Hlavní zjištění: Jaké scénáře banky navrhovaly?

Rozsah scénářů navržených bankami byl široký :

• Obchodní války a eskalace celních tarifů
• Sankční režimy
• Kybernetické útoky na kritickou finanční infrastrukturu
• Ozbrojené konflikty (včetně eskalace války na Ukrajině)
• Hybridní válčení zaměřené na dodávky energií nebo jiná strategická odvětví

Banky musely modelovat tři hlavní přenosové kanály, kterými geopolitické riziko ovlivňuje jejich stabilitu :

1. Přímý dopad na vlastní expozice banky.
2. Makroekonomické zpětné vazby – například recese způsobená obchodní válkou.
3. Změny v chování zákazníků a protistran – například hromadný výběr vkladů.

Likvidita v cizích měnách: Achillova pata evropských bank?

Reverzní zátěžový test odhalil, že mnoho bank má problém správně zachytit interakci mezi solventností a likviditou . Většina bank ve svých modelech předpokládala, že by jejich likviditní pozice zůstaly i při silném geopolitickém stresu nad regulatorními limity, aniž by adekvátně zohlednily, jak by šok do solventnosti (např. masivní ztráta z úvěrů) mohl vyvolat současný odliv likvidity .

Zvláště znepokojivá je zranitelnost v oblasti likvidity v cizích měnách . Banky s velkým přeshraničním působením nebo závislostí na financování v dolarech či jiných měnách podle ECB výrazně podcenily rychlost a závažnost odlivu takové likvidity během geopolitické krize. To platí obzvláště v situacích, kdy by sankce mohly zmrazit nebo omezit přístup k určitým měnovým trhům .

Příliš optimistické krizové plány? Obavy ECB

ECB vyjádřila obavy z nekonzistentního přístupu bank a nadměrného optimismu v jejich navrhovaných nápravných opatřeních .

Mnohé banky se spoléhaly na standardní manažerské kroky, jako jsou :

• Prodej aktiv
• Zvyšování kapitálu
• Snižování rizikově vážených aktiv (RWA)

ECB však varuje, že tyto kroky by nemusely být proveditelné právě v podmínkách geopolitické krize . Například prodej aktiv za „náletové ceny“ nebo nemožnost rychle získat kapitál na ochromených trzích jsou reálná rizika. Krizové plány bank navíc často postrádají dostatečnou podrobnost – neuvádějí, které konkrétní nástroje nebo protistrany by byly použity. Klíčovým problémem je také to, že by mnohá opatření ztratila účinnost ve chvíli, kdy by se o ně pokoušelo současně více bank .

Hlavní zjištění: Jaké scénáře banky navrhovaly?

Rozsah scénářů navržených bankami byl široký :

• Obchodní války a eskalace celních tarifů
• Sankční režimy
• Kybernetické útoky na kritickou finanční infrastrukturu
• Ozbrojené konflikty (včetně eskalace války na Ukrajině)
• Hybridní válčení zaměřené na dodávky energií nebo jiná strategická odvětví

Banky musely modelovat tři hlavní přenosové kanály, kterými geopolitické riziko ovlivňuje jejich stabilitu :

1. Přímý dopad na vlastní expozice banky.
2. Makroekonomické zpětné vazby – například recese způsobená obchodní válkou.
3. Změny v chování zákazníků a protistran – například hromadný výběr vkladů.

Likvidita v cizích měnách: Achillova pata evropských bank?

Reverzní zátěžový test odhalil, že mnoho bank má problém správně zachytit interakci mezi solventností a likviditou . Většina bank ve svých modelech předpokládala, že by jejich likviditní pozice zůstaly i při silném geopolitickém stresu nad regulatorními limity, aniž by adekvátně zohlednily, jak by šok do solventnosti (např. masivní ztráta z úvěrů) mohl vyvolat současný odliv likvidity .

Zvláště znepokojivá je zranitelnost v oblasti likvidity v cizích měnách . Banky s velkým přeshraničním působením nebo závislostí na financování v dolarech či jiných měnách podle ECB výrazně podcenily rychlost a závažnost odlivu takové likvidity během geopolitické krize. To platí obzvláště v situacích, kdy by sankce mohly zmrazit nebo omezit přístup k určitým měnovým trhům .

Příliš optimistické krizové plány? Obavy ECB

ECB vyjádřila obavy z nekonzistentního přístupu bank a nadměrného optimismu v jejich navrhovaných nápravných opatřeních .

Mnohé banky se spoléhaly na standardní manažerské kroky, jako jsou :

• Prodej aktiv
• Zvyšování kapitálu
• Snižování rizikově vážených aktiv (RWA)

ECB však varuje, že tyto kroky by nemusely být proveditelné právě v podmínkách geopolitické krize . Například prodej aktiv za „náletové ceny“ nebo nemožnost rychle získat kapitál na ochromených trzích jsou reálná rizika. Krizové plány bank navíc často postrádají dostatečnou podrobnost – neuvádějí, které konkrétní nástroje nebo protistrany by byly použity. Klíčovým problémem je také to, že by mnohá opatření ztratila účinnost ve chvíli, kdy by se o ně pokoušelo současně více bank .