Velikost amerického nákupu ale úřady veřejně nepotvrdily. Na fotografii pořízené během zasedání vlády v Camp Davidu byl sice údajně vidět zápis ministra financí Scotta Bessenta s úkolem „Buy JPY 5–10 billion“, tedy nakoupit jeny za 5 až 10 miliard dolarů . Mluvčí ministerstva však odmítl komentovat obsah zápisníku i to, zda k intervenci skutečně došlo .
Japonské úřady ve čtvrtek 30. července během obchodování v New Yorku prodávaly dolary a nakupovaly jeny. Podle dostupných zpráv šlo o „masivní“ zásah a první japonskou intervenci tohoto typu za tři měsíce .
Jen předtím oslabil téměř ke čtyřicetiletému minimu poblíž 163 jenů za dolar. Slabá měna zvyšuje cenu dovozu a dál zatěžuje životní náklady v Japonsku, které navíc čelí energetickému šoku spojenému s válkou v Íránu .
Do podpory vlastních měn se podle zdrojů zapojily také jihokorejské úřady, které nakupovaly won. Trh tento krok popisoval jako bezprecedentně koordinovanou intervenci, možná i za účasti Spojených států .
Americké úřady už při čtvrtečním japonském zásahu prováděly „rate checks“. Ty byly vnímány jako předstupeň případné přímé intervence . V pátek pak Washington podle Financial Times přešel od signálu ke skutečným nákupům jenů .
Reakce trhu byla okamžitá. Jen ve čtvrtek vyskočil až o 3,3 %, což byl jeho největší jednodenní růst za téměř dva roky. Krátce se dostal k úrovni 158 jenů za dolar . Ještě dříve během týdne se přitom obchodoval kolem 163 a zaznamenal téměř čtyřicetileté minimum 163,99 .
V pátečním asijském obchodování dolar část ztrát umazal a posílil přibližně o 0,45 % na 160,175 jenu. Obchodníci však zůstávali opatrní kvůli riziku dalších zásahů .
Konkrétní částka, kterou v pátek utratilo americké ministerstvo financí, nebyla oficiálně zveřejněna. Ani u čtvrteční japonské intervence, označované za masivní, zatím není k dispozici přesný objem .
Japonský zásah přišel po operaci v hodnotě zhruba 70 miliard dolarů, kterou Tokio provedlo v dubnu a květnu 2026 . Samotný páteční americký nákup proto nelze bez potvrzených údajů spolehlivě porovnat s předchozími zásahy.
Japonská centrální banka (BOJ) v pátek ponechala základní úrokovou sazbu na 1,0 %. Rozhodnutí prošlo poměrem 8 ku 1 . Jediný nesouhlasný hlas patřil členu Hajimemu Takatovi, který navrhoval okamžité zvýšení sazby na 1,25 % .
Banka zároveň naznačila, že hodlá v růstu sazeb pokračovat, zlepšila výhled hospodářského růstu a poprvé varovala, že jádrová inflace může překročit její dvouprocentní cíl .
Kombinace intervencí a jestřábího tónu centrální banky ukazuje, jak vážně úřady vnímají dlouhodobé oslabování jenu. Slabší měna zdražuje dovoz a spolu s vyššími cenami energií zesiluje inflační tlak v japonské ekonomice.