255 dronů na Ukrajinu za jedinou noc: Rusko mění taktiku, protivzdušná obrana je pod obrovským tlakem

V noci z 30. na 31. července provedlo Rusko jeden z největších dronových útoků na Ukrajinu od počátku invaze. Na ukrajinské území zamířilo 255 dronů – zde je přehled toho, co se přesně stalo a jak to zapadá do celkového obrazu války.

Útok z 30.–31. července: Rozsah, složení, úspěšnost obrany a cíle

• Celkový počet: Rusko vypustilo 255 útočných dronů . Útok začal 30. července v 18:00 a trval celou noc .
• Složení: Použity byly drony typu Šáhed (včetně nových proudových verzí), Gerbera, Italmas a návnady Parodiya, které nenesou výbušninu, ale napodobují skutečné cíle a snaží se vyčerpat protivzdušnou obranu .
• Úspěšnost obrany: Ukrajinské letectvo uvedlo, že se podařilo zničit 195 dronů – tedy přibližně 76,5 %. Dalších 22 dronů zasáhlo cíle na 14 místech, ostatní byly buď návnady, nebo je obrana nezasáhla .
• Zasažené oblasti: Zásahy a padající trosky byly hlášeny ze 14 míst po celé Ukrajině, přičemž kompletní seznam zasažených obcí nebyl zveřejněn . Předchozí kombinovaný útok z 29.–30. července zasáhl vojensko-průmyslové objekty a civilní palivovou infrastrukturu v několika oblastech .

Širší souvislosti kampaně

Noční dronová vlna nebyla izolovanou akcí – je součástí výrazné změny ruské taktiky. Během 29.–30. července Rusko současně vypustilo 74 raket (z toho mnoho balistických) a 284 dronů – celkem 358 vzdušných prostředků. Ukrajina jich sestřelila 320 . Institut pro studium války (ISW) uvádí, že Rusko záměrně snižuje podíl dronů v útočných vlnách a zvyšuje podíl balistických raket, aby využilo akutního nedostatku ukrajinských interceptorů Patriot. Ty jsou jediným systémem, který dokáže spolehlivě sestřelit balistické střely jako Iskander-M a Ch-47M2 Kinžal .

Hlavními cíli ruské kampaně jsou:

• Vojensko-průmyslové objekty (továrny na výrobu zbraní, opravárenské základny)
• Civilní palivová a energetická infrastruktura (sklady ropy, rozvodny)
• Kyjev, kde průniky balistických raket způsobily masové oběti

Tlak na ukrajinskou protivzdušnou obranu

Nedostatek interceptorů Patriot. Počátkem července 2026 Ukrajina prakticky vyčerpala své zásoby střel Patriot PAC-3 – jediné zbraně, kterou lze spolehlivě čelit ruským balistickým raketám . Během velkého útoku 6. července se Ukrajině nepodařilo zachytit ani jednu z 23 ruských balistických raket, což vedlo k ničivým zásahům v Kyjevě . Současná válka USA vedená s Íránem dále vyčerpala globální zásoby PAC-3 (použito přes 1 000 kusů), což snižuje objem dostupný pro Ukrajinu . Prezident Trump sice v červenci udělil Ukrajině licenci k výrobě střel Patriot na jejím území, experti však varují, že zřízení výrobní linky a dohody s americkými dodavateli potrvají nejméně rok .

Ztráta stíhačky F-16AM. 29. července Ukrajina přišla o další stíhačku F-16AM. Stroj byl na bojové misi a snažil se zachytit ruské vzdušné cíle, když došlo k palubní nouzi (popsané jako porucha, nikoliv zásah nepřítele). Pilot se katapultoval a byl evakuován . Jde o čtvrtou ztracenou F-16 od doby, co Ukrajina tento typ obdržela, což podtrhuje vysokou míru opotřebení a náročnost denních bojových letů .

Celkové oslabení protivzdušné obrany. Ukrajinská síť protivzdušné obrany je pod tlakem ze dvou stran: Rusko střílí rekordní množství munice (v červenci 6 443 dronů a raket, nejvyšší měsíční počet od začátku války) a zároveň se přesouvá k balistickým raketám, které Ukrajina bez Patriot PAC-3 nedokáže zastavit . Míra sestřelování dronů zůstává vysoká (kolem 76–90 %), ale mezera v obraně proti balistickým raketám se prohlubuje a přímo vede k více obětem a škodám v ukrajinských městech .