Svět má přes 3 terawatty solární kapacity. Další bitva se odehraje v sítích

Rychlost růstu se přitom dramaticky zvyšuje. Poté, co globální solární kapacita v roce 2012 překročila 100 GW, trvalo světu více než deset let, než se dostal k prvnímu terawattu. Druhý terawatt přibyl za méně než tři roky a třetí za necelé dva . Roční přírůstky se zvýšily z méně než 100 GW v roce 2016 na více než 650 GW v roce 2025 .

Krátké zpomalení neznamená konec boomu

Rok 2026 může přinést mírné ochlazení. BloombergNEF očekává instalaci 649 GW nové solární kapacity, což by znamenalo pokles o 0,9 % a první meziroční zmenšení trhu v moderní historii odvětví . Střední scénář SolarPower Europe počítá s výraznějším poklesem o 8 % na 612 GW . Obě organizace ale předpokládají, že růst se od roku 2027 znovu obnoví .

Nejde primárně o propad poptávky. Výstavbu brzdí přetížené elektrické sítě, pomalé povolování, nedostatek akumulace a úpravy energetické politiky v klíčových zemích . Solární sektor tak vstupuje do nové fáze: nestačí už jen vyrábět a instalovat panely, elektřinu je třeba také dopravit, uložit a prodat ve chvíli, kdy ji někdo potřebuje.

Čínský paradox: rekordní výstavba a rostoucí plýtvání

Čína zůstává největší silou globální solární energetiky. Staví více větrných a solárních zdrojů než zbytek světa dohromady a v roce 2025 představovala přibližně 60 % všech nových fotovoltaických instalací . Její elektrická síť ale tempu výstavby nestačí.

Velká část čínských solárních parků leží na severu a severozápadě země, daleko od průmyslových a populačních center na východním pobřeží. Přenosová úzká hrdla proto brání tomu, aby se vyrobená elektřina dostala ke spotřebitelům .

Podíl takzvaného omezování výroby, tedy elektřiny vyrobené, ale nedodané do sítě, vzrostl v lednu a únoru 2026 u solární energie na 9,2 % z 6,1 % o rok dříve. U větru dosáhl 8,5 % oproti předchozím 6,2 % . V některých provinciích s velkými obnovitelnými zdroji se solární ztráty pohybovaly mezi 10 a 17 % .

Analýza Carbon Brief uvádí, že hlavním problémem nemusí být jen nedostatek přenosové infrastruktury, ale také nepružné řízení uhelných elektráren a sítí . Přísná tržní pravidla a pobídky pro uhlí mohou vést k tomu, že provozovatelé omezují výrobu z obnovitelných zdrojů, i když se dál připojují nové solární parky . Na vedeních velmi vysokého napětí dnes vítr a slunce dodávají dohromady přibližně 20 % elektřiny, zatímco uhlí 42 % .

Výsledkem je paradox: rekordní růst čistých zdrojů doprovází vyšší výroba z uhlí a růst emisí. Podle analýzy Carbon Brief stouply čínské emise CO₂ na začátku roku 2026 o 2 %, mimo jiné proto, že nevyužitá větrná a solární elektřina musela být nahrazena fosilní výrobou . Čínský solární trh může v roce 2026 zaznamenat první meziroční pokles od roku 2019 .

Když solární přechod táhnou domácnosti

Vedle velkých čínských projektů probíhá jiný typ solární revoluce v zemích globálního Jihu. Domácnosti a firmy tam instalují panely na střechy nejen kvůli klimatu, ale také kvůli vysokým cenám elektřiny, výpadkům dodávek a zlevňování panelů.

Pákistán: panely jako pojistka proti drahé elektřině

Pákistán je výrazným příkladem. Kapacita střešních systémů zapojených do systému net meteringu vzrostla z méně než 1 GW v roce 2023 na přibližně 4,9 GW v březnu 2025. Země zároveň v roce 2024 dovezla zhruba 16 GW solárních panelů . Podle údajů organizace REN21 dosáhla kumulativní kapacita těchto střešních instalací v dubnu 2025 už 5,3 GW .

Solární energie podle dostupných odhadů dodávala na začátku roku 2025 přibližně čtvrtinu pákistánské elektřiny . Vládní představitel agentuře Reuters řekl, že v několika významných průmyslových oblastech může výroba ze střech během dne převýšit poptávku odebíranou z veřejné sítě .

Růst podporují vysoké maloobchodní ceny elektřiny, příznivější pravidla pro dodávky přebytků do sítě a více než poloviční pokles cen čínských panelů v posledních letech . Zároveň jde o připomínku, že decentralizovaná energetika nemusí vznikat pouze díky velkým státním programům; někdy ji urychlí ekonomická realita domácností a podniků.

Afrika zrychluje

Afrika zaznamenala v roce 2025 nejrychlejší růst solární energetiky ve své dosavadní historii. Instalovala přibližně 4,5 GW nové fotovoltaické kapacity, meziročně o 54 % více . Největší přírůstek měly Jihoafrická republika s 1,6 GW, Nigérie s 803 MW a Egypt s 500 MW .

V Nigérii vzrostla kumulativní instalovaná kapacita z přibližně 385 MW na konci roku 2024 na téměř 1,19 GW na konci roku 2025, což představuje meziroční nárůst o 141 % .

Po třech terawattech přichází éra akumulace

Růst solární kapacity má svou odvrácenou stranu. Když panely vyrábějí nejvíce elektřiny v poledne, poptávka nemusí být stejně vysoká. Výsledkem může být omezování výroby a záporné velkoobchodní ceny, jak už ukazují trhy v Kalifornii a Austrálii . Elektřina je v takové chvíli sice dostupná, ale její přebytek snižuje výnosy výrobců i investorů.

BloombergNEF proto označuje integraci do elektrizačních soustav za hlavní téma další etapy solárního růstu. Podle jeho výhledu se kapacita bateriových úložišť zvýší sedmnáctkrát: z 223 GW v roce 2025 na 3,8 TW v roce 2035 . Baterie mají přesouvat přebytečnou denní výrobu do večerních hodin, omezit propad cen způsobený koncentrací solární elektřiny a udržet ekonomiku nových projektů.

Bez masivního rozvoje akumulace, flexibilních elektráren, chytrého řízení spotřeby a přenosových sítí by přebytek polední elektřiny mohl návratnost investic stlačit natolik, že by zpomalil další instalace .

Výhled: solární energie může do roku 2032 vést svět

Krátkodobé zpomalení proto nemění dlouhodobý obraz. BloombergNEF předpokládá, že solární energie se do roku 2032 stane největším samostatným zdrojem elektřiny na světě. Pomoci jí mají přebytek výrobních kapacit, technologický pokrok a klesající ceny .

Kumulativní globální kapacita by podle různých prognóz mohla dosáhnout 6 až 7 TW už v roce 2030 a více než 9 TW v roce 2036 . Střední scénář SolarPower Europe odhaduje pro rok 2030 přibližně 6,6 TW . Program IEA pro fotovoltaické systémy uvádí, že teoretický podíl fotovoltaiky na světové poptávce po elektřině dosáhl na konci roku 2025 10,5 % a měl by rychle růst .

Hranice 3 TW tedy není jen působivé číslo. Solární energetika je nyní tak velká, že mění fungování trhů s elektřinou, odhaluje slabiny sítí a činí z baterií a přenosové infrastruktury stejně důležitou součást přechodu jako samotné panely. O tom, zda solární boom naplní svůj potenciál, se nebude rozhodovat pouze na střechách a v solárních parcích, ale také v rozvodnách, datových centrech a bateriových úložištích.