Infantino návrh prezentoval jako způsob, jak získat prostředky na rozvoj fotbalu prostřednictvím členských asociací. Kritici však upozorňovali, že plán vznikal bez dostatečných konzultací a za zavřenými dveřmi .
Nejvýraznější reakce přišla z Evropy. UEFA svolala mimořádné jednání svých 55 členských asociací. Ty jednomyslně schválily hrozbu bojkotu všech soutěží FIFA, pokud by návrh pokračoval . Takový krok by mohl mít pro FIFA mimořádně vážné sportovní i finanční důsledky, protože evropský fotbal představuje klíčový zdroj vysílacích a sponzorských příjmů.
Návrh následně jednomyslně odmítla také CONCACAF, konfederace sdružující 41 asociací ze Severní a Střední Ameriky a Karibiku. Ve svém prohlášení uvedla „hluboké obavy z nedostatku řádného procesu“ a kritizovala „uměle krátkou lhůtu“ .
Do opozice se připojila i AFC, tedy Asijská fotbalová konfederace. Její prezident a viceprezident FIFA šajch Salmán bin Ibráhím Ál Chalífa veřejně kritizoval způsob, jakým byl návrh připraven a předložen členským asociacím .
Během prvních 48 hodin návrh otevřeně odmítlo nejméně 96 z 211 členských asociací FIFA .
Situaci ještě vyostřil uniklý dopis, který Infantino zaslal všem 211 členským asociacím. Požadoval v něm rozhodnutí do 19. září 2026, tedy přibližně 53 dní od oznámení projektu .
Dopis zároveň nabízel rozdílnou finanční podporu podle postoje jednotlivých asociací:
Kontinentální konfederace označily tento mechanismus za nátlakový. Vadilo jim také, že o návrhu nebyly předem informovány a nedostaly dostatek času na jeho posouzení . UEFA uvedla, že nabídka 40 milionů dolarů už „překročila hranici“ .
FIFA zpočátku tvrdila, že plánovanou konzultaci narušily „nesprávné zprávy v médiích“, a uvedla, že v procesu hodlá pokračovat . V atmosféře rostoucího odporu však toto vysvětlení situaci neuklidnilo.
Největší ránu návrhu nakonec zasadili lidé přímo z Infantinova okolí. Dne 31. července rezignoval s okamžitou platností jeho hlavní poradce Carlos Cordeiro, bývalý bankéř Goldman Sachs a někdejší prezident Fotbalové federace Spojených států .
„Chci být jasný: na tomto návrhu jsem se nepodílel a jednoznačně jsem proti němu,“ uvedl Cordeiro. Plán označil za „špatnou dohodu pro členské asociace FIFA, špatnou dohodu pro fotbal a špatnou dohodu pro dlouhodobou budoucnost této hry“ .
Krátce nato veřejně vystoupil také Kevin Lamour, provozní ředitel FIFA. Řekl, že on i další zaměstnanci byli o návrhu drženi v nevědomosti, a označil jej za „projekt jednoho člověka“ – přímou narážku na Infantina .
Večer 31. července, po čtyřech dnech prudké kritiky, Infantino projekt zcela stáhl. Ve svém prohlášení uvedl, že po vyslechnutí všech názorů se ukázalo, že návrh vytvořil rozkol, který už není v zájmu původně stanoveného cíle . Přiznal také, že projekt „způsobil mnoho zmatku a otřesů“ .
To znamená, že FIFA Forward Enterprise v navrhované podobě nevznikne a soukromí investoři nezískají plánovaný podíl na společnosti spravující práva k turnajům FIFA.
Stažení návrhu sice krizi okamžitě ukončilo, zároveň ale výrazně oslabilo Infანტinovo postavení v čele FIFA . K jeho rezignaci vyzvali britský premiér Andy Burnham a prezident španělské La Ligy Javier Tebas .
Infantinovo znovuzvolení, které se dříve považovalo téměř za formalitu, se tak podle dostupných zpráv dostalo pod tlak. Ve FIFA navíc zůstávají otázky týkající se transparentnosti přípravy návrhu, role členských asociací a způsobu, jakým má organizace financovat další rozvojové programy.
Prozatím zůstává mistrovství světa i další soutěže pod kontrolou FIFA a jejích členských asociací. Organizace se bude muset vrátit k tradičnějšímu modelu financování rozvoje fotbalu a využít vlastní rezervy, které podle popisu situace činí přibližně 4 miliardy dolarů, namísto jednorázového kapitálu od soukromých investorů.