2. Rostoucí poptávka z Asie, zejména z Indie a Číny, poskytuje odbytiště pro tyto dodatečné barely. Indičtí a čínští zpracovatelé, kteří jsou od uvalení západních sankcí největšími odběrateli ruské ropy, nakupují ve velkém, aby nahradili přerušené dodávky z Blízkého východu a uspokojili silnou domácí poptávku .
3. Narušení Hormuzského průlivu je klíčovým globálním faktorem. Probíhající konflikt na Blízkém východě omezil toky ropy z Íránu a dalších producentů v Perském zálivu, čímž z globálního trhu odstranil velký objem konkurenční nabídky. To donutilo asijské odběratele shánět alternativy a Rusko získalo podíl na trhu, který by jinak připadl středovýchodním ropným směsím .
Vývoj slevy ruské ropy Urals oproti severomořskému Brentu v indických přístavech vypráví příběh názorněji než jakákoli statistika. Následující tabulka ukazuje klíčové milníky v roce 2026:
| Období | Sleva Urals oproti Brentu (Indie) | Hlavní důvod |
|---|---|---|
| Únor 2026 | ~30 USD/barel | Západní sankce dosahují vrcholu |
| Březen 2026 | Krátká prémie (~4–5 USD/barel) | Vypuknutí konfliktu v Íránu, panický nákup ruské ropy |
| Začátek června 2026 | Sleva ~2–3 USD/barel | Pokles asijské poptávky, částečné obnovení dodávek z Blízkého východu |
| Začátek července 2026 | Sleva >10 USD/barel | Obnovení vývozu z Blízkého východu, dostatek alternativ |
| 23. července 2026 | Slevy zcela mizí | Nová krize na Blízkém východě opět narušuje dodávky |
| 29. července 2026 | Sleva 1–2 USD/barel | Obavy z nedostatku dodávek stahují trh |
Narušení Hormuzského průlivu je nejsilnější silou, která slevy stlačuje. Když jsou dodávky z Blízkého východu přerušeny, asijští zpracovatelé přicházejí o svůj obvyklý zdroj kyselé ropy a místo toho se snaží získat ruský Urals. Tato konkurence posouvá cenu Urals blíže k paritě s Brentem – a někdy i nad ni. Jak uvedl šéf financí indické státní rafinerie Bharat Petroleum 23. července: „Rozhodně kvůli nedávnému vývoji na trzích s rohou už nikdo nenabízí žádnou slevu na ruskou ropu“ .
Zužování slev má reálné důsledky. V lednu a únoru 2026 se ruská ropa Urals prodávala se slevou 10 až 14 dolarů oproti Brentu – důsledek západních sankcí . Po začátku konfliktu v Íránu v březnu sleva zcela zmizela a Urals se na dodací bázi do Indie krátce obchodoval s prémií 4–5 dolarů za barel oproti Brentu . V červenci pak čerstvé krize na Blízkém východě utáhly trh s kyselou ropou natolik, že Mezinárodní energetická agentura (IEA) označila slevy na Urals za „jedny z nejužších od zavedení sankcí“ .
Vzorec je jasný: Pokaždé, když je narušen Hormuzský průliv, Rusko získává cenovou páku. Jeho ropa, která byla kvůli riziku sankcí hluboce zlevněná, se stává nezbytnou alternativou pro asijské zpracovatele, kteří jen obtížně nahrazují ztracené barely z Blízkého východu.
Plánované 4% zvýšení ruského vývozu v srpnu 2026 není jediným politickým rozhodnutím – je logickým důsledkem dodavatelského řetězce přetvořeného válkou. Útoky na ukrajinské rafinerie vytvářejí nabídku exportovatelné ropy tím, že ochromují domácí zpracování. Rostoucí asijská poptávka z Indie a Číny vytváří poptávku. A narušení Hormuzského průlivu tím, že odstraňuje konkurenční barely z Blízkého východu, dává Rusku bezprecedentní cenovou páku. Dohromady tyto tři síly smazaly tradiční slevu na Urals z 30 dolarů za barel téměř na nulu, což představuje zásadní posun v ekonomice ruského vývozu ropy.