Evropa prověřuje, zda blikající dioda stačí jako varování

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), který sdružuje dozorové úřady členských států, zařadil chytré brýle mezi významná témata ochrany soukromí pro rok 2026. Evropský parlament vyzval Evropskou komisi ke konkrétním krokům a národní úřady zkoumají, zda zařízení splňují požadavky GDPR na souhlas, transparentnost a ochranu soukromí už ve fázi návrhu .

• Francie: Francouzský úřad CNIL v červnu 2026 zveřejnil přehled přístupů úřadů pro ochranu údajů ze zemí G7 ke chytrým brýlím a 29. června vyzval veřejnost k obezřetnosti .
• Francie, Německo a Nizozemsko: Všechny tři země zvažují úplný zákaz chytrých brýlí Meta. Regulátoři řeší mimo jiné to, zda mají lidé zachycení kamerou reálnou možnost vznést námitku a zda blikající kontrolka nahrávání představuje dostatečné upozornění .
• Ochrana soukromí už v návrhu: Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) doporučil tento princip u chytrých brýlí už ve své technologické zprávě z roku 2019. Nyní se ukazuje, že rozsah rizika skrytého nahrávání může stávající nástroje GDPR vystavovat značnému tlaku .

Austrálie: brýle za 89 australských dolarů se vyprodaly

Nejvýraznějším signálem masového nástupu této technologie se staly kamerové brýle Anko prodávané v řetězcích Kmart a Target. Cena činila 89 australských dolarů a zařízení nabízelo osmimegapixelový fotoaparát, nahrávání videa v rozlišení 1080p a rozpoznávání obrazu pomocí umělé inteligence. Do začátku srpna byly brýle vyprodané v prodejnách i online po celé Austrálii .

Experti na digitální práva produkt označili za „noční můru pro soukromí“ a varovali, že lidé mohou být natáčeni bez svého vědomí nebo souhlasu .

• Na rozdíl od dražších brýlí Meta Ray-Ban nemají Anko podle dostupných zpráv viditelnou kontrolku nahrávání. Skryté pořizování záznamu je tak pro okolí mnohem obtížněji odhalitelné .
• Australské právní předpisy mají u nositelných kamer významné mezery. Úřad australského komisaře pro informace (OAIC) v září 2025 rozhodl, že Kmart porušil pravidla ochrany soukromí při používání technologie rozpoznávání obličejů v prodejnách. Pro skryté nahrávání v reálném čase pomocí spotřebitelských brýlí však neexistuje zvláštní úprava .

Nízká cena je přitom klíčová. Kamerové brýle se díky ní přesouvají z kategorie drahého technologického experimentu k běžnému spotřebnímu zboží, které si může pořídit široká veřejnost.

Meta reaguje aktualizací, ale zároveň čelí další kritice

Meta 7. července 2026 vydala povinnou aktualizaci firmwaru pro své chytré brýle Ray-Ban. Ta zcela deaktivuje kameru, pokud systém zjistí, že kontrolka soukromí byla fyzicky poškozena, zakryta nebo s ní někdo manipuloval . Opatření reaguje na případy, kdy uživatelé kontrolku přelepovali páskou či nálepkami, aby mohli nahrávat nenápadně.

Kritici však upozorňují, že Meta podle dostupných odhadů dodala přibližně 7 milionů kamerových chytrých brýlí ještě před zavedením této ochrany .

Další kontroverzi vyvolaly zprávy, podle nichž Meta připravuje prototyp takzvaných „super-sensing“ brýlí. Ty by mohly pořizovat snímek okolí každých několik sekund a údajně by neměly vůbec používat kontrolní diodu nahrávání .

Bezpečnostní obavy se neomezují jen na výrobce. Chytré brýle Meta zakázala řada amerických podniků a institucí, včetně kin, kasin a nemocnic. V květnu 2026 navíc texaský generální prokurátor Ken Paxton zahájil vyšetřování postupů společnosti souvisejících se zachycováním geometrie obličeje .

Problém není jen v jednom modelu

Současný vývoj ukazuje několik širších trendů:

• Cena prudce klesá: Model Anko za 89 australských dolarů výrazně snižuje vstupní bariéru pro nositelné kamery .
• Regulace dohání trh: Úřady v Evropské unii, Austrálii i jednotlivých státech USA často reagují až poté, co se zařízení dostanou mezi velké množství uživatelů.
• Chybí globální standard: Mezinárodně není sjednoceno, zda musí mít brýle povinnou kontrolku nahrávání, jak dlouho se mají data uchovávat nebo jak získat souhlas s biometrickým zpracováním.
• Vzniká roztříštěná ochrana: Namísto jednotných pravidel nastupují školní zákazy, omezení v konkrétních podnicích a rozdílné národní přístupy.

Základní spor je proto stále stejný: výrobci přidávají do běžných obrouček kamery, mikrofony a umělou inteligenci, zatímco zákony byly navrženy pro zařízení, která člověk drží v ruce a jejichž nahrávání je obvykle snazší rozpoznat. Rok 2026 ukazuje, že otázka už nestojí jen na tom, co chytré brýle umějí, ale také na tom, zda lidé v jejich okolí dokážou poznat, kdy se právě stali součástí záznamu.

Evropa prověřuje, zda blikající dioda stačí jako varování

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), který sdružuje dozorové úřady členských států, zařadil chytré brýle mezi významná témata ochrany soukromí pro rok 2026. Evropský parlament vyzval Evropskou komisi ke konkrétním krokům a národní úřady zkoumají, zda zařízení splňují požadavky GDPR na souhlas, transparentnost a ochranu soukromí už ve fázi návrhu .

• Francie: Francouzský úřad CNIL v červnu 2026 zveřejnil přehled přístupů úřadů pro ochranu údajů ze zemí G7 ke chytrým brýlím a 29. června vyzval veřejnost k obezřetnosti .
• Francie, Německo a Nizozemsko: Všechny tři země zvažují úplný zákaz chytrých brýlí Meta. Regulátoři řeší mimo jiné to, zda mají lidé zachycení kamerou reálnou možnost vznést námitku a zda blikající kontrolka nahrávání představuje dostatečné upozornění .
• Ochrana soukromí už v návrhu: Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) doporučil tento princip u chytrých brýlí už ve své technologické zprávě z roku 2019. Nyní se ukazuje, že rozsah rizika skrytého nahrávání může stávající nástroje GDPR vystavovat značnému tlaku .

Austrálie: brýle za 89 australských dolarů se vyprodaly

Nejvýraznějším signálem masového nástupu této technologie se staly kamerové brýle Anko prodávané v řetězcích Kmart a Target. Cena činila 89 australských dolarů a zařízení nabízelo osmimegapixelový fotoaparát, nahrávání videa v rozlišení 1080p a rozpoznávání obrazu pomocí umělé inteligence. Do začátku srpna byly brýle vyprodané v prodejnách i online po celé Austrálii .

Experti na digitální práva produkt označili za „noční můru pro soukromí“ a varovali, že lidé mohou být natáčeni bez svého vědomí nebo souhlasu .

• Na rozdíl od dražších brýlí Meta Ray-Ban nemají Anko podle dostupných zpráv viditelnou kontrolku nahrávání. Skryté pořizování záznamu je tak pro okolí mnohem obtížněji odhalitelné .
• Australské právní předpisy mají u nositelných kamer významné mezery. Úřad australského komisaře pro informace (OAIC) v září 2025 rozhodl, že Kmart porušil pravidla ochrany soukromí při používání technologie rozpoznávání obličejů v prodejnách. Pro skryté nahrávání v reálném čase pomocí spotřebitelských brýlí však neexistuje zvláštní úprava .

Nízká cena je přitom klíčová. Kamerové brýle se díky ní přesouvají z kategorie drahého technologického experimentu k běžnému spotřebnímu zboží, které si může pořídit široká veřejnost.

Meta reaguje aktualizací, ale zároveň čelí další kritice

Meta 7. července 2026 vydala povinnou aktualizaci firmwaru pro své chytré brýle Ray-Ban. Ta zcela deaktivuje kameru, pokud systém zjistí, že kontrolka soukromí byla fyzicky poškozena, zakryta nebo s ní někdo manipuloval . Opatření reaguje na případy, kdy uživatelé kontrolku přelepovali páskou či nálepkami, aby mohli nahrávat nenápadně.

Kritici však upozorňují, že Meta podle dostupných odhadů dodala přibližně 7 milionů kamerových chytrých brýlí ještě před zavedením této ochrany .

Další kontroverzi vyvolaly zprávy, podle nichž Meta připravuje prototyp takzvaných „super-sensing“ brýlí. Ty by mohly pořizovat snímek okolí každých několik sekund a údajně by neměly vůbec používat kontrolní diodu nahrávání .

Bezpečnostní obavy se neomezují jen na výrobce. Chytré brýle Meta zakázala řada amerických podniků a institucí, včetně kin, kasin a nemocnic. V květnu 2026 navíc texaský generální prokurátor Ken Paxton zahájil vyšetřování postupů společnosti souvisejících se zachycováním geometrie obličeje .

Problém není jen v jednom modelu

Současný vývoj ukazuje několik širších trendů:

• Cena prudce klesá: Model Anko za 89 australských dolarů výrazně snižuje vstupní bariéru pro nositelné kamery .
• Regulace dohání trh: Úřady v Evropské unii, Austrálii i jednotlivých státech USA často reagují až poté, co se zařízení dostanou mezi velké množství uživatelů.
• Chybí globální standard: Mezinárodně není sjednoceno, zda musí mít brýle povinnou kontrolku nahrávání, jak dlouho se mají data uchovávat nebo jak získat souhlas s biometrickým zpracováním.
• Vzniká roztříštěná ochrana: Namísto jednotných pravidel nastupují školní zákazy, omezení v konkrétních podnicích a rozdílné národní přístupy.

Základní spor je proto stále stejný: výrobci přidávají do běžných obrouček kamery, mikrofony a umělou inteligenci, zatímco zákony byly navrženy pro zařízení, která člověk drží v ruce a jejichž nahrávání je obvykle snazší rozpoznat. Rok 2026 ukazuje, že otázka už nestojí jen na tom, co chytré brýle umějí, ale také na tom, zda lidé v jejich okolí dokážou poznat, kdy se právě stali součástí záznamu.