Saúdské ministerstvo obrany 27. července oznámilo, že jeho protivzdušná obrana zachytila a zničila několik dronů mířících na ropná zařízení ve Východní provincii a na oblast hlavního města Rijádu. Saúdská strana uvedla, že útoky vycházely z iráckého území a že za nimi stály „teroristické milice napojené na Írán“. Zároveň si vyhradila právo odpovědět .
Ve stejný den Jordánsko oznámilo zachycení dronů, které překročily jeho hranici. Incident podle dostupných zpráv ukázal, že se riziko rozšíření konfliktu netýká pouze Saúdské Arábie, ale může zasáhnout i sousední státy .
Nešlo přitom o první výzvu Bagdádu. V březnu 2026 šest arabských zemí — Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Jordánsko — vyzvalo iráckou vládu, aby zabránila ozbrojeným skupinám využívat irácké území k útokům na sousedy. Společné prohlášení varovalo, že nečinnost může vést k další eskalaci .
Po červencových útocích Saúdská Arábie a Spojené státy 29. července společně zaútočily na skupiny podporované Íránem uvnitř Iráku. Operace byla koordinována s americkým Centrálním velením, známým pod zkratkou CENTCOM . Podle dostupných zpráv šlo o první přímou saúdskou vojenskou akci proti ozbrojeným skupinám působícím z Iráku od rozpadu příměří mezi Spojenými státy a Íránem .
Agentura Reuters 30. července uvedla, že jemenské hnutí Húsíů, které je spojováno s Íránem, tento týden zaútočilo na Saúdskou Arábii z iráckého území v koordinaci s iráckými ozbrojenými skupinami. Zjištění vycházelo z hodnocení Saúdské Arábie a jejích regionálních partnerů a potvrdili je dva regionální představitelé .
Podle těchto hodnocení Húsíové v Iráku rozšířili svou fyzickou přítomnost. Měli pomáhat místním ozbrojeným skupinám s odpalováním raket a přímo se podílet na dronových útocích proti saúdským ropným zařízením . Útoky zasáhly oblast Východní provincie, hlavní centrum saúdské těžby ropy .
Analýza projektu Critical Threats Project z 30. července uvádí, že Saúdská Arábie a blíže neurčení regionální partneři hodnotí účast Húsíů na útocích z 27. července jako pravděpodobnou. Operace podle tohoto hodnocení probíhaly pod dohledem íránských Islámských revolučních gard, známých jako IRGC . Analýza zároveň upozorňuje, že Húsíové by se mohli zapojit i do případné odvety iráckých milic proti americkým a saúdským silám .
Tato zjištění zatím představují hodnocení saúdských a regionálních zdrojů, nikoli nezávisle ověřený popis všech detailů útoku. Pokud se ale potvrdí, znamenalo by to výrazné rozšíření operačních možností Húsíů i užší spolupráci mezi ozbrojenými skupinami napojenými na Írán .
Rijád podle dostupných zpráv připravuje reakci na několika frontách.
Mezinárodní koalice pro Rudé moře. Saúdská Arábie jedná přibližně s 50 zeměmi o vytvoření nové vojenské aliance, která by chránila obchodní plavbu před útoky Húsíů v Rudém moři. Složení koalice zatím není definitivní, ale podle saúdského ministerstva obrany už podporu vyjádřilo 14 států, mimo jiné Turecko, Pákistán, Egypt, Súdán a Džibutsko . Velitelství má být v Rijádu .
Rudé moře je pro Saúdskou Arábii důležité také kvůli vývozu ropy přes jižní námořní trasu. Ohrožení plavby v okolí průlivu Báb al-Mandab by proto mohlo mít dopad nejen na saúdskou energetiku, ale i na širší obchodní trasy .
Možná námořní a pozemní operace v Jemenu. The Guardian s odvoláním na jemenské zdroje informoval, že Saúdská Arábie připravuje rozsáhlou ofenzivu proti Húsíům z moře a případně také po zemi ve středním Jemenu. Stažení části saúdských jednotek z východního Jemenu může podle těchto zdrojů souviset s přesunem sil pro možný útok na oblast al-Bajdá .
Cílem by bylo oslabit tlak Húsíů na saúdský vývoz ropy přes jižní Rudé moře a omezit jejich schopnost ohrožovat lodní dopravu. Z dostupných zpráv však nevyplývá, že by pozemní operace byla definitivně schválena nebo zahájena.
Saúdská koalice už 4. července pohrozila, že na jakýkoli útok proti království odpoví „bezprecedentním odhodláním a silou“ . Po úderech v Iráku se tato rétorika proměnila v přímou vojenskou akci. CNN situaci popsala jako zatažení Saúdské Arábie do války, které se Rijád dlouhodobě snažil vyhnout .
Irák se podle regionálních hodnocení stává důležitým zázemím pro skupiny podporované Íránem. Přesun části operací do Iráku může ozbrojeným skupinám nabídnout další prostor pro plánování a provádění přeshraničních útoků a současně zkomplikovat určování odpovědnosti .
Vývoj přichází v době, kdy se mění postavení tradičních aktérů íránské regionální sítě, například libanonského Hizballáhu a syrské vlády. Těžiště spolupráce se tak může přesouvat k propojenějším skupinám v Iráku a Jemenu .
Největším rizikem je, že další útok z Iráku nebo Jemenu vyvolá novou saúdskou a americkou odvetu. Tím by se současná série omezených úderů mohla změnit v širší konflikt zasahující Irák, Jemen, Rudé moře i energetické trhy.