ECB zveřejnila výsledky prvního reverzního zátěžového testu geopolitických rizik

Evropská centrální banka (ECB) zveřejnila 31. července 2026 výsledky svého prvního reverzního zátěžového testu zaměřeného na geopolitická rizika, který zahrnoval 110 bank eurozóny pod přímým dohledem ECB . Tento inovativní test, známý jako „reverse stress test“, funguje obráceně než běžné zátěžové testy – každá banka si musela sama navrhnout věrohodný geopolitický scénář, který by vedl k vyčerpání alespoň 300 bazických bodů z jejího kapitálového poměru CET1 (Common Equity Tier 1) . Následně musela identifikovat své slabiny a navrhnout nápravná opatření. Výsledky odhalily několik závažných nedostatků.

Hlavní zjištění: Jaké scénáře banky navrhovaly?

Rozsah scénářů navržených bankami byl široký :

• Obchodní války a eskalace celních tarifů
• Sankční režimy
• Kybernetické útoky na kritickou finanční infrastrukturu
• Ozbrojené konflikty (včetně eskalace války na Ukrajině)
• Hybridní válčení zaměřené na dodávky energií nebo jiná strategická odvětví

Banky musely modelovat tři hlavní přenosové kanály, kterými geopolitické riziko ovlivňuje jejich stabilitu :

1. Přímý dopad na vlastní expozice banky.
2. Makroekonomické zpětné vazby – například recese způsobená obchodní válkou.
3. Změny v chování zákazníků a protistran – například hromadný výběr vkladů.

Likvidita v cizích měnách: Achillova pata evropských bank?

Reverzní zátěžový test odhalil, že mnoho bank má problém správně zachytit interakci mezi solventností a likviditou . Většina bank ve svých modelech předpokládala, že by jejich likviditní pozice zůstaly i při silném geopolitickém stresu nad regulatorními limity, aniž by adekvátně zohlednily, jak by šok do solventnosti (např. masivní ztráta z úvěrů) mohl vyvolat současný odliv likvidity .

Zvláště znepokojivá je zranitelnost v oblasti likvidity v cizích měnách . Banky s velkým přeshraničním působením nebo závislostí na financování v dolarech či jiných měnách podle ECB výrazně podcenily rychlost a závažnost odlivu takové likvidity během geopolitické krize. To platí obzvláště v situacích, kdy by sankce mohly zmrazit nebo omezit přístup k určitým měnovým trhům .

Příliš optimistické krizové plány? Obavy ECB

ECB vyjádřila obavy z nekonzistentního přístupu bank a nadměrného optimismu v jejich navrhovaných nápravných opatřeních .

Mnohé banky se spoléhaly na standardní manažerské kroky, jako jsou :

• Prodej aktiv
• Zvyšování kapitálu
• Snižování rizikově vážených aktiv (RWA)

ECB však varuje, že tyto kroky by nemusely být proveditelné právě v podmínkách geopolitické krize . Například prodej aktiv za „náletové ceny“ nebo nemožnost rychle získat kapitál na ochromených trzích jsou reálná rizika. Krizové plány bank navíc často postrádají dostatečnou podrobnost – neuvádějí, které konkrétní nástroje nebo protistrany by byly použity. Klíčovým problémem je také to, že by mnohá opatření ztratila účinnost ve chvíli, kdy by se o ně pokoušelo současně více bank .