Čína už není jen výrobní základnou. Její biotechnologický vzestup znepokojuje USA

V prosinci 2025 NSCEB uvedla, že Čína už Spojené státy předstihuje v některých oblastech biomedicínských inovací . Americké bezpečnostní složky včetně Pentagonu proto stále častěji považují čínské biotechnologie za součást strategického soupeření, nikoli pouze za běžný sektor mezinárodního obchodu .

Američtí představitelé současně tvrdí, že Peking postupuje podle podobně rozsáhlé státní strategie, jakou NSCEB doporučuje Washingtonu — a že v budování globálního vlivu v biotechnologiích postupuje rychleji .

2. Závislost na čínských dodávkách léčiv

Druhým zásadním faktorem je odolnost farmaceutických dodavatelských řetězců. Odhady citované v dostupných analýzách uvádějí, že účinná látka přibližně 60 % generických léků používaných v USA pochází z Číny .

Čína je zároveň jediným dodavatelem alespoň jedné klíčové výchozí suroviny — takzvaného KSM — pro více než 700 účinných farmaceutických látek (API). V roce 2024 navíc předstihla Indii v počtu podání dokumentace k těmto látkám a upevnila pozici významného producenta základních farmaceutických ingrediencí .

Taková koncentrace výroby vytváří riziko, že výpadek, obchodní spor nebo politické napětí mohou narušit dostupnost léčiv. Pandemie covidu-19 tyto obavy výrazně zviditelnila a ve Washingtonu urychlila snahy o diverzifikaci dodávek a přesun části výroby jinam.

Jedním z nástrojů je Biosecure Act, který usiluje o zákaz nákupů americké vlády od vybraných čínských firem, například BGI Genomics, WuXi AppTec a WuXi Biologics .

3. Čínský růst ohrožuje americkou konkurenceschopnost

Čína zároveň získává stále větší význam jako zdroj nových léčiv. Hodnota licenčních dohod mezi Čínou a západními partnery dosáhla v roce 2024 rekordních 41,5 miliardy dolarů, což představovalo meziroční růst o 66 %. Velké farmaceutické společnosti získávaly z Číny 28 % všech inovativních aktiv .

Podle další analýzy pocházela v roce 2024 z Číny přibližně třetina všech biotechnologických aktiv, která si globální velká farmacie licencovala. V roce 2017 přitom tento podíl nedosahoval ani 10 % .

Výrazný je zejména vývoj v onkologii. Čínské biotechnologické firmy v roce 2024 uzavřely licenční dohody v hodnotě 30 miliard dolarů, což bylo třikrát více než u srovnatelných dohod amerických firem .

Roste také podíl Číny na klinickém výzkumu nejmodernějších léčiv. Mezi lety 2016 a 2025 se podle dostupných údajů zvýšil šestinásobně na 30 %. Podíl USA ve stejném období klesl ze 45 na 33 % . Čínské firmy nyní podle stejného zdroje představují 7 141 léčiv, tedy 31,1 % globální pipeline .

Pro Washington je to signál, že Čína už není jen místem, kde se léčiva vyrábějí levněji. Stává se také místem, kde vznikají nové molekuly, probíhá klinický výzkum a odkud globální farmaceutické firmy získávají budoucí produkty.

4. Státní podpora a obavy z narušení trhu

Američtí politici zpochybňují také rozsah státní podpory čínského biotechnologického sektoru a její dopad na ceny a konkurenci. U.S. International Trade Commission (USITC) v únoru 2026 zahájila formální zjišťovací šetření, které má posoudit čínské státní podpory a cenové praktiky a jejich vliv na podíl a konkurenceschopnost amerického průmyslu .

Kromě Biosecure Act se diskutuje také Biotechnology Innovation and Security Act (BINSA), předložený v červnu 2026. Návrh by rozšířil kontrolu zahraničních investic o biotechnologie a mohl by se týkat licenčních dohod a společných podniků s čínskými subjekty .

Tato opatření mohou zpomalit přeshraniční spolupráci, která v posledních letech pomáhala americkým i evropským farmaceutickým firmám získávat nové kandidátní léky. Zároveň ale odrážejí snahu USA snížit strategickou závislost na zemi, kterou Washington stále více vnímá jako technologického a geopolitického rivala.

Co je hlavním důvodem amerického tlaku?

Spojené státy reagují na kombinaci několika trendů: na rychlý růst čínských inovací, vysokou závislost na čínských farmaceutických ingrediencích, rostoucí podíl Číny na výzkumu a vývoji léčiv a na rozsáhlou státní podporu tamního sektoru.

Výsledkem je tlak na omezení některých vazeb mezi oběma zeměmi, důkladnější prověřování investic a nákupů a posílení domácí výroby. Nejde tedy jen o spor kolem jednotlivých firem. Washington se snaží zabránit tomu, aby se čínská převaha v klíčových částech biotechnologického řetězce — od výzkumu po výrobu — proměnila v dlouhodobou bezpečnostní a ekonomickou závislost.