Ukrajina chce v roce 2026 nasadit 50 000 pozemních robotů

Cíl: 50 000 robotů za jediný rok

Zelenskyj 27. dubna ve večerním projevu označil pozemní roboty za „další velký krok“ k ochraně životů vojáků. Ministerstvu obrany a generálnímu štábu uložil, aby v roce 2026 zajistily nejméně 50 000 UGV .

Ještě před tímto příkazem oznámil ministr obrany Mychajlo Fedorov plán uzavřít v první polovině roku kontrakty na 25 000 pozemních robotů. To by bylo více než dvojnásobek počtu pořízeného za celý rok 2025 . Dlouhodobým cílem ministerstva je, aby robotické systémy zajišťovaly 100 % logistiky v přední části fronty .

Ihor Šmyrjov, který vede oddělení UGV v ukrajinské platformě obranných inovací Brave1, očekává, že země prezidentský cíl překoná . V polovině roku už objem zadaných objednávek přesáhl 22 000 kusů .

Od zásobování k bojovým operacím

Pozemní roboty se na Ukrajině rychle posouvají od experimentálních pomocníků k běžné součásti vojenských jednotek. Plní například tyto úkoly:

• přepravují munici, potraviny a další materiál;
• evakuují raněné z nebezpečných úseků;
• pokládají a odstraňují miny;
• provádějí ženijní práce;
• podporují elektronický boj a průzkum;
• nesou radary, rakety, minomety nebo jiné bojové moduly .

Ukrajina podle dostupných zpráv vytvořila první samostatný prapor určený pro operace s bezosádkovými pozemními vozidly . V jiném případě dálkově ovládaný robot vyzbrojený kulometem držel důležitou křižovatku pod nepřetržitými ruskými útoky 45 dní. Velitelství 3. armádního sboru operaci označilo za první plně robotickou obranu pozice na Ukrajině .

UGV jsou stále častěji využívány i k přímým útočným operacím. V kombinaci s leteckými drony měly podle některých zpráv přispět k tomu, že Ukrajina v první polovině roku 2026 znovu získala až 600 km² území .

Jedna studie ukrajinského Ústředního výzkumného ústavu ozbrojených sil uvádí, že nasazení UGV snížilo ukrajinské ztráty o 30 % . Tento údaj je třeba chápat v kontextu omezeně dostupných válečných dat, přesto dobře ilustruje hlavní motivaci Kyjeva: dostat lidi z míst, kde jsou nejvíce ohroženi.

Výroba roste, ale přibývá i problémů

Ukrajinský obranný průmysl se snaží rychle reagovat na poptávku. Téměř 300 společností dnes vyrábí přibližně 550 různých typů UGV pro logistiku, evakuaci, odminování i boj . Agentura pro obranné nákupy do dubna 2026 podepsala 19 smluv v hodnotě 268 milionů dolarů .

Výrobce Trinity Robotics plánuje v roce 2026 zdvojnásobit produkci na přibližně 2 200 vozidel. Firma zároveň jedná s francouzským partnerem o zahájení výroby ve Francii . Společnost Tencore podle dostupných údajů dodala jen v roce 2025 více než 2 000 robotů — více, než kolik měly Spojené státy ve své pozemní robotické výzbroji za celou dobu .

Rychlý růst však přináší praktickou komplikaci. Ukrajinští operátoři upozorňují, že armáda nepotřebuje jen další modely, ale především náhradní díly, servis, údržbu a vyškolený personál pro stovky již používaných typů .

Zahraniční firmy se zapojují do výroby

Robotizaci podporuje také iniciativa „Build with Ukraine“, kterou Zelenskyj spustil v roce 2025. Jejím cílem je propojovat ukrajinské bojové zkušenosti se zahraničním kapitálem, průmyslovou kapacitou a technologiemi .

Mezi nejvýraznější příklady patří:

• ARX Industries: Německá společnost ARX Robotics a ukrajinská firma Roboneers založily společný podnik pro sériovou výrobu bojových UGV. První výroba má probíhat v Německu a podnik chce v prvním roce dodat několik tisíc platforem Rys Pro, s výhledem na desítky tisíc kusů ročně .
• Platforma MAUL: Ukrajinská AIDronesUA a švédská Njord Technology se na veletrhu Eurosatory v Paříži dohodly na sériové výrobě robotu MAUL pro evakuaci raněných, logistiku a přepravu munice .
• Roboty TerMIT: Německo a Ukrajina podle dostupných údajů během jednoho roku společně vyrobily 2 000 pozemních robotů TerMIT. Projekt podpořilo financování Evropské investiční banky a německých bank v objemu přesahujícím 150 milionů eur .
• Umělá inteligence: Ukrajinská Frontline Robotics a dánsko-ukrajinská společnost Dropla vyvíjejí systémy pro detekci hrozeb v reálném čase .
• NATO: Ukrajinský logistický UGV Bizon-L získal katalogizační oprávnění NATO, což může usnadnit jeho širší začlenění do aliančních dodavatelských a logistických systémů .

Roboti vojáky zcela nenahradí

Přes rychlý technologický pokrok zůstávají možnosti pozemních robotů omezené. Analytici z Modern War Institute při americké vojenské akademii ve West Pointu uvádějí, že Ukrajina přešla od jednotlivých experimentů k propojeným systémům nasazovaným na úrovni celých jednotek. Zároveň ale upozorňují na potíže v členitém terénu, zranitelnost vůči elektronickému rušení a omezenou schopnost autonomního rozhodování pod palbou .

Brigádní generál Andrij Bileckyj, velitel 3. armádního sboru, odhaduje, že jednotky, které UGV aktivně zapojí do svých operací, by mohly do konce roku snížit potřebu pěchoty na frontě až o 30 %. V budoucnu podle něj může tento podíl dosáhnout až 80 %, pěchota však zůstane nenahraditelná při boji zblízka a v dalších úkolech vyžadujících přítomnost člověka .

Ani pozemní robot navíc není nezranitelný. Ruské prostředky elektronického boje mohou přerušit spojení a drony představují pro UGV další vážnou hrozbu . Odborníci proto popisují současný trend spíše jako snahu udržet vojáky mimo nejnebezpečnější část bojiště než jako okamžité úplné nahrazení pěchoty .

Co ukrajinský experiment znamená pro svět

Ukrajina se stává jednou z hlavních laboratoří pozemní vojenské robotiky. Její zkušenost může urychlit změny v několika oblastech:

• NATO a obranný průmysl: Ukrajinské systémy získávají alianční katalogizaci a bojové zkušenosti z fronty ovlivňují vývoj dalších pozemních robotů .
• Mezinárodní výroba: Model „Build with Ukraine“ propojuje domácí vývoj a testování se zahraniční výrobou. Tento typ spolupráce může pokračovat i po skončení války .
• Investice do UGV: Masové nasazení na Ukrajině přitahuje pozornost výrobců a investorů podobně, jako dříve bojové drony urychlily rozvoj bezpilotního letectví .
• Řešení nedostatku lidí: Ostatní armády sledují, zda lze pomocí robotů zmírnit důsledky demografického vývoje, náborových problémů nebo vysokých ztrát .

Ukrajinský plán tak není jen otázkou počtu vyrobených strojů. Jde o změnu organizace války: roboty mají převzít dopravu, evakuaci, ženijní práci a část palebných či obranných úkolů, zatímco lidé zůstanou tam, kde jsou jejich schopnosti stále nenahraditelné.