Teplá voda omezila výkon tepelných elektráren. Některé francouzské jaderné reaktory a další tepelné elektrárny musely kvůli vysoké teplotě řek a nízkým průtokům snížit výkon, případně provoz přerušit. Pro chlazení totiž využívají vodu z řek . Vysoké teploty navíc snížily účinnost plynových elektráren .
Vítr téměř ustal. Dlouhé období slabého proudění vzduchu v řadě evropských zemí výrazně omezilo výrobu větrných elektráren. Zmizel tak důležitý zdroj levné elektřiny právě v době, kdy ho trh nejvíce potřeboval . V nejhorších večerních hodinách klesla výroba z německých větrných elektráren zhruba na 2 GW, tedy asi 16 % sezónního průměru . Tento jev se někdy označuje německým výrazem „Hitzeflaute“, tedy horký bezvětrný útlum .
Solární energie nepokryla večerní špičku. Fotovoltaika dodávala přes poledne značné množství elektřiny, večer po západu slunce však její výroba rychle klesla. Poptávka po chlazení přitom zůstávala vysoká. Vznikla tak výrazná večerní „kachní křivka“, jejíž pokrytí musely zajistit hlavně plynové elektrárny s vysokými mezními náklady .
Dne 24. června ve 20:45 překročila velkoobchodní cena v Belgii 1 000 €/MWh, zatímco denní průměr činil 257,5 €/MWh .
Trh byl napjatý už před příchodem veder. Evropa vstupovala do léta s podprůměrnými zásobami plynu a severskými vodními nádržemi, jejichž naplnění zaostávalo za normálem o 8 až 12 procentních bodů. Zimní kontrakty na elektřinu se už před vlnou veder obchodovaly s více než dvacetiprocentní přirážkou . Jakýkoli další šok proto dopadl na trh mnohem silněji.
Evropské plánování elektrizační soustavy dlouho vycházelo především ze zimních špiček způsobených vytápěním. Červnová zkušenost ale ukázala, že spotřeba na chlazení může zimní maximum dohnat, zatímco pro podobně extrémní letní situace nejsou k dispozici srovnatelné rezervy .
Síť zároveň zatěžuje dlouhodobě rostoucí spotřeba datových center, elektromobilů a tepelných čerpadel . Horké počasí tak nepřichází do prázdného systému, ale do soustavy, která už běžně pracuje pod vyšším tlakem.
Stejný meteorologický jev v tomto případě současně zvýšil poptávku po elektřině, omezil chlazení tepelných elektráren a utlumil vítr. Nabídka tedy slábla právě ve chvíli, kdy spotřeba rostla. Tento souběh představuje strukturální zpětnou vazbu, na kterou současná kombinace obnovitelných a tepelných zdrojů není spolehlivě připravena .
Polední přebytek solární elektřiny nedokázal zabránit večerním cenovým skokům. Bez dostatečné akumulace, kapacity přeshraničních vedení a řiditelných nízkoemisních zdrojů nezaručuje vysoký podíl obnovitelné energie dostupnou elektřinu během souběhu nepříznivých povětrnostních podmínek .
Spotřeba klimatizací navíc nekopíruje solární křivku. Přístroje zapnuté během odpoledne často běží i po západu slunce a v horkých nocích pokračují až do rána .
Červnová událost nebyla nepředvídatelnou „černou labutí“. Šlo o předvídatelnou kombinaci známých slabin, před nimiž klimatické modely i analýzy trhu varovaly . S častějšími a intenzivnějšími vlnami veder se rozpadá tradiční předpoklad, že léto znamená nízkou poptávku a levnou elektřinu.
Provozovatelé sítí a regulátoři proto budou muset přehodnotit sezónní plánování, požadavky na skladování energie i podobu kapacitních mechanismů napříč Evropou . Otázka už nezní jen, zda bude mít kontinent dost elektřiny v mrazivém zimním dni. Stejně důležité bude, zda ji dokáže dodat během dlouhé, bezvětrné a rekordně horké letní večerní špičky.