BYD pozastavuje továrnu v Turecku. Spor o miliardovou investici přerostl v diplomatickou krizi

Proč BYD dává přednost Maďarsku

Hlavním důvodem je celní bariéra Evropské unie. Čínské elektromobily čelí při dovozu do EU clu ve výši až 27 %, takže výroba přímo v členské zemi EU je pro BYD výhodnější než produkce v Turecku a následný vývoz do Unie . Turecko sice leží evropskému trhu blízko, jeho továrna by však při exportu do EU stále nebyla uvnitř unijní celní bariéry.

BYD zároveň hledá místo pro druhý evropský montážní závod. Podle Reuters zvažuje převzetí již existující továrny v jižní Evropě a mezi kandidáty je i Španělsko .

Maďarský závod se rozbíhá se zpožděním

Závod v Szegedu je první evropskou továrnou BYD na osobní automobily. Původně měl začít vyrábět už na konci roku 2025, termín se však posunul.

• Pilotní výroba: konec ledna, respektive první čtvrtletí roku 2026 .
• Sériová výroba: podle dřívějších informací druhé čtvrtletí roku 2026 .
• Plná montáž vozů: čtvrté čtvrtletí roku 2026 podle vyjádření Stelly Li .
• První očekávaný model: kompaktní elektromobil BYD Seagull .

Dřívější zprávy Reuters zároveň uváděly, že továrna bude v prvních nejméně dvou letech fungovat pod plnou kapacitou. V roce 2026 by tak mohla vyrobit pouze desítky tisíc vozů, přestože projektovaná roční kapacita činí 300 000 automobilů .

Ankara ruší pobídky a hrozí právním postupem

Turecké ministerstvo průmyslu a technologií na začátku roku 2026 pozastavilo BYD dovozní daňové výjimky. Jako důvod uvedlo, že na projektu v Manise „po určitou dobu nedošlo k žádnému pokroku“ .

Samotná investiční dohoda z roku 2024 však podle ministerstva nadále platí. Stejně tak zůstávají v platnosti závazky a záruky, které BYD vůči tureckému státu poskytla . Pokud firma investici neuskuteční, může podle tureckých úřadů muset vrátit již získané pobídky včetně úroků.

Ministr průmyslu a technologií Mehmet Fatih Kacır v červenci 2026 zákonodárcům řekl, že pokud BYD projekt formálně zruší, Turecko zahájí právní kroky k vymožení poskytnutých investičních výhod . Turecká média informovala, že Ankara bude usilovat o navrácení daňových úlev i s úroky .

Dopad na prodeje BYD v Turecku byl podle dostupných údajů okamžitý. V květnu 2026 automobilka prodala pouze 152 vozů, zatímco v lednu jich bylo 3 866 .

Peking se snaží zmírnit reputační škody

Pozastavení projektu poškodilo obraz Číny v Turecku, které je pro Peking důležitým strategickým i ekonomickým partnerem. Podle serveru Middle East Eye čínská vláda po oznámení BYD výrazně posílila své aktivity v oblasti public relations v Turecku . Jeden z tureckých vládních poradců tuto snahu označil za „propagandistický blitz“ .

Podle stejného zdroje kampaň zahrnuje:

• více obsahu podporovaného čínským státem v tureckých médiích ,
• organizované cesty tureckých novinářů do Číny, které mají představovat čínskou hospodářskou spolupráci a oslabit negativní medializaci ,
• širší diplomatické úsilí o zachování strategických a obchodních vazeb s Ankarou .

Dne 4. srpna 2026 zveřejnila čínská televizní stanice CGTN komentář k 55. výročí vztahů mezi Čínou a Tureckem. Text zdůrazňoval myšlenku „sdílené budoucnosti“ . Ve stejný den vydal podobně laděný článek také deník China Daily s titulkem „Od Bosporu k Jang-c’-ťiang: vztahy Turecka a Číny v 55 letech“ .

Co zatím nelze potvrdit

V dostupných podkladech nejsou spolehlivé aktuální informace o stavu plánované montážní továrny BYD v Malajsii. Stejně tak nejsou k dispozici ověřené údaje o globálních prodejích BYD za červenec 2026 ani o podílu značky na evropském trhu v roce 2026.

Čína v říjnu 2024 podala u Světové obchodní organizace stížnost kvůli dodatečnému 40% clu Turecka na dovoz čínských elektromobilů . Z dostupných výsledků však nelze potvrdit, že by WTO do srpna 2026 vydala konečné rozhodnutí.

Důsledek pro vztahy Číny a Turecka

Případ BYD ukazuje střet dvou priorit. Čínští výrobci elektromobilů potřebují co nejrychleji vyrábět přímo uvnitř Evropské unie, aby omezili dopad cel. Zároveň ale jejich investiční dohody se zeměmi mimo EU vytvářejí závazky, které nelze bez následků odložit.

Ankara nyní vnímá přesun pozornosti z Manisy do Maďarska jako ránu pro svou snahu přilákat automobilový průmysl a vybudovat z Turecka výrobní základnu . Peking se snaží reputační škody vyrovnat mediální a diplomatickou aktivitou, zatímco turecké úřady připravují možnost vymáhání poskytnutých pobídek .