Spojené státy znovu zavedly námořní blokádu, která se měla týkat celého íránského pobřeží, přístavů i ropných terminálů . Íránské revoluční gardy následně prohlásily Hormuzský průliv za „zcela uzavřený“ . Úžinou přitom za běžných okolností prochází přibližně pětina světové ropy. Počet lodí proplouvajících touto klíčovou trasou proto prudce klesl .
Reakce trhu byla okamžitá. 12. července Brent vyskočil během jediného dne o 9 % na 83 dolarů za barel . 20. července překonal hranici 90 dolarů a 23. července se dostal na 96 dolarů .
Ještě větší nervozitu přineslo rozšíření konfliktu do Rudého moře. Útoky hútíjských povstalců na lodě a hrozba uzavření další důležité přepravní trasy zvýšily obavy z výpadků dodávek. Brent následně překonal 100 dolarů za barel .
Hútíové, kteří jsou spojováni s Íránem, pohrozili uzavřením ropné trasy v Rudém moři. Trh tak během krátké doby čelil riziku narušení dvou významných námořních koridorů: Hormuzského průlivu a trasy přes Rudé moře .
Pro obchodníky to znamenalo nejen možné omezení fyzických dodávek, ale také vyšší náklady na přepravu, pojištění a hledání objízdných tras. Právě obavy z budoucí dostupnosti ropy pomohly posunout ceny vzhůru rychleji než samotný okamžitý výpadek nabídky.
Růst nebyl rozložen rovnoměrně. Nejvýrazněji posilovaly energie a zemědělské komodity . U ropy, benzinu a nafty pomohla také takzvaná backwardace – situace, kdy jsou kontrakty s kratší dobou do splatnosti dražší než ty pozdější. Tento tvar cenové křivky může investorům v komoditních futures přinášet mimořádně silné výnosy .
Zemědělské trhy získaly další podporu díky potvrzenému jevu super El Niño, který zvyšuje riziko nepříznivého počasí a výpadků u obilovin i dalších plodin . Obavy z narušení dodavatelských řetězců zároveň pomohly kovům, přičemž ocel se dostala na několikaleté maximum .
Zlato a stříbro zaznamenaly týdenní růst navzdory několika faktorům, které jim obvykle nesvědčí: prudce rostoucí ceně ropy, vyšším inflačním očekáváním, silnějšímu americkému dolaru, vyšším výnosům amerických státních dluhopisů a rostoucím sázkám na přísnější měnovou politiku americké centrální banky .
Jejich odolnost ukázala, že v prostředí mimořádné geopolitické nejistoty může poptávka po bezpečných aktivech převážit nad tlakem vyšších úrokových sazeb.
Bloomberg US Dollar Index zaznamenal v červnu nejlepší měsíční výkon roku a dolar zůstal silný i v červenci . Eskalace konfliktu zároveň zvýšila očekávání, že americký Fed bude kvůli novému inflačnímu tlaku držet sazby výše, případně je znovu zvýší .
Pro trhy to vytvořilo komplikovanou kombinaci: dražší energie zvyšují inflační riziko, zatímco silnější dolar a vyšší výnosy zdražují financování a vytvářejí tlak na dluhopisová i na další úrokově citlivá aktiva.
Akciové trhy se v důsledku energetického šoku dostaly do smíšené až negativní nálady. Vyšší cena ropy zvyšuje náklady firem i domácností, rostoucí výnosy snižují atraktivitu akcií a silnější dolar komplikuje výsledky společností s významnými zahraničními příjmy .
Investoři se proto začali více obávat stagflace – kombinace pomalejšího hospodářského růstu a trvale vyšší inflace.
Podle analýzy S&P Global Market Intelligence mohou ceny komodit zůstat nad předválečnými úrovněmi nejméně do roku 2028. Důvodem mají být dlouhodobé škody na infrastruktuře a přetrvávající geopolitická rizika .
Světová banka už dříve předpověděla, že ceny energií v roce 2026 vzrostou o 24 %, což by byl největší růst od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 . Červencová eskalace tento výhled dále podpořila.
Analytici z UBS, Saxo Bank i Invesco upozorňují, že diplomatické signály jsou na trhu okamžitě konfrontovány s novou vojenskou eskalací . Dokud nebude jasné, zda se podaří obnovit stabilní dohodu a bezpečnou plavbu přes Hormuzský průliv i Rudé moře, zůstanou komodity mimořádně citlivé na každou zprávu z regionu.
Červencový růst proto nebyl jen příběhem dražší ropy. Ukázal, jak rychle může geopolitický konflikt narušit globální obchod, zvýšit inflační tlak a během několika týdnů změnit pořadí vítězů a poražených na finančních trzích.