Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko během noci vypustilo na Ukrajinu 35 raket, z nichž 27 bylo balistických, a 185 útočných dronů různých typů . Kromě Kyjeva byly zasaženy také Dnipropetrovská, Sumská, Charkovská a Poltavská oblast .
V hlavním městě útok poškodil několik čtvrtí. Zasaženo bylo 18 obytných budov, škola a další civilní objekty; požáry vypukly v pěti městských obvodech . Záchranáři pokračovali v odstraňování následků útoku i po jeho skončení .
Nejvážnější strategický dopad útoku se podle Zelenského týká ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina dokázala sestřelit pouze jednu z 27 ruských balistických raket. Prezident to vysvětlil nedostatkem protiraketových interceptorů pro americké systémy Patriot .
„Jedna balistická raketa byla sestřelena jen proto, že pro systémy Patriot nejsou interceptory,“ uvedl Zelenskyj . Podle něj právě nedostatek těchto střel Rusku usnadňuje pokračovat v útocích na ukrajinská města . Západní média zároveň informovala, že ukrajinským Patriotům došly zásoby interceptorů, takže Kyjev zůstává vůči balistickým útokům výrazně zranitelnější .
Zelenskyj proto znovu vyzval spojence k rychlým dodávkám. Podle jeho slov každý balík protiraketových interceptorů zachraňuje lidské životy, zatímco každá noc bez nich přináší další oběti .
Litevská ambasáda v Kyjevě neutrpěla přímý zásah, dvě ruské rakety však dopadly mimořádně blízko. Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse jedna explodovala přibližně 10 metrů od budovy a druhá asi 150 metrů od ní .
Výbuchy rozbily okna, poškodily solární kolektory a rozmetaly trosky po nádvoří. Nikdo z pracovníků ambasády nebyl zraněn . Budrys označil útok na diplomatickou misi za nepřijatelný a oznámil, že Litva si předvolá ruského diplomatického zástupce k protestu .
Útok odsoudil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Uvedl, že budova ambasády utrpěla menší škody, všichni zaměstnanci jsou však v bezpečí . Skutečnost, že byla poškozena ambasáda členské země NATO, dodala incidentu výrazný diplomatický rozměr .
Dvě rakety zasáhly areál městské organizace Kyivmedspetstrans, která zajišťuje provoz sanitek a specializovanou zdravotnickou dopravu pro Kyjev . Podle kyjevského starosty Vitalije Klička pět sanitek zcela shořelo a dalších 20 specializovaných vozidel bylo těžce poškozeno .
Částečně zničeny byly také čtyři budovy podniku, zatímco další prostory utrpěly různě rozsáhlé škody. Přesto mezi zaměstnanci nebyli hlášeni žádní zranění . Útok tak nezasáhl jen městský majetek, ale i kapacitu, která je klíčová pro poskytování akutní zdravotní péče.
Podle dostupných údajů si útok vyžádal nejméně devět obětí a více než 30 zraněných. Mezi zraněnými byly čtyři děti . Následky ruského bombardování se odstraňovaly v několika čtvrtích hlavního města, zatímco záchranné týmy prohledávaly poškozené oblasti a likvidovaly požáry .
Útok z 1. srpna nebyl ojedinělou událostí. Při rozsáhlém ruském bombardování z 30. července zemřelo na Ukrajině nejméně osm civilistů a ruská raketa tehdy pronikla do polského vzdušného prostoru a dopadla poblíž hranice . Polsko uvedlo svou protivzdušnou obranu do vysoké pohotovosti a do vzduchu vyslalo stíhací letouny. NATO aktivovalo také další letecké prostředky včetně letounu včasné výstrahy a tankovacího letadla .
Polští vyšetřovatelé později zbraň identifikovali jako ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101, vyrobenou jen několik měsíců před incidentem .
Další těžký útok na Kyjev z 2. července si podle dostupných zpráv vyžádal 20 mrtvých a 86 zraněných. Zasažena byla také stanice zdravotnické záchranné služby, kde utrpělo zranění několik zdravotníků a řidičů . Opakované útoky tak postupně oslabují nejen ukrajinskou protivzdušnou obranu, ale i kapacitu zdravotnických a záchranných služeb.