Írán hrozí odvetou, zatímco USA a Izrael zvažují údery na energetickou infrastrukturu

Írán: Útok na infrastrukturu by měl širší následky

Generálmajor Alí Abdolláhí, který stojí v čele íránského válečného vojenského velení, uvedl, že Spojené státy „zrychlují rozdmýchávání plamenů plnohodnotné regionální války“ . Washington podle něj využívá kapitál, zdroje a infrastrukturu sousedních zemí jako štít pro vlastní zájmy a současně posiluje izraelské válečné úsilí .

Mluvčí Centrálního velitelství Chátam al-Anbijá pak podle íránských médií prohlásil: „Zaútočte na naši infrastrukturu a my zaútočíme na vaši důležitější a početnější infrastrukturu“ .

Mezi výslovně zmiňované cíle íránské odvety patří energetická zařízení, systémy informačních technologií a odsolovací závody. Jejich poškození by mohlo zasáhnout nejen vojenské operace, ale také běžné fungování civilního obyvatelstva v oblasti Perského zálivu .

Co podle zpráv připravují USA a Izrael

CBS News 31. července s odvoláním na několik zdrojů uvedla, že Spojené státy a Izrael připravují proti íránské energetické infrastruktuře „jednu z nejtvrdších bombardovacích kampaní dosud“. Mezi zvažované cíle mají patřit ropná a plynová zařízení, elektrárny a rafinerie. Údery by podle zpráv mohly proběhnout během víkendu 1. a 2. srpna .

Server Axios samostatně informoval, že Trump zvažuje letecké útoky na íránskou energetickou infrastrukturu v příštích dnech. Cílem by mělo být přimět Teherán, aby přijal americké podmínky příměří, avšak konečné schválení podle dostupných informací stále chybí .

CBS zároveň uvedla, že se diskutovalo o ukončení úderů ještě před pondělním otevřením finančních trhů. Důvodem jsou obavy z dopadu na světovou ekonomiku. Izrael byl o záměru informován a se Spojenými státy koordinuje postup .

Jak se krize během července vyhrotila

Současná situace je výsledkem rychlého rozpadu diplomatického pokusu, který měl konflikt dočasně zastavit.

17. června: diplomatické otevření

Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján 17. června podepsali memorandum o porozumění. Dokument nastínil podmínky ukončení bojů a znovuotevření Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy pro přepravu ropy ze zemí Perského zálivu. Součástí dohody bylo 60denní období technických jednání o íránském jaderném programu .

Diplomatický proces se však během první až druhé poloviny července rozpadl, když Spojené státy zintenzivnily letecké útoky na íránské cíle . Dne 15. července íránský hlavní vyjednavač Mohammad Báger Ghalíbáf prohlásil mírovou dohodu za neplatnou a uvedl, že íránské ozbrojené síly mají „naprostou volnost jednání“ proti americké agresi . O tři dny později íránská státní televize oznámila, že Teherán přestává memorandum dodržovat .

26.–27. července: krátké přerušení bojů

Na konci července následovala krátká, dvoudenní pauza, během níž USA i Írán podle dostupných zpráv zastavily útoky a pokoušely se obnovit jednání . Přestávce předcházely téměř dva týdny intenzivních bojů.

Americký úder mezitím zasáhl íránský odsolovací závod, což podle íránských představitelů připravilo o přístup k vodě přibližně 10 000 lidí. Írán následně odpověděl dronovými a raketovými útoky proti státům Perského zálivu spojeným se Spojenými státy .

28. července: íránský balistický útok

Přestávku narušil 28. července íránský útok několika balistickými raketami namířenými na americkou vojenskou základnu v Jordánsku. Americké Centrální velitelství (CENTCOM) incident označilo za „pokus o překvapivý útok“ a uvedlo, že všechny rakety byly zachyceny .

Podle CENTCOM útok vyšel z Íránu a americké síly zůstaly v pohotovosti . Šlo zároveň o první balistický raketový útok proti americkým silám v rámci této fáze eskalace . Trump poté prohlásil, že Spojené státy Íránu „uštědří výprask“ .

Proč je ve hře i světová energetika

Boje opakovaně ohrožují Hormuzský průliv, který Írán označil za „nedotknutelnou červenou linii“ . Průlivem prochází významná část vývozu ropy z oblasti Perského zálivu, takže jeho uzavření nebo další vojenské ohrožení by mohlo rychle zvýšit tlak na globální energetické trhy.

Analytici na konci července varovali, že rozsáhlý regionální konflikt zaměřený na energetickou infrastrukturu na obou stranách by mohl výrazně narušit světové dodávky ropy z Perského zálivu . Ghalíbáf v této souvislosti napsal na sociální síti X: „V regionu, kde neprodáváme ropu, nebude ropu prodávat nikdo“ .

K 1. srpnu tak zůstává situace mimořádně nestabilní. O případných amerických úderech na íránskou energetiku podle dostupných zpráv ještě nebylo definitivně rozhodnuto, íránský slib odvety je však veřejný a hrozí, že další útoky rozšíří konflikt na kritickou infrastrukturu v celém regionu.