V polovině července agentura S&P Global uvedla, že průtok ropy z Perského zálivu je stále o 50 % nižší než před válkou . Eskalace v červenci – včetně americké námořní blokády celého íránského pobřeží vyhlášené 13. července – poslala cenu Brentu na měsíční maximum
. Plány asijských rafinerií na zvýšení produkce v srpnu byly tímto vývojem přímo ohroženy
.
Příměří nebylo nikdy trvalé: každé přerušení bojů bylo rychle porušeno a průtok ropy z Perského zálivu se v červenci nikdy nevrátil na předválečnou úroveň.
Červenec se vyznačoval extrémní volatilitou v rámci jednoho měsíce:
Brent uzavřel červenec s měsíčním nárůstem zhruba 20 %, a to i přes pokles na konci měsíce . Červencový výhled EIA (Short-Term Energy Outlook) předpovídal pro celý rok 2026 průměrnou cenu Brentu 96 dolarů za barel a v roce 2027 76 dolarů
.
analytici v průběhu roku 2026 výrazně zvýšili své odhady cen ropy:
Koncem května průzkum Reuters mezi 33 ekonomy a analytiky předpovídal pro rok 2026 průměrnou cenu Brentu 84,44 dolaru za barel a WTI 84,63 dolaru . Dubnový výhled EIA počítal s Brentem na úrovni 103 dolarů za barel v březnu 2026
.
Pět velkých japonských obchodních domů bylo hlavními příjemci narušení dodávek:
Cesta k normalizaci zůstávala koncem července 2026 hluboce nejistá:
Stručně řečeno, červenec 2026 byl měsícem horských drah – krátký návrat k předválečným cenám, dramatický růst ke 100 dolarům a pokles na konci měsíce – ale bez trvalého řešení. Asijské objemy dovozu se z krizových minim vzpamatovaly jen nepatrně a příměří v Hormuzském průlivu se ukázalo jako dočasná úleva, nikoli zlomový bod. Japonské obchodní domy vykázaly díky vysokým cenám energií rekordní prognózy zisků, zatímco celkový výhled visel zcela na tom, zda americko-íránská diplomacie dokáže zajistit trvalé znovuotevření průlivu – což byla vyhlídka, která zůstávala v nedohlednu.