Děti, které si založí sociální sítě v 11 letech, mohou být v 16 letech pozadu o půl roku

Čím dříve účet vznikne, tím větší rozdíl se později objeví

Nejvýraznější rozdíl se ukázal mezi žáky, kteří si první účet založili už v 6. třídě, tedy ve věku 11–12 let, a těmi, kteří počkali do 9. třídy, kdy jim bylo přibližně 14–15 let, nebo ještě déle .

V 8. třídě dosahovali žáci z první skupiny v testech z italštiny v průměru přibližně o 0,22 směrodatné odchylky horších výsledků. V matematice činil rozdíl 0,18 směrodatné odchylky . Výzkumníci uvádějí, že rozdíl kolem 0,2 směrodatné odchylky odpovídá přibližně šesti měsícům školního učení .

Rozdíl se v dalších letech neztratil. V 10. třídě zůstával u italštiny na hodnotě 0,22 směrodatné odchylky, zatímco u matematiky se zvětšil na 0,27 směrodatné odchylky . Také žáci, kteří si účet založili v 7. nebo 8. třídě, dosahovali ve srovnání s pozdějšími uživateli horších výsledků, i když rozdíl byl menší .

Autoři popisují tento vývoj jako postupné hromadění nevýhody. Mezi možné mechanismy patří neustálé rozptylování, nahrazování času určeného ke studiu zábavou a narušení studijních návyků . Podobně také analýza Společného výzkumného střediska Evropské komise spojuje neregulované volnočasové používání digitálních technologií — zejména pasivní procházení sociálních sítí a přeskakování mezi více médii — s horšími školními výsledky. Pravděpodobnou cestou má být především rozptýlení a vytěsnění času .

Překvapení: angličtina zasažena nebyla

U testů z angličtiny výzkumníci nenašli statisticky významný negativní efekt .

Jedno možné vysvětlení je, že angličtina je v Itálii cizím jazykem a žáci se jí učí především ve formálním školním prostředí. Obsah na sociálních sítích, který jejich pozornost odvádí, navíc nemusí být v angličtině tak častý jako v italštině. Druhou možností je, že kontakt s anglicky psaným obsahem na sociálních sítích může část ztraceného času na učení vyvažovat . Jde však o hypotézy, nikoli o potvrzené vysvětlení.

Výsledky přicházejí v době přísnějších pravidel

Studie byla zveřejněna v době, kdy řada zemí zpřísňuje přístup dětí k sociálním sítím:

• Austrálie se v prosinci 2025 stala první zemí, která zakázala sociální sítě dětem mladším 16 let. Opatření se týká mimo jiné platforem TikTok, Instagram, Facebook, YouTube, X a Snapchat. Firmám, které pravidla nedodrží, hrozí pokuta až 49,5 milionu australských dolarů .
• Francie v červenci 2026 schválila zákaz zakládání účtů pro děti mladší 15 let. Platit má od 1. září 2026 .
• Spojené království v červnu 2026 oznámilo plán zakázat sociální sítě uživatelům mladším 16 let. Podle vlády tento krok podporuje devět z deseti rodičů; návrh má být předložen parlamentu do Vánoc 2026 a pravidla by mohla začít platit na jaře 2027 .
• Spojené arabské emiráty v červnu 2026 zavedly minimální věk 15 let pro používání sociálních sítí — jako první arabská země. Uživatelé ve věku 15 a 16 let mají mít přístup pouze pod dohledem rodičů a s filtrováním obsahu .
• Spojené státy nemají jednotný federální zákaz. V některých státech, například v Utahu, Arkansasu a Texasu, už omezení platí nebo se o nich jedná, celostátní pravidla pro děti mladší 16 let však v srpnu 2026 neexistují .

Studie je důležitá, ale příčinu nedokazuje

Autoři uvádějí, že výsledky představují „přesvědčivé důkazy, že časné zapojení do sociálních sítí nepříznivě ovlivňuje výsledky učení“ a podporují debatu o věkových limitech . Zároveň ale upozorňují na důležité omezení: jde o pozorovací studii, která porovnává dřívější a pozdější uživatele pomocí modelů rozdílu v rozdílech. Takový postup může odhalit souvislost, nikoli s jistotou prokázat, že sociální sítě horší výsledky přímo způsobily .

Na výsledky mohly mít vliv i další rozdíly mezi skupinami — například míra sebekontroly, rodinné prostředí nebo předchozí studijní návyky .

Data přesto ukazují zřetelný vzorec: čím dříve si děti založily vlastní účet, tím větší rozdíl se později objevoval v italštině a matematice. Pro rodiče, kteří řeší, kdy dítěti první účet povolit, studie nabízí konkrétní orientační bod: odklad přibližně do 14–15 let může být spojen s lepšími školními výsledky, i když sám o sobě není důkazem, že pozdější založení účtu je jejich přímou příčinou.