Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že rafinerie ve druhém čtvrtletí roku 2026 zpracovávaly přibližně 78 milionů barelů denně. To je podle dostupných údajů výrazně méně, než kolik vyžaduje globální poptávka .
Kapacita se přitom zmenšuje i dlouhodobě. Ve Spojených státech činila k 1. lednu 2026 provozuschopná kapacita atmosférické destilace 18,2 milionu barelů denně. Meziročně klesla o více než 250 000 barelů denně, tedy asi o 1 % . Americký Úřad pro energetické informace (EIA) současně evidoval 130 provozuschopných rafinerií — o dvě méně než v předchozím roce. Provoz ukončily například rafinerie společností LyondellBasell v Houstonu a Phillips 66 v Los Angeles .
Podobný trend je patrný u velkých západních ropných společností. Kombinovaný objem rafinérského zpracování firem BP, Chevron, ExxonMobil, Shell a TotalEnergies klesl z 16,4 milionu barelů denně v roce 2005 na 10,4 milionu v roce 2025. Jde o pokles o 37 %; podíl těchto firem na světovém zpracování ropy se snížil přibližně z 22 % na 13 % . Výsledkem je systém s minimální až nulovou rezervní kapacitou pro případ dalších výpadků.
Generální ředitel ExxonMobilu Darren Woods uvedl, že dostupná světová rafinérská kapacita vzhledem k poptávce je podle něj nejnižší, jakou kdy zažil. „S veškerou touto kapacitou mimo provoz jsme hluboko pod úrovní dostupné kapacity, jakou jsem kdy viděl,“ řekl .
Podle Woodse bude problém s rafinací přetrvávat ještě nějakou dobu a oddělení cen surové ropy od cen paliv je stále výraznější . ExxonMobil přitom ve druhém čtvrtletí vyrobil rekordní množství nafty. Finanční ředitel Neil Hansen formuloval problém přímo: „Omezením, které nejvíce bolí v energetickém systému, je rafinace“ .
Generální ředitel Chevronu Mike Wirth varoval před „tlakem na růst cen ropných produktů ve třetím čtvrtletí a možná i později“. Dlouhodobá poptávka po destilátech, mezi něž patří nafta a topný olej, podle něj pravděpodobně neklesne .
Americké rafinerie Chevronu přitom zpracovávaly rekordní objem přes 1 milion barelů denně. Firma ale očekává, že vysoké marže u paliv přetrvají v prostředí energetického „stresu“ . Wirth zároveň upozornil, že trh postupně spotřebovává své rezervy: „Polštáře a tlumiče šoků se průběžně zmenšují a schopnost trhu absorbovat tuto nerovnováhu je dnes výrazně menší než na začátku“ .
Shell se připojil k varováním, že ceny u čerpacích stanic mohou zůstat vyšší bez ohledu na vývoj ceny surové ropy . Generální ředitel Wael Sawan upozornil, že nedostatek leteckého paliva se může postupně přelít do dalších částí trhu: „Letecké palivo už je zasaženo. Další na řadě bude nafta a po ní benzin“ .
Shell ve druhém čtvrtletí provozoval své rafinerie na 102 % nominální kapacity. Firma tak zvyšovala výrobu leteckého paliva a nafty, aby využila vysokých cen, zároveň tím ale ponechala jen minimální prostor pro další výpadky . Výrobu leteckého paliva zvýšila přibližně o 20 %, což se děje na úkor části produkce benzinu a nafty .
Diamondback Energy je především producentem břidlicové ropy. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 získala za svou ropu v průměru 58,00 dolaru za barel oproti 64,60 dolaru v předchozím čtvrtletí. Důvodem byly obavy z nadbytku ropy .
Tento vývoj dobře ilustruje rozdíl mezi cenou suroviny a cenou hotového paliva. U ropného vrtu může být nabídky dostatek, zatímco u rafinerie vzniká úzké hrdlo, které tlačí nahoru ceny benzinu, nafty a leteckého paliva.
Zásoby benzinu a nafty se v klíčových regionech pohybují poblíž víceletých minim . To znamená, že trh má menší rezervu pro případ dalšího útoku, technické poruchy nebo logistického výpadku.
Rafinerie už navíc nemají mnoho prostoru ke zvýšení výroby. Americké rafinerie ve druhém čtvrtletí pracovali na 95 až 97 % provozuschopné kapacity a Shell dosáhl 102 %, takže podle dostupných údajů zůstávalo „prakticky žádné místo pro zvýšení produkce“ . EIA koncem července uváděla využití amerických rafinerií kolem 97 % .
Analytik společnosti Sparta Commodities Neil Crosby situaci shrnul slovy: „Na světě už jednoduše nezůstalo dost rafinérské kapacity, aby se s tím vším dokázala vypořádat“ .
Blog Evropské centrální banky z 31. července dospěl k závěru, že k růstu cen paliv v eurozóně významně přispěly téměř rekordní rafinérské marže .
U nafty zvýšily rafinérské marže před válkou s Íránem cenu pro zákazníky v průměru o 0,10 eura na litr. V prvních třech týdnech července už tento příspěvek dosáhl 0,35 eura na litr. U benzinu vzrostl z 0,04 eura na litr v únoru na 0,23 eura v červenci. ECB varovala, že v srpnu mohou marže ještě dále vzrůst, než začnou klesat .
Ekonomové TD Economics ve zprávě z dubna 2026 uvedli, že ceny benzinu a nafty od konce února vzrostly o 38, respektive 43 %. Za hlavní faktor označili problém v rafinaci .
Další analýza TD Economics upozornila, že růst ceny ropy, přibližně třicetiprocentní zdražení nafty a nedostatek leteckého paliva se promítají do cen, které platí spotřebitelé. Očekávaný šok v dodávkách ropy měl podle této analýzy zvýšit průměrnou inflaci CPI v roce 2026 na 3,6 % v USA a 2,7 % v Kanadě . Základní prognóza počítala s průměrnou cenou ropy kolem 96 dolarů za barel ve druhém čtvrtletí a postupným poklesem k 80 dolarům na konci roku, ovšem za předpokladu uklidnění situace, které se dosud nenaplnilo .
Nafta je obzvlášť citlivá, protože rafinerie vyrábějící střední destiláty patří mezi ty, které nejvíce zasáhly válečné škody a uzavírání provozů. Evropské rafinérské marže u nafty v červenci překonaly 60 dolarů za barel .
Prémie evropských futures kontraktů na nízkosirný plynový olej vůči ceně surové ropy, která přibližně zachycuje zisk rafinerií ze zpracování ropy na naftu, dosáhla rekordních 74,66 dolaru za barel .
Tradiční řetězec „levnější ropa = levnější palivo“ se proto oslabuje. ExxonMobil i Chevron výslovně upozornily, že pokles ceny surové ropy nemusí znamenat odpovídající pokles cen benzinu, nafty a leteckého paliva. Omezení totiž vzniká ve fázi rafinace, nikoli při těžbě ropy .
Novou rafinerii nelze postavit během několika měsíců. Stávající provozy jedou na hranici možností a u válečných výpadků není jasný krátkodobý termín návratu kapacit. Darren Woods z ExxonMobilu proto uvedl, že odvětví bude potřebovat čas, aby se z této situace dostalo .
Podle varování firem a analytiků může strukturální deficit trvat nejméně několik čtvrtletí. To udržuje rafinérské marže vysoko a vytváří tlak na ceny benzinu, nafty i leteckého paliva .