Goldman Sachs omezila přístup hongkongských bankéřů ke Claudu v dubnu 2026. Zaměstnanci americké banky podle zdrojů citovaných Financial Times přestali mít k modelům přístup přes interní platformy už několik týdnů před zveřejněním zprávy .
JPMorgan Chase následovala v červnu 2026. Claude zmizel z interní rozbalovací nabídky schválených velkých jazykových modelů, které mohli zaměstnanci v Hongkongu používat . Podle tří lidí obeznámených se situací rozhodnutí souviselo s konkrétním zněním licenčních podmínek Anthropic v dohodě s bankou .
Kořeny problému podle Reuters a Financial Times sahají k regionálnímu vymezení licence: podmínky Anthropic údajně vyjímají „Velkou Čínu“, takže Claude v Hongkongu nikdy nebyl oficiálně podporován . Zprávy zároveň spojily situaci s americkým exportním opatřením, které mělo Anthropic přimět k pozastavení přístupu zahraničních občanů k nejnovějším modelům; následkem bylo dočasné globální omezení .
Výsledek byl nerovnoměrný. Týmy v Hongkongu ztratily přístup k nástroji, který jejich kolegové v jiných částech světa nadále používali.
Hongkongský podnikatel a veřejně činná osobnost Bernard Chan ve svém komentáři zveřejněném 24. července 2026 v South China Morning Post napsal, že úředníci často mluví o AI jako o „příští průmyslové revoluci“ nebo v souvislosti s „existenčními riziky“ . Taková formulace však podle něj jen málo vysvětluje, jak umělá inteligence skutečně zasahuje do každodenního fungování města, včetně jeho finančního sektoru.
Chanův argument je v zásadě praktický: AI už není neutrální infrastruktura, ale strategické aktivum . Pokud hongkongské týmy přijdou o nástroje, které mohou jejich konkurenti jinde dál používat, nejde jen o nepříjemnost pro zaměstnance. Může to oslabit konkurenceschopnost města jako globálního finančního centra.
Druhý problém je kontinuita. Regionální výjimky v licencích a americká exportní kontrola znamenají, že Hongkong nemůže automaticky předpokládat trvalý přístup k nejpokročilejším AI nástrojům. Chan proto vyzývá úřady, aby se posunuly od obecných prohlášení ke konkrétní strategii, která zajistí přístup k technologiím využívaným globálními finančními institucemi .
Případ Claude ukazuje, že otázka AI v Hongkongu není pouze otázkou regulace nebo etiky. Je také otázkou zranitelnosti dodavatelského řetězce.
Hongkong se nachází na průsečíku amerických exportních omezení a čínské suverenity. Dostupnost pokročilých nástrojů amerického původu tak může být omezena nikoli proto, že by konkrétní firma v Hongkongu porušila pravidla, ale kvůli licenčnímu a exportnímu vymezení regionu. Geopolitická mapa tím začíná určovat, kdo smí používat který model a za jakých podmínek .
Pro finanční centrum je to citlivé téma. Přístup k AI se může promítat do analýzy dokumentů, interního výzkumu, automatizace i podpory zaměstnanců. Pokud se nástroje dostupné v jednotlivých pobočkách liší, může vzniknout rozdíl nejen v pohodlí práce, ale také v rychlosti a schopnostech týmů.
Hongkongská vláda si význam rozvoje AI uvědomuje. Podle dokumentu projednávaného v legislativní radě fond Innovation and Technology Fund do konce dubna 2026 podpořil více než 390 projektů souvisejících s AI, celkem částkou přibližně 1,1 miliardy dolarů .
Takové investice ale samy o sobě neřeší problém přístupu ke konkrétním globálním nástrojům. Místní výzkum a financování mohou posilovat ekosystém, nenahradí však automaticky modely, na jejichž licencování a exportu mají rozhodující vliv zahraniční technologické firmy a vlády.
Příběh Claude tak ukazuje širší trend: o dostupnosti umělé inteligence už nerozhoduje pouze technická kvalita modelu. Stejně důležité jsou licence, hranice jurisdikcí a vztahy mezi velmocemi.