Čínská dominance v elektromobilech je geopolitickým trumfem proti USA

Výrobní měřítko, které snižuje náklady

V roce 2025 bylo šest z deseti největších světových výrobců elektromobilů čínských firem a Čína vyráběla více než 60 % všech elektromobilů na světě . V roce 2024 navíc připadalo na Čínu více než 70 % globální výroby elektromobilů a jejich baterií .

Toto měřítko umožňuje čínským výrobcům snižovat náklady rychleji, než to dokážou mnozí západní konkurenti. Výhoda se tak neomezuje na domácí trh: promítá se i do cen, exportu a schopnosti rychle rozšiřovat výrobu v zahraničí.

Elektromobil jako platforma pro AI a data

Moderní elektromobil už není jen dopravní prostředek. Stává se propojenou platformou, která může využívat umělou inteligenci, asistenční systémy, autonomní řízení a online služby.

Institut geopolitické ekonomie upozorňuje, že právě propojení elektromobilů s AI vytváří nové možnosti sběru dat a technologického uzamčení uživatelů i trhů. Čínský vliv se tak může rozšířit od hardwaru také do softwarových ekosystémů .

Zahraniční továrny vytvářejí dlouhodobé vazby

Čínští výrobci elektromobilů podle analytiků předstihují americké automobilky v zahraničních investicích do továren v Evropě, Asii a na Blízkém východě . Takové investice mohou hostitelské země dlouhodobě propojit s čínskými technologiemi, bateriemi a dodavatelskými řetězci.

Analytik Brookings Institution Kyle Chan pro CNBC uvedl, že společnosti jako BYD se „v podstatě stávají novými General Motors a Fordy éry elektromobilů“ .

Jak může Peking tuto páku využívat

Čína už svou výhodu nebuduje pouze prostřednictvím levné a rozsáhlé výroby. Kontrolu nad dodavatelskými řetězci stále výrazněji zapojuje do průmyslové a zahraniční politiky.

Omezení vývozu bateriových technologií

V roce 2025 Čína zavedla omezení vývozu klíčových technologií pro výrobu baterií elektromobilů. Týkají se mimo jiné zařízení pro výrobu lithium-iontových baterií a technologií bateriových katod .

Tato opatření míří nejen na samotné suroviny, ale také na know-how a zpracovatelské kapacity s vysokou přidanou hodnotou. Právě ty se ostatním zemím napodobují obtížně a jejich vybudování vyžaduje čas i značné investice.

Kritické minerály jako úzké hrdlo

Soupeření mezi USA a Čínou se posunulo od cel a omezení vývozu čipů také ke kritickým surovinám, které pohánějí elektromobily, bateriová úložiště i obranný průmysl .

Americko-čínská komise pro ekonomiku a bezpečnost uvádí, že Peking již vývozní kontroly kritických minerálů využil k prosazování obchodních ústupků a k potrestání jiných zemí . Kontrola nad omezeným počtem klíčových zpracovatelských míst tak může mít dopad na celé globální trhy.

Baterie jako nástroj obchodního vyjednávání

Podle agentury Bloomberg dávají nová čínská omezení vývozu baterií Pekingu silný nástroj v obchodních jednáních s Washingtonem. Jde o další páku vedle dřívějšího využívání vzácných zemin .

The Washington Post zároveň informoval, že Čína své vývozní kontroly vůči USA a jejich spojencům „nenápadně rozšiřuje“ i mimo oblast vzácných zemin . Pro Washington je citlivé také to, že baterie jsou stále důležitější pro stabilizaci elektrické sítě a pro napájení datových center.

Závislost třetích zemí

Čínská strategie se nemusí týkat pouze přímého soupeření s USA. Podle analytiků citovaných v South China Morning Post může Peking svou převahu využívat také vůči zemím, které se stanou závislými na čínských automobilech, bateriích a technologiích .

Tato závislost by mohla zvyšovat čínský diplomatický vliv v otázkách od obchodní politiky po postoj k Tchaj-wanu. Neznamená to automaticky, že každá země změní svou zahraniční politiku, ale vytváří to nový prostor pro ekonomický tlak a vyjednávání.

Elektromobily jsou součástí širšího boje o technologie

Automobilový průmysl nelze oddělit od širší čínské snahy ovládnout technologie, které budou formovat příští desetiletí. Le Monde popisuje čínský postup jako upevňování kontroly nad průmyslovou AI, robotikou, bateriemi, biotechnologiemi a obnovitelnou i jadernou energetikou prostřednictvím masivních investic do výzkumu a cílených dotací .

Centrum pro bezpečnostní studia při ETH v Curychu upozorňuje, že čínské vývozní restrikce kritických minerálů využívají zranitelnosti globálních trhů pro odvetu, vyjednávání i kontrolu trhu. Nejvíce se to projevuje v energetice, elektronice a obraně .

Co to znamená pro USA a spojence

Spojené státy a jejich spojenci čelí problému, který přesahuje cla, obchodní bilanci i samotný automobilový průmysl. Klíčovou otázkou je, zda dokážou dostatečně rychle vybudovat alternativní dodavatelské řetězce – od těžby a zpracování surovin po výrobu baterií a softwaru.

Strategie snižování rizik a diverzifikace dodávek již vznikají. Podle Světového ekonomického fóra jsou však nákladné a jejich realizace vyžaduje čas . Do té doby bude mít Čína díky své pozici v celém ekosystému elektromobilů významnou páku v technologické konkurenci s USA – a potenciálně i širší vliv na světovou ekonomiku.