Jižní Korea chce vyhrát závod o AI čipy. Narazí přitom na 52hodinový pracovní týden?

Právě tato ambice se však střetává s pracovním právem. Jižní Korea omezuje maximální pracovní dobu na 52 hodin týdně; pravidlo bylo postupně rozšířeno na všechny podniky a plně začalo platit od 1. ledna 2025 .

Inženýrka, která musí odejít uprostřed průlomu

Napětí dobře ilustruje příběh anonymní inženýrky z Hwaseongu, významného korejského centra polovodičového průmyslu. V komentáři zveřejněném 30. července sleduje po půlnoci na obrazovce vznikající vzorec závady. Pokud ho zachytí okamžitě, může podle popisu ušetřit týden práce a zpracování waferů, tedy křemíkových desek používaných při výrobě čipů .

Inženýrka je soustředěná a blízko řešení. Přesto musí odejít. „Zákon to vyžaduje,“ shrnuje pointu komentář .

Tento příklad otevírá širší otázku: pokud jediný postřeh zkušeného pracovníka dokáže díky AI vyřešit problém, který dříve zabral celému týmu měsíc, vyjadřuje ještě počet odpracovaných hodin skutečnou hodnotu práce?

Co chce změnit vláda a firmy

Vláda a vládní Demokratická strana nyní zvažují uvolnění pravidel přímo v takzvaných megazónách, například v plánovaném honamském klastru. Jedním z návrhů je „white-collar exemption“ neboli výjimka pro vysoce kvalifikované a dobře placené odborníky ve výzkumu a vývoji .

Podle projednávaných variant by se výjimka mohla týkat pracovníků z nejvyšších příjmových skupin. Jeden z návrhů hovoří o horních 3 procentech, což podle údajů citovaných v korejských médiích odpovídá ročnímu příjmu nejméně 140 milionů wonů . Tito zaměstnanci by nemuseli podléhat nejen limitu 52 hodin, ale v některých variantách ani pravidlům pro přesčasy, noční práci, svátky a zákonné přestávky .

Ve hře je také uvolnění omezení pro dočasné a agenturní pracovníky a širší používání flexibilních pracovních režimů v celé speciální zóně .

Opoziční poslanec Ko Tong-džin z konzervativní Strany lidové moci, někdejší generální ředitel Samsungu, mezitím 31. července předložil návrh, který by z limitu vyňal pracovníky polovodičového výzkumu a vývoje v celé zemi, nikoli pouze v Honamu .

Proč AI spor ještě vyostřuje

Argument průmyslu stojí na tom, že výzkum čipů se ne vždy dá naplánovat do běžné pracovní doby. Výsledek může přijít během nočního testu, po dokončení dlouhého výpočetního běhu nebo ve chvíli, kdy inženýr rozpozná nečekaný vzorec v datech. Podle představitelů odvětví mají Spojené státy, Čína, Tchaj-wan a Japonsko při výzkumu podobných technologií větší časovou flexibilitu, což prý Koreu znevýhodňuje .

Umělá inteligence navíc může zvýšit hodnotu jediného rozhodnutí. Model urychlí analýzu, automatizuje část testování a umožní jednomu odborníkovi dospět k řešení výrazně rychleji. Hodnota práce se tak může koncentrovat do několika minut — nikoli rovnoměrně do celé směny.

Odbory varují před „laboratoří pracovního práva“

Odbory a občanské organizace však odmítají představu, že technologická naléhavost automaticky ospravedlňuje delší pracovní dobu. Vládní návrhy označují za vykořisťující a tvrdí, že speciální zóny by se mohly stát „laboratoří“ pro oslabování ochrany zaměstnanců .

Spor proto není jen o tom, zda inženýři smějí někdy pracovat déle. Jde také o to, kdo o tom rozhodne, zda bude souhlas zaměstnance skutečně dobrovolný a jak zabránit tomu, aby se výjimka postupně změnila v nový standard.

Jižní Korea tak řeší paradox vlastní AI strategie: investuje historické částky do závodu o nejpokročilejší čipy, ale zároveň diskutuje, zda její pracovní zákony dokážou zachytit okamžik, kdy má několik hodin práce mimořádnou technologickou hodnotu. Výzvou bude najít model, který zachová rychlost výzkumu, aniž by ochranu pracovníků odsunul stranou.