FIFA Forward Enterprise: Plán za 20 miliard dolarů sjednotil fotbal proti FIFA

Součástí nabídky pro 211 členských asociací FIFA byla jednorázová platba 20 milionů dolarů za podporu návrhu. Asociace měly svůj souhlas vyjádřit do 19. září 2026 . Právě přímý finanční příslib ale kritici vnímali jako způsob, jak obejít širší debatu a získat hlasy jednotlivých federací.

Proč se do návrhu zapletl Joshua Kushner

Pozornost vzbudil také očekávaný podíl investiční společnosti Thrive Eternal, respektive Thrive Capital, kterou vede americký investor Joshua Kushner. Firma měla podle dostupných informací stát v čele skupiny investorů, která by získala menšinový podíl ve FFE .

Joshua Kushner je bratrem Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tato rodinná vazba vyvolala otázky ohledně možného politického rozměru projektu. Zdroj blízký Thrive Capital však odmítl, že by Joshua Kushner měl vazby na Bílý dům, politickou funkci nebo jakoukoli účast Trumpovy administrativy na návrhu .

UEFA sáhla k nejtvrdší hrozbě

Nejrazantněji zareagovala UEFA, evropská fotbalová konfederace. Prohlásila, že pokud FIFA plán uskuteční, UEFA a jejích 55 členských asociací se nezúčastní žádných soutěží FIFA — včetně mistrovství světa .

UEFA návrh označila za nezodpovědný a tvrdila, že „duše a řízení fotbalu nejsou na prodej“. Podle evropské konfederace FIFA překročila nebezpečnou hranici, když chtěla přivést soukromý kapitál do komerčního zázemí nejvýznamnějších fotbalových soutěží bez dostatečné transparentnosti a předchozí konzultace .

Hrozba bojkotu by přitom zásadně ohrozila samotné fungování světových turnajů. Evropa představuje 55 z celkových 211 členských asociací FIFA a její reprezentace i kluby patří k nejvýznamnějším účastníkům i zdrojům příjmů světového fotbalu.

Kdo další se postavil proti

Po UEFA se 30. července k odmítnutí připojila také CONCACAF, konfederace sdružující 41 asociací ze Severní, Střední Ameriky a Karibiku . Její členové vyjádřili hluboké obavy z nedostatku řádného rozhodovacího procesu.

Také AFC, tedy Asijská fotbalová konfederace, uvedla, že ji FIFA svým plánem zaskočila a že k návrhu má vážné výhrady . Odpor se tak rychle rozšířil mimo Evropu a přestal být pouze sporem mezi FIFA a UEFA.

Na klubové úrovni se podle agentury Bloomberg 31. července formálně přidaly Real Madrid a Juventus. Oba kluby zpochybnily, že FIFA má právní či ústavní pravomoc vyčlenit své komerční aktivity do samostatné firmy a prodat v ní podíl externímu investorovi .

V Německu představitelé fotbalu včetně prezidenta DFB Bernda Neuendorfa návrh označili za „přímý útok na fotbal“ a za „odpudivý“. V opozici se podle dostupných zpráv ocitly také kluby z Bundesligy . Konkrétní zprávy citované v podkladech však jako formální klubové odpůrce výslovně jmenují především Real Madrid a Juventus, nikoli Bayern Mnichov nebo Borussii Dortmund.

Vnitřní vzpoura: rezignoval Infantinóv poradce

Silným signálem, že návrh nemá podporu ani uvnitř FIFA, byla rezignace Carlose Cordeira. Seniorní poradce Gianniho Inf踿antina a bývalý prezident Americké fotbalové federace odstoupil s okamžitou platností 31. července 2026 . Cordeiro působil také v pracovní skupině Bílého domu pro mistrovství světa.

Ve svém prohlášení uvedl, že se na přípravě návrhu nepodílel a že ho „jednoznačně“ odmítá. FFE označil za „špatný obchod pro fotbal“, pro členské asociace FIFA i pro dlouhodobou budoucnost tohoto sportu . Podle dostupných zpráv byl prvním člověkem přímo z okruhu FIFA, který kvůli návrhu rezignoval .

Tři hlavní argumenty odpůrců

1. FIFA podle klubů nemá právo komerční podnik vyčlenit

Real Madrid, Juventus a další kluby tvrdily, že FIFA není vlastníkem fotbalu v korporátním smyslu. Je členskou organizací, která spravuje práva k mistrovství světa jménem svých členských asociací a širší fotbalové komunity.

Podle této argumentace proto FIFA nemůže sama převést práva k mistrovství světa a národním týmům do soukromé ziskové společnosti a následně v ní prodávat majetkový podíl . Spor se tak netýkal jen peněz, ale také otázky, kdo má vůbec právo rozhodovat o budoucnosti nejcennějších fotbalových soutěží.

2. Kluby nesou náklady, ale nemají odpovídající podíl na výnosech

Kluby poukazovaly na to, že v praxi nesou značnou část rizik spojených s reprezentačním fotbalem. Platí hráče, řeší jejich zranění a přicházejí o jejich služby během reprezentačních srazů. Zároveň čelí stále nabitějšímu kalendáři a rostoucím nárokům na hráče.

Podle klubů však za tyto náklady nedostávají spravedlivý podíl na komerčních výnosech. Pokud by FIFA část práv prodala soukromým investorům, kluby by podle svého názoru zůstaly ještě více upozaděné — rizika by nesly dál, zatímco část budoucích výnosů by odtekla novým investorům .

3. Nedostatek konzultací a transparentnosti

Regionální konfederace uvedly, že o záměru nebyly předem informovány a že je oznámení FIFA zaskočilo . Kritici se ptali, proč nebyly do přípravy zapojeny konfederace, ligy, kluby ani další významné skupiny ve fotbale.

Podezření zesílilo kvůli nabídce 20 milionů dolarů každé členské asociaci. Odpůrci tvrdili, že FIFA tím vytváří přímý finanční tlak na jednotlivé federace a snaží se obejít kolektivní debatu o tom, zda lze komerční budoucnost fotbalu převést do struktury se soukromými vlastníky .

Konec po pouhých čtyřech dnech

Do 1. srpna se proti návrhu spojily významné fotbalové síly: UEFA pohrozila bojkotem, CONCACAF plán odmítla, AFC vyjádřila vážné obavy, Real Madrid s Juventusem zpochybnily pravomoci FIFA a z vedení prezidenta Inf||||antina odešel jeho seniorní poradce Cordeiro.

Infantino nakonec 1. srpna návrh opustil a FIFA potvrdila, že projekt FIFA Forward Enterprise ruší .

FFE tak nepadla kvůli jedinému soupeři. Zastavil ji mimořádně rychlý a široký odpor napříč fotbalem — od evropských a severoamerických konfederací přes asijské představitele až po největší kluby. Během pouhých čtyř dnů se z ambiciózního finančního projektu stal plán, který nedokázal získat základní důvěru těch, na jejichž účasti světový fotbal stojí.