El Niño 2026 sílí: hrozí rekordní vedra i kritický zlom Amazonie

Jak blízko je „super El Niño“?

Za „super El Niño“ se obvykle označuje epizoda, při níž tří měsíční průměr teplotní odchylky v oblasti Niño3.4 dosáhne nejméně +2,0 °C. Současné prognózy dávají tomuto scénáři výraznou, ale stále nikoli jistou pravděpodobnost:

• NOAA v květnovém výhledu uváděla 66% šanci, že El Niño na podzim nebo v zimě dosáhne silné až velmi silné kategorie .
• Americká Národní meteorologická služba odhaduje na 81 % pravděpodobnost, že půjde o jednu z největších epizod v historických záznamech sahajících do roku 1950 .
• Ve společném modelovém výhledu souhlasí s příchodem super El Niño do konce roku 23 z 26 modelů .

Klimatolog Zeke Hausfather po analýze 667 souborů modelových předpovědí ze 14 sezónních modelů označil výhled za potenciálně rekordní El Niño. Podle něj by mohlo jít o nejsilnější epizodu od začátku spolehlivých měření, a to s výrazným rozdílem . Několik vědců řeklo časopisu Nature, že událost směřuje k tomu, aby byla největší nejméně za posledních 150 let .

Překoná rok 2026 teplotní rekord z roku 2024?

El Niño přichází v době, kdy je planeta už tak neobvykle teplá. Globální průměrná teplota povrchu za leden až červen 2026 byla třetí nejvyšší za 177 let měření: činila +1,14 °C oproti použitému referenčnímu období. Teplejší byly ve stejném období pouze roky 2024 a 2025 .

Rozhodující bude načasování. Pokud El Niño dosáhne vrcholu dostatečně brzy, může zvednout průměr za celý rok 2026 nad rekord z roku 2024. Pokud se jeho nejsilnější účinky projeví až na přelomu roku, může být nejteplejším rokem spíše rok 2027.

Odhady se proto liší podle datové sady a použité metody:

• Carbon Brief odhaduje pravděpodobnost nového ročního rekordu v roce 2026 na 35 %. Za růstem tohoto odhadu stojí téměř výhradně stále silnější prognózy El Niño .
• Tým Jamese Hansena z Kolumbijské univerzity dochází na základě fyzikálního modelu k závěru, že rok 2026 směřuje k titulu nejteplejšího roku v historii instrumentálních měření .
• Světová meteorologická organizace (WMO) odhaduje na 86 % pravděpodobnost, že alespoň jeden z let 2026 až 2030 překoná dosavadní globální teplotní rekord. Za možný vrchol považuje zejména rok 2027, kdy se může naplno projevit teplo uvolněné oceánem .
• Opatrnější analýza Carbon Briefu založená na pěti teplotních datových sadách předpokládá, že rok 2026 bude nejspíše druhým nejteplejším v historii. Pravděpodobnost překonání roku 2024 v ní činila 19 % .

Nejde tedy o rozpor v samotném trendu, ale především o nejistotu, kdy přesně El Niño dosáhne vrcholu a jak se tento vrchol promítne do celoročního průměru. Podle Hausfathera se odhady šance na překonání rekordu pohybují přibližně od dvou třetin u dat NASA a Berkeley Earth po zhruba dvě z deseti u reanalýzy ERA5 a jednu z deseti u JRA-3Q .

Amazonie vstupuje do nové epizody oslabená

Nejvážnější ekologické dopady může pocítit Amazonský prales. Do roku 2026 vstupuje po mimořádném suchu z let 2023–2024 a jeho schopnost zotavit se už není samozřejmá.

Studie publikovaná v časopise PNAS v dubnu 2026 odhaduje, že 53,7 % zachovalých částí pralesa zasažených předchozím suchem se nezotaví ani po sedmi letech . Úbytek biomasy zároveň snižuje schopnost lesa recyklovat vodu a udržovat vlastní mikroklima.

Výzkum vedený brazilským Národním institutem pro vesmírný výzkum (INPE), zveřejněný v červenci, navíc ukázal, že brazilská Amazonie už zažívá delší období sucha a změny srážek, které byly dříve očekávány až ve 30. a 40. letech tohoto století . Odolnost ekosystému se tak zřejmě zhoršuje rychleji, než se předpokládalo.

Více horka, méně vody a vyšší riziko požárů

Během El Niño v letech 2023–2024 byly teploty v Amazonii o 2 až 4 °C vyšší než dlouhodobý průměr pro prales . Nová, ještě silnější epizoda by mohla některé oblasti dostat za kritické hranice.

Největší obavy se týkají sušší severovýchodní Amazonie, severní Brazílie, Kolumbie a Venezuely. Očekává se riziko rozsáhlých požárů a rychlého poklesu hladin řek . Vyschlá vegetace se snadněji vznítí a opakované požáry mohou poškozovat les, který se vyvíjel v podmínkách vysoké vlhkosti a není na časté hoření přirozeně uzpůsoben .

Brazílie už kvůli očekávanému suchu zvýšila rozpočet na boj s požáry a přijala rekordní počet federálních hasičů . Organizace World Weather Attribution mezitím varuje, že rok 2026 by mohl přinést „bezprecedentní rok globálních požárů“, protože El Niño zesílí už existující horko a sucho .

El Niño je přírodní jev, ale odehrává se v jiné atmosféře

El Niño je přirozený cyklický jev, při němž se v tropickém Pacifiku neobvykle otepluje povrchová voda a mění se globální proudění vzduchu i rozložení srážek. Současná situace však není čistě přírodní krizí.

El Niño se nyní přidává k přibližně 1,3 °C oteplení způsobenému lidskou činností. Stejná klimatická epizoda proto začíná z vyššího teplotního základu a může mít závažnější důsledky než srovnatelná událost v minulosti .

Neobvyklý je také rychlý návrat El Niño — pouhé tři roky po předchozí epizodě. Tým Jamese Hansena naznačuje, že výrazné oteplení základního stavu může měnit samotnou dynamiku cyklu ENSO . Klimatická změna navíc komplikuje předpověď dopadů. Odborníci z Australského meteorologického úřadu v červnu uvedli, že následky El Niño jsou kvůli klimatické změně stále méně předvídatelné a tradiční vazby mezi oceánem a počasím se narušují .

Jinými slovy: El Niño může dodat do systému dočasný tepelný impuls, ale rekordně vysoký základ vytvořilo dlouhodobé antropogenní oteplování. Právě tato kombinace činí nebezpečnými i epizody, které by samy o sobě nebyly mimořádně silné .

Vědci žádají přípravu, ne čekání na vrchol

Mezinárodní instituce se shodují, že na přípravu není vhodné čekat až do chvíle, kdy El Niño dosáhne maxima:

• WMO aktivovala varování před El Niño 2. června a vyzvala státy k posílení systémů včasného varování a přípravě na nadprůměrné teploty téměř všude .
• Agentury OSN OCHA, FAO a WFP upozornily, že miliony lidí, které už čelí hladu, vysídlení nebo ekonomickým potížím, mohou být zasaženy dalším velkým klimatickým šokem .
• Společné výzkumné středisko Evropské komise doporučilo preventivní adaptační opatření v oblasti potravinové bezpečnosti, vodních zdrojů, zdravotnictví a snižování rizika katastrof .
• NOAA a americká Národní meteorologická služba upozorňují, že roste riziko historické události schopné zesílit extrémní počasí po celém světě a že čas na přípravu se zkracuje .
• World Weather Attribution a klimatologové včetně Hansena požadují rychlejší investice do adaptace, zejména v tropických regionech, kde se mohou současně spojit horko, sucho a požáry .

Generální tajemník OSN António Guterres situaci shrnul slovy: „Podmínky El Niño přilejí palivo do ohně oteplujícího se světa. Dopady zasáhnou tvrději, rozšíří se dál a budou překračovat hranice ničivou rychlostí“ .

Co z toho plyne

El Niño 2026 zesiluje rychleji, než se u většiny historických epizod očekávalo. NOAA mu dává 81% šanci na zařazení mezi největší události od roku 1950 a modely počítají s významnou možností dosažení kategorie super El Niño .

Rostou také šance, že rok 2026 překoná teplotní rekord z roku 2024 — podle použitého modelu se odhady pohybují přibližně od 35 % výše. Ještě pravděpodobnějším kandidátem na nový rekord může být rok 2027, kdy se projeví plný tepelný účinek oceánu .

Nejzranitelnějšími místy jsou ekosystémy, které už nyní nesou následky předchozích klimatických šoků. Amazonie se stále zotavuje z posledního sucha a nová vlna horka, nedostatku vody a požárů může její odolnost dále oslabit. Vědci proto vyzývají vlády, aby využily zbývající čas k posílení varovných systémů, ochrany vody, zdravotnictví, potravinové bezpečnosti a protipožární připravenosti.