Ropa Brent se 4. srpna odrazila ode dna. Trh dál čeká na vývoj konfliktu s Íránem

V úterý se cena vrátila přibližně o 1–2 % výše a obchodovala se zhruba mezi 83 a 86 dolary za barel . Investoři ale stále neměli jistotu, že diplomatické snahy povedou k trvalému řešení. Do ceny se proto znovu promítly obavy o dodávky z Blízkého východu i několik dlouhodobějších faktorů, které trh podporují.

Co 4. srpna tlačilo cenu ropy vzhůru

Obnovené údery a nejistá diplomacie

Po krátké přestávce americká armáda koncem července znovu zaútočila na cíle v Íránu. K 4. srpnu tak trh stále více počítal s tím, že diplomatické řešení není bezprostředně na dosah . Írán už dříve varoval, že v případě obnovení útoků odpoví „dlouhými a bolestivými údery“ .

Pro ceny ropy je důležitá nejen skutečná ztráta produkce, ale také riziková přirážka. Pokud obchodníci očekávají další útoky na tankery, rafinerie nebo exportní infrastrukturu, promítají toto riziko do aktuálních kontraktů.

Hormuzský průliv je stále prakticky neprůchodný

Íránské síly prohlásily Hormuzský průliv od 4. března 2026 za „uzavřený“ a pomocí dronů, balistických střel a malých útočných člunů ohrožují lodě, které se pokoušejí trasou proplout . Průlivem běžně prochází přibližně 20 % světového obchodu s ropou .

Pojištění pro plavidla v této oblasti je buď nedostupné, nebo mimořádně drahé, a posádky nejsou ochotné podstupovat riziko plavby . Omezení dopravy proto vedlo k poklesu těžby na Blízkém východě o více než 11 milionů barelů denně oproti úrovním před konfliktem .

Situaci komplikuje také útoky zasažená přeprava ze západního pobřeží Saúdské Arábie. Tato trasa se přitom stala důležitou alternativou poté, co byl provoz v Hormuzu výrazně omezen .

Nabídka ropy zaostává za poptávkou

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že světový trh zůstane ve třetím čtvrtletí 2026 „vážně nedostatečně zásobený“ . Celosvětová produkce by za celý rok 2026 měla klesnout o 3,9 milionu barelů denně a kumulované ztráty producentů v Perském zálivu mohou přesáhnout jednu miliardu barelů .

To znamená, že ani rychlé ukončení bojů by nemuselo přinést okamžité uvolnění trhu. Návrat odstavené produkce i obnovení přepravních tras by vyžadovaly čas.

Zásoby se rychle tenčí

Americký Úřad pro energetické informace (EIA) očekává, že zásoby ropy v největších ekonomikách klesnou k nejnižším úrovním za několik desetiletí, tedy nejméně od roku 2003 . Podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola se komerční zásoby vyčerpávají rychle a zbývá jen několik týdnů dodávek .

Goldman Sachs odhadl, že globální zásoby v dubnu 2026 klesaly rekordním tempem 11–12 milionů barelů denně . EIA zároveň předpokládá, že zásoby zemí OECD se do prosince sníží těsně pod 2,3 miliardy barelů . Čím menší je zásobní polštář, tím citlivěji trh reaguje na každý další výpadek.

Slabší dolar a politika OPEC+

Další podporu cenám poskytl slabší americký dolar . Ropa se obchoduje v dolarech, takže při poklesu hodnoty americké měny je pro držitele jiných měn relativně levnější. To může podpořit poptávku i ceny komodity.

Organizace OPEC+ současně ponechává své produkční kvóty v platnosti, aby v prostředí mimořádné volatility podpořila cenovou stabilitu .

Výpadky rafinerií v severní Evropě

Neplánované odstávky rafinerií v severní Evropě představují další, regionálnější faktor. Omezují dostupnost ropných produktů a mohou zvýšit poptávku po náhradních dodávkách suroviny. Ve srovnání s geopolitickými zprávami však 4. srpna nepatřily k hlavním okamžitým impulzům trhu.

Kam se mohou ceny vydat dál?

EIA uvádí, že Brent se v květnu a červnu 2026 pohyboval v průměru kolem 106 dolarů za barel, než část zisků odevzdal . Její základní scénář předpokládá, že s postupným obnovováním provozu v Hormuzském průlivu začne cena klesat a ve čtvrtém čtvrtletí 2026 dosáhne v průměru zhruba 89 dolarů za barel . Načasování tohoto scénáře je však nejisté.

IEA očekává nedostatek nabídky nejméně do třetího čtvrtletí 2026. Přebytek by se mohl objevit až ve čtvrtém čtvrtletí nebo později, pokud bude dosaženo trvalého příměří . Pokud by se konflikt vyřešil dlouhodobě, mohl by se v roce 2027 naopak objevit výrazný přebytek. IEA v takovém případě předpovídá silné oživení globální nabídky až na 110,3 milionu barelů denně .

Kdo na současné situaci vydělává a kdo ztrácí?

Potenciální vítězové: Producenti mimo zasažené oblasti, například těžaři z amerického břidlicového sektoru, Severního moře, západní Afriky a dalších částí Ameriky, mohou těžit z vysokých marží. Brent zůstává výrazně nad náklady, při nichž se řadě těchto producentů těžba vyplácí.

Poražení: Producenti na Blízkém východě čelí masivnímu výpadku produkce i příjmů. Útoky na tankery navíc výrazně zkomplikovaly exportní kapacitu Saúdské Arábie na jejím západním pobřeží .

Hlavní riziko: Dlouhodobý deficit a nízké zásoby znamenají, že další narušení dodávek nebo nová eskalace mohou Brent rychle posunout výše. To by zvýšilo zisky nepostižených producentů, současně by ale hrozilo ničení poptávky — tedy situace, kdy vysoké ceny začnou brzdit spotřebu a ekonomickou aktivitu .

Rozhodne vývoj konfliktu

Nejdůležitější proměnnou zůstává další vývoj konfliktu mezi USA a Íránem. Příměří a znovuotevření Hormuzského průlivu by pravděpodobně vedly k prudkému poklesu Brentu, protože by se na trh začaly vracet miliony barelů denně dříve odstavené produkce.

Naopak obnovená eskalace, zejména pokud by zasáhla saúdskou nebo jinou infrastrukturu v Perském zálivu, by mohla cenu znovu vytlačit výrazně nad 100 dolarů za barel. Úterní růst proto nebyl jen technickým odrazem po výprodeji. Byl také připomínkou, že ropný trh zůstává kvůli Hormuzu, nízkým zásobám a nejisté diplomacii mimořádně zranitelný.