Infantino návrh prezentoval jako způsob, jak získat prostředky na rozvoj fotbalu prostřednictvím členských asociací. Kritici však upozorňovali, že plán vznikal bez dostatečných konzultací a za zavřenými dveřmi .

Jak se odpor během čtyř dnů stupňoval

První a druhý den: odpor konfederací

Nejvýraznější reakce přišla z Evropy. UEFA svolala mimořádné jednání svých 55 členských asociací. Ty jednomyslně schválily hrozbu bojkotu všech soutěží FIFA, pokud by návrh pokračoval . Takový krok by mohl mít pro FIFA mimořádně vážné sportovní i finanční důsledky, protože evropský fotbal představuje klíčový zdroj vysílacích a sponzorských příjmů.

Návrh následně jednomyslně odmítla také CONCACAF, konfederace sdružující 41 asociací ze Severní a Střední Ameriky a Karibiku. Ve svém prohlášení uvedla „hluboké obavy z nedostatku řádného procesu“ a kritizovala „uměle krátkou lhůtu“ .

Do opozice se připojila i AFC, tedy Asijská fotbalová konfederace. Její prezident a viceprezident FIFA šajch Salmán bin Ibráhím Ál Chalífa veřejně kritizoval způsob, jakým byl návrh připraven a předložen členským asociacím .

Během prvních 48 hodin návrh otevřeně odmítlo nejméně 96 z 211 členských asociací FIFA .

Třetí den: kritizovaná lhůta a rozdílné financování

Situaci ještě vyostřil uniklý dopis, který Infantino zaslal všem 211 členským asociacím. Požadoval v něm rozhodnutí do 19. září 2026, tedy přibližně 53 dní od oznámení projektu .

Dopis zároveň nabízel rozdílnou finanční podporu podle postoje jednotlivých asociací:

• při podpoře projektu měly získat 40 milionů dolarů během čtyř let;
• při odmítnutí návrhu měly obdržet 10 milionů dolarů, tedy o 75 procent méně .

Kontinentální konfederace označily tento mechanismus za nátlakový. Vadilo jim také, že o návrhu nebyly předem informovány a nedostaly dostatek času na jeho posouzení . UEFA uvedla, že nabídka 40 milionů dolarů už „překročila hranici“ .

FIFA zpočátku tvrdila, že plánovanou konzultaci narušily „nesprávné zprávy v médiích“, a uvedla, že v procesu hodlá pokračovat . V atmosféře rostoucího odporu však toto vysvětlení situaci neuklidnilo.

Čtvrtý den: rozkol uvnitř FIFA

Největší ránu návrhu nakonec zasadili lidé přímo z Infantinova okolí. Dne 31. července rezignoval s okamžitou platností jeho hlavní poradce Carlos Cordeiro, bývalý bankéř Goldman Sachs a někdejší prezident Fotbalové federace Spojených států .

„Chci být jasný: na tomto návrhu jsem se nepodílel a jednoznačně jsem proti němu,“ uvedl Cordeiro. Plán označil za „špatnou dohodu pro členské asociace FIFA, špatnou dohodu pro fotbal a špatnou dohodu pro dlouhodobou budoucnost této hry“ .

Krátce nato veřejně vystoupil také Kevin Lamour, provozní ředitel FIFA. Řekl, že on i další zaměstnanci byli o návrhu drženi v nevědomosti, a označil jej za „projekt jednoho člověka“ – přímou narážku na Infantina .

FIFA návrh stáhla

Večer 31. července, po čtyřech dnech prudké kritiky, Infantino projekt zcela stáhl. Ve svém prohlášení uvedl, že po vyslechnutí všech názorů se ukázalo, že návrh vytvořil rozkol, který už není v zájmu původně stanoveného cíle . Přiznal také, že projekt „způsobil mnoho zmatku a otřesů“ .

To znamená, že FIFA Forward Enterprise v navrhované podobě nevznikne a soukromí investoři nezískají plánovaný podíl na společnosti spravující práva k turnajům FIFA.

Co to znamená pro Infantina

Stažení návrhu sice krizi okamžitě ukončilo, zároveň ale výrazně oslabilo Infანტinovo postavení v čele FIFA . K jeho rezignaci vyzvali britský premiér Andy Burnham a prezident španělské La Ligy Javier Tebas .

Infantinovo znovuzvolení, které se dříve považovalo téměř za formalitu, se tak podle dostupných zpráv dostalo pod tlak. Ve FIFA navíc zůstávají otázky týkající se transparentnosti přípravy návrhu, role členských asociací a způsobu, jakým má organizace financovat další rozvojové programy.

Prozatím zůstává mistrovství světa i další soutěže pod kontrolou FIFA a jejích členských asociací. Organizace se bude muset vrátit k tradičnějšímu modelu financování rozvoje fotbalu a využít vlastní rezervy, které podle popisu situace činí přibližně 4 miliardy dolarů, namísto jednorázového kapitálu od soukromých investorů.

Infantino návrh prezentoval jako způsob, jak získat prostředky na rozvoj fotbalu prostřednictvím členských asociací. Kritici však upozorňovali, že plán vznikal bez dostatečných konzultací a za zavřenými dveřmi .

Jak se odpor během čtyř dnů stupňoval

První a druhý den: odpor konfederací

Nejvýraznější reakce přišla z Evropy. UEFA svolala mimořádné jednání svých 55 členských asociací. Ty jednomyslně schválily hrozbu bojkotu všech soutěží FIFA, pokud by návrh pokračoval . Takový krok by mohl mít pro FIFA mimořádně vážné sportovní i finanční důsledky, protože evropský fotbal představuje klíčový zdroj vysílacích a sponzorských příjmů.

Návrh následně jednomyslně odmítla také CONCACAF, konfederace sdružující 41 asociací ze Severní a Střední Ameriky a Karibiku. Ve svém prohlášení uvedla „hluboké obavy z nedostatku řádného procesu“ a kritizovala „uměle krátkou lhůtu“ .

Do opozice se připojila i AFC, tedy Asijská fotbalová konfederace. Její prezident a viceprezident FIFA šajch Salmán bin Ibráhím Ál Chalífa veřejně kritizoval způsob, jakým byl návrh připraven a předložen členským asociacím .

Během prvních 48 hodin návrh otevřeně odmítlo nejméně 96 z 211 členských asociací FIFA .

Třetí den: kritizovaná lhůta a rozdílné financování

Situaci ještě vyostřil uniklý dopis, který Infantino zaslal všem 211 členským asociacím. Požadoval v něm rozhodnutí do 19. září 2026, tedy přibližně 53 dní od oznámení projektu .

Dopis zároveň nabízel rozdílnou finanční podporu podle postoje jednotlivých asociací:

• při podpoře projektu měly získat 40 milionů dolarů během čtyř let;
• při odmítnutí návrhu měly obdržet 10 milionů dolarů, tedy o 75 procent méně .

Kontinentální konfederace označily tento mechanismus za nátlakový. Vadilo jim také, že o návrhu nebyly předem informovány a nedostaly dostatek času na jeho posouzení . UEFA uvedla, že nabídka 40 milionů dolarů už „překročila hranici“ .

FIFA zpočátku tvrdila, že plánovanou konzultaci narušily „nesprávné zprávy v médiích“, a uvedla, že v procesu hodlá pokračovat . V atmosféře rostoucího odporu však toto vysvětlení situaci neuklidnilo.

Čtvrtý den: rozkol uvnitř FIFA

Největší ránu návrhu nakonec zasadili lidé přímo z Infantinova okolí. Dne 31. července rezignoval s okamžitou platností jeho hlavní poradce Carlos Cordeiro, bývalý bankéř Goldman Sachs a někdejší prezident Fotbalové federace Spojených států .

„Chci být jasný: na tomto návrhu jsem se nepodílel a jednoznačně jsem proti němu,“ uvedl Cordeiro. Plán označil za „špatnou dohodu pro členské asociace FIFA, špatnou dohodu pro fotbal a špatnou dohodu pro dlouhodobou budoucnost této hry“ .

Krátce nato veřejně vystoupil také Kevin Lamour, provozní ředitel FIFA. Řekl, že on i další zaměstnanci byli o návrhu drženi v nevědomosti, a označil jej za „projekt jednoho člověka“ – přímou narážku na Infantina .

FIFA návrh stáhla

Večer 31. července, po čtyřech dnech prudké kritiky, Infantino projekt zcela stáhl. Ve svém prohlášení uvedl, že po vyslechnutí všech názorů se ukázalo, že návrh vytvořil rozkol, který už není v zájmu původně stanoveného cíle . Přiznal také, že projekt „způsobil mnoho zmatku a otřesů“ .

To znamená, že FIFA Forward Enterprise v navrhované podobě nevznikne a soukromí investoři nezískají plánovaný podíl na společnosti spravující práva k turnajům FIFA.

Co to znamená pro Infantina

Stažení návrhu sice krizi okamžitě ukončilo, zároveň ale výrazně oslabilo Infანტinovo postavení v čele FIFA . K jeho rezignaci vyzvali britský premiér Andy Burnham a prezident španělské La Ligy Javier Tebas .

Infantinovo znovuzvolení, které se dříve považovalo téměř za formalitu, se tak podle dostupných zpráv dostalo pod tlak. Ve FIFA navíc zůstávají otázky týkající se transparentnosti přípravy návrhu, role členských asociací a způsobu, jakým má organizace financovat další rozvojové programy.

Prozatím zůstává mistrovství světa i další soutěže pod kontrolou FIFA a jejích členských asociací. Organizace se bude muset vrátit k tradičnějšímu modelu financování rozvoje fotbalu a využít vlastní rezervy, které podle popisu situace činí přibližně 4 miliardy dolarů, namísto jednorázového kapitálu od soukromých investorů.