Globální rafinérská krize: Války vyřadily z provozu 9 % kapacity a vytvořily křehkou „zlatou éru“ pro ropné giganty

Globální rafinérský průmysl prochází nejhorší krizí za poslední desetiletí — nejde o nedostatek ropy jako takové, ale o dramatický výpadek kapacity na straně zpracování. Války vyřadily z provozu téměř 9 % světových rafinérií. Ty, které stále fungují, jedou na absolutní maximum a nemají žádnou rezervu . Zisky společností jako ExxonMobil, Chevron a Shell dosahují rekordních výšin, což vyvolává ostré politické reakce a několik vládních vyšetřování ve Spojených státech. Analytici však varují: tato „zlatá éra“ je křehká a je postavena na válce a nedostatku, nikoli na zdravých základech průmyslu .

Klíčové rozměry krize

Rekordní vytížení mimo konfliktní zóny. Saudská společnost Aramco varovala v srpnu 2026, že rafinerie mimo aktivní válečné zóny pracují na plný výkon a v systému nezbývají prakticky žádné tlumiče, které by chránily před vyššími cenami pohonných hmot . Krize posunula tyto závody na jejich absolutní provozní limity, což činí celý systém křehkým a náchylným k výpadkům.

Přes 5 milionů barelů denně mimo provoz. Íránská válka — která vedla k faktickému uzavření Hormuzského průlivu 28. února 2026 — a probíhající rusko-ukrajinský konflikt společně odstranily více než 5 milionů barelů denní rafinérské kapacity . Obchodník s energiemi Vitol potvrdil, že v oblasti Perského zálivu vypadly z provozu zhruba 3 miliony barelů denně a další 2 miliony barelů denně byly ztraceny kvůli ukrajinským úderům na ruské rafinerie a dalším narušením . Do května 2026 byla neaktivní téměř 9 % globální rafinérské kapacity . Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že průměrný objem zpracované ropy v rafineriích ve druhém čtvrtletí 2026 činil pouze asi 78 milionů barelů denně — což je zhruba o 5 milionů barelů denně méně, než je obvyklé .

Rekordní zisky velkých ropných společností. Nedostatek surovin se promítl do mimořádných výdělků:

• Chevron vykázal nejvyšší čtvrtletní zisk za nejméně šest let — upravený zisk 12 miliard dolarů za druhé čtvrtletí 2026 . Jeho americké rafinérské divizi vzrostly zisky meziročně téměř šestinásobně na 2,41 miliardy dolarů .
• ExxonMobil dosáhl ve druhém čtvrtletí 2026 příjmu 14,5 miliardy dolarů, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku .
• Shell zaznamenal čistý zisk 10,8 miliardy dolarů, což je jeho druhý nejvyšší čtvrtletní zisk v historii .
• Americké rafinérské marže pro benzin a naftu dosáhly historických rekordů. Průměrná marže na barel — tzv. „3-2-1 crack spread“ — vystoupala v polovině července 2026 až na 70 dolarů za barel, což je nejvyšší hodnota v historii .

Dohromady společnosti Chevron, ExxonMobil a Shell vydělaly v průměru 404 milionů dolarů denně za poslední tři měsíce druhého čtvrtletí roku 2026 .

Křehký výhled — zisky tažené válkou, nikoli fundamenty. Reuters nazval svou analýzu „Íránská válka přináší zlatou éru rafinérského průmyslu. Ta ale nepřetrvá“ . Rekordní marže jsou přímým důsledkem válečné destrukce nabídky: uzavření Hormuzského průlivu, přímé útoky na rafinerie na Blízkém východě a ukrajinské dronové útoky na ruské zpracovatelské závody . Americký Úřad pro energetické informace (EIA) odhaduje, že obnovení předválečné produkce a obchodních toků potrvá až do konce roku 2026 nebo začátku roku 2027 . IEA varovala, že globální produkce ropy v roce 2026 kvůli konfliktu poklesne o 3,9 milionu barelů denně . Analytici napříč spektrem zdůrazňují, že tyto zisky jsou dočasné a neodrážejí strukturální zdraví průmyslu.

Politický odpor a mnohočetná vyšetřování. Růst cen pohonných hmot vyvolal agresivní politickou reakci:

• Prezident Donald Trump v červnu 2026 nařídil ministerstvu spravedlnosti vyšetřovat společnosti Exxon a Chevron kvůli tomu, že nesnížily ceny benzinu, a obvinil velké ropné společnosti z předražování .
• Senátoři Adam Schiff, Sheldon Whitehouse a Elizabeth Warren nezávisle na sobě požadovali federální vyšetřování možného předražování a obrovských nečekaných zisků .
• Ministerstvo spravedlnosti (DOJ) a Federální obchodní komise (FTC) v červenci 2026 společně vyzvaly všechny generální prokurátory států, aby se připojili k vyšetřování maloobchodních cen benzinu .
• Ceny benzinu v USA vzrostly od začátku íránské války až o 52 %, přičemž 27 ropných a plynárenských společností mělo jen v prvním čtvrtletí 2026 vydělat přes 40 miliard dolarů, uvádějí senátní údaje .

Strukturální varování Aramca. Kromě bezprostředních válečných ztrát varoval viceprezident společnosti Aramco pro analýzu trhu a udržitelnost Musaab Al Mulla v červnu 2026, že rafinérský sektor je již léta chronicky nedostatečně investován. Už v letech 2020 až 2023 bylo kvůli nedostatku nových projektů ztraceno zhruba 3 miliony barelů denní kapacity — tedy ještě před současnými konflikty . „Nyní si uvědomujeme, že by tyto rafinerie mohly výrazně zmírnit dopady současné krize,“ řekl Al Mulla na konferenci S&P Global Energy Middle East Petroleum and Gas Conference v Londýně . Tento strukturální deficit znamená, že systém nemá žádnou rezervu, ani až se konečně vrátí mír.

Co to znamená pro spotřebitele

Rafinérská krize se přímo promítá do vyšších cen u pumpy. Očekávalo se, že produkce nafty a leteckého paliva v Asii jen v dubnu 2026 poklesne nejméně o 1 milion barelů denně, protože rafinerie zpracovávaly lehčí druhy ropy kvůli omezeným dodávkám . Zásoby benzinu se ve velkých spotřebitelských regionech pohybují na několik let nízkých úrovních . Ani částečné obnovení těžby ropy — které se mírně zlepšilo po dočasných oknech pro vývoz z Perského zálivu — nezmírnilo rafinérské úzké hrdlo, protože samotné závody jsou poškozené, mimo provoz nebo nemohou zpracovávat své obvyklé druhy ropy. EIA předpovídá, že obnovení normálních obchodních toků potrvá až do začátku roku 2027, což znamená, že zvýšené ceny pohonných hmot pravděpodobně přetrvají .