je základna tohoto růstu.

Rozhodující otázkou proto není jen to, kolik peněz evropská AI získala. Důležité bude také, zda se kapitál rozšíří k většímu počtu firem, pomůže jim překonat fázi mezi startupem a globální společností a zpřístupní financování rozmanitějším týmům. Právě na tom se ukáže, zda Scaleup Europe Fund skutečně posílí evropský technologický ekosystém — nebo jen zvýší sázky na několik již známých vítězů.