Rezaeiho tvrzení zveřejnila íránská média včetně stanice Press TV. Nezávislé důkazy, které by potvrzovaly skutečnou připravenost útoku, však zatím předloženy nebyly .
Za bezprostřední příčinu plánované odvety Írán označil útok na svou obchodní či nákladní loď v Kaspickém moři kolem 25. července 2026 . Některé zprávy uvádějí, že plavidlo přepravovalo vojenský náklad mezi Íránem a Ruskem .
Íránská státní agentura Fars informovala, že při incidentu zahynul jeden člen posádky . Teherán následně tvrdil, že za útokem stála Ukrajina, a podle Rezaeiho vytipoval tři cíle na jejím území .
Podle Rezaeiho Kyjev Íránu přímo sdělil, že zásah byl chybou, a omluvil se. Právě po této omluvě měl Teherán plánované údery zrušit .
„Byli jsme připraveni zaútočit na tři cíle na Ukrajině, ale poté, co se země omluvila, jsme útok odvolali,“ uvedl Rezaei podle citovaných médií .
Íránská verze tak popisuje odvolání operace především jako výsledek diplomatického gesta, nikoli jako širší vojenskou deeskalaci . Ukrajinské úřady veřejně nepotvrdily, že by se omluvily za úmyslný útok, a tvrzení o celé události proto zůstávají neověřená .
Oznámení přišlo v době pokračujícího konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, který podle dostupných zpráv trvá déle než pět měsíců, přibližně od března 2026 .
Ve Spojených státech se mezitím opakoval opačný, ale podobně načasovaný scénář. Prezident Donald Trump několikrát oznámil, že odvolal plánované rozsáhlé údery na Írán. Naposledy tak učinil 2. srpna s tím, že Írán a další státy Blízkého východu požádaly o čas pro diplomacii .
Bílý dům podle zpráv zvažoval rozsáhlé útoky na íránskou energetickou infrastrukturu, Trump však jejich konečné schválení nevydal . Dne 3. srpna tvrdil, že jednání mezi Washingtonem a Teheránem mají brzy začít. Obě strany zároveň o víkendu přerušily údery, aby vytvořily „prostor pro diplomacii“ .
Nejistota kolem další eskalace se rychle promítá do energetických trhů. Po Trumpově oznámení o odvolání plánovaných úderů 2.–3. srpna klesly futures na ropu Brent o 4,4 procenta na přibližně 84 dolarů za barel. Americká ropa WTI zlevnila o 4,5 procenta na zhruba 81 dolarů .
Podobný pokles přišel už v červenci po předchozích přestávkách v bojích. Naopak obavy o bezpečnost plavby Hormuzským průlivem ceny prudce zvyšovaly . Průliv je klíčovým koridorem pro světovou přepravu ropy a konflikt narušil pohyb tankerů v oblasti .
Íránské tvrzení naznačuje, že Teherán během širšího konfliktu zvažoval otevření dalšího ohniska napětí — tentokrát v Kaspickém moři a ve východní Evropě. Zároveň ukazuje, jak mohou hrozby vojenské odvety sloužit jako nátlakový nástroj, aniž by nutně vedly k okamžitému útoku.
Podobný princip se objevuje i v americko-íránském konfliktu: hrozba rozsáhlého úderu zůstává ve hře, ale rozhodnutí je opakovaně odkládáno kvůli diplomatickým kontaktům. Na začátku srpna 2026 nebyla uzavřena žádná formální mírová dohoda. Série odvolaných operací však ukazuje konflikt, který může změnit jediný diplomatický průlom — nebo jediný chybný odhad.