V této rané, takzvané first-in-human fázi se primárně hodnotí:
mRNA-1469 využívá platformu založenou na messengerové RNA a lipidových nanočásticích, tedy technologii, kterou Moderna použila také u své vakcíny proti covidu-19. Projekt navazuje na předchozí výzkum společnosti zaměřený na filoviry, do jejichž skupiny virus Ebola patří .
Výsledky této studie samy o sobě ještě neukážou, zda vakcína skutečně ochrání před nemocí v běžné populaci. Mohou však rozhodnout o tom, zda se kandidát dostane do rozsáhlejších studií fáze 2 a 3.
První zprávy o současné epidemii přišly 14. května 2026 z provincie Ituri na severovýchodě Demokratické republiky Kongo (DRK) . DRK i Uganda oficiálně vyhlásily epidemii 15. května a Světová zdravotnická organizace (WHO) o dva dny později vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, známý pod zkratkou PHEIC .
Podle WHO bylo v DRK k 30. červenci potvrzeno 3 605 případů a 1 587 úmrtí. Hrubá smrtnost tak dosahovala přibližně 44 % . Případy byly hlášeny také v Ugandě a v dalších sousedních oblastech .
Tempo šíření zůstávalo vysoké: v posledním úplném sledovaném týdnu zaznamenaly zdravotnické úřady 567 nových potvrzených případů a 296 úmrtí, což byly dosud nejvyšší týdenní hodnoty .
Epidemie v západní Africe v letech 2014 až 2016 byla výrazně rozsáhlejší. Způsobil ji jiný druh viru, Zaire ebolavirus, a podle dostupných údajů si vyžádala přibližně 28 600 případů a 11 300 úmrtí .
Současná epidemie způsobená virem Bundibugyo je tedy stále podstatně menší, přesto jde o druhou největší epidemii eboly v historii. Její léčbu a prevenci komplikuje zásadní rozdíl mezi jednotlivými druhy viru: již licencované vakcíny a léčebné přípravky cílí především na Zaire ebolavirus, nikoli na Bundibugyo .
Koalice pro inovace v oblasti epidemické připravenosti (CEPI) přislíbila na program společnosti Moderna až 50 milionů dolarů . Peníze mají pokrýt předklinický výzkum, studii fáze 1, výrobu a případný postup do pozdějších fází klinického vývoje, pokud budou první výsledky příznivé .
Moderna je součástí širšího portfolia, do něhož CEPI směřuje přibližně 60 milionů dolarů. Vedle ní podporuje také vývoj kandidátů na Oxfordské univerzitě a v organizaci IAVI . Cílem je urychlit vývoj několika různých vakcín najednou, protože žádný z kandidátů zatím nemá prokázanou účinnost ani schválení pro použití.
Moderna uvedla, že v případě schválení nabídne nejméně 500 000 dávek za takzvanou dostupnou cenu nízko- a středněpříjmovým zemím. Zároveň se zavázala dodat vakcíny do DRK a dalších zemí zasažených epidemií v rámci reakce na její šíření .
Tento závazek se týká budoucího schváleného přípravku. mRNA-1469 je nyní stále pouze experimentální kandidát v první fázi testování.
Moderna není první společností, která dostala vakcínu proti viru Bundibugyo do klinického testování. Oxfordská univerzita zahájila studii BD-Ebov 13. července 2026 a první dobrovolník dostal dávku 24. července .
Oxfordský tým testuje kandidáta ChAdOx1 BDBV na 50 zdravých dospělých ve věku 18 až 55 let. Vakcína používá virový vektor ChAdOx1, tedy stejný technologický základ jako vakcína Oxfordu a AstraZeneky proti covidu-19 . Do vektoru jsou vloženy genetické instrukce pro bílkovinu viru Bundibugyo.
| Parametr | Moderna: mRNA-1469 | Oxford: ChAdOx1 BDBV |
|---|---|---|
| Studie | Studie fáze 1 mRNA-1469 | Studie BD-Ebov |
| Místo | Tři pracoviště v Kanadě | Oxford ve Spojeném království |
| Technologie | mRNA v lipidových nanočásticích | Virový vektor ChAdOx1 odvozený od adenoviru šimpanzů |
| První očkovaný účastník | 4. srpna 2026 | 24. července 2026 |
| Zahájení studie | 4. srpna 2026 | 13. července 2026 |
| Plánovaný počet účastníků | Přibližně 80 dospělých | 50 dospělých |
| Podpora CEPI | Až 50 milionů dolarů | Součást širší alokace přibližně 60 milionů dolarů |
| Výrobní partner | Moderna | Serum Institute of India |
| Další plánovaný krok | Vyhodnocení bezpečnosti a imunogenicity; případně pozdější fáze | Testování v prostředí epidemie v Ugandě později v roce 2026 |
Obě studie jsou zatím zaměřeny především na bezpečnost a imunitní odpověď, nikoli na definitivní potvrzení ochrany před nemocí. Oxford plánuje kandidáta později v roce 2026 testovat také v prostředí probíhající epidemie v Ugandě. Moderna by mohla podobně zrychlit další vývoj, pokud její první výsledky dopadnou příznivě .
Vývoj vakcíny obvykle trvá roky, ale v tomto případě vědci pracují uprostřed rychle se šířící epidemie a proti kmenu, pro který dosud nejsou schválené zdravotnické protiopatření. Současné spuštění několika kandidátů — mRNA vakcíny Moderny, vektorové vakcíny Oxfordu a dalšího kandidáta IAVI — zvyšuje šanci, že alespoň některý z nich projde klinickými zkouškami a bude možné jej nasadit při současné nebo budoucí epidemii .