Suno prohrálo v Mnichově: co verdikt znamená pro hudbu vytvořenou umělou inteligencí

Kdo žalobu podal a čeho se týkala

Žalobu podala organizace GEMA (Gesellschaft für musikalische Aufführungs- und mechanische Vervielfältigungsrechte), která v Německu zastupuje skladatele, textaře a hudební nakladatele a vybírá pro ně licenční odměny. Případ byl u mnichovského soudu zahájen v listopadu 2024, formální žaloba byla podána v lednu 2025 .

GEMA tvrdila, že Suno použilo, uložilo a reprodukovalo hudební díla z jejího repertoáru bez licence a bez placení nositelům práv. Spor se týkal šesti konkrétních skladeb, mezi nimi i písně „Rasputin“ od Boney M.

Na čem soud své rozhodnutí založil

Soud odmítl několik hlavních obranných argumentů společnosti Suno:

• Kopírování bez svolení: Suno podle rozhodnutí kopírovalo, ukládalo a reprodukovalo chráněná hudební díla při trénování svého modelu, aniž získalo licenci .
• Trénování je z pohledu autorského práva relevantní: Soud nepřijal argument, že při trénování AI k žádnému kopírování nedochází. Za rozmnožování považoval jak načtení chráněné hudby do trénovacích dat, tak její následné interní zapamatování v modelu .
• Veřejná dostupnost neznamená souhlas: To, že byly skladby dostupné online, podle soudu neznamená, že jejich autoři automaticky souhlasili s využitím pro komerční trénování AI .
• Německé právo se na případ vztahuje: Přestože Suno sídlí ve Spojených státech, soud svou pravomoc odůvodnil mimo jiné tím, že služba je dostupná uživatelům v Německu a že k reprodukci děl v souvislosti s trénováním docházelo i v Německu .

Rozhodnutí tak staví na stejném základním principu jako předchozí spor GEMA proti OpenAI: pokud generativní model chráněná díla trvale „zapamatuje“, nejde podle tohoto výkladu pouze o dočasnou analýzu dat.

Co musí Suno podle verdiktu udělat

Mnichovský soud společnosti uložil několik povinností:

• Přestat bez licence používat díla chráněná prostřednictvím GEMA k trénování AI .
• Předložit podrobné informace o výnosech, které Suno získalo prostřednictvím služby generování hudby v souvislosti s protiprávním jednáním .
• Uhradit náhradu škody organizaci GEMA. Konkrétní částka bude stanovena až po vyčíslení příjmů .
• Odstranit chráněná díla z trénovacích dat, případně prokázat jejich odstranění .

Suno s verdiktem nesouhlasí a oznámilo, že se proti němu hodlá odvolat k Vyššímu zemskému soudu v Mnichově . Prvostupňové rozhodnutí proto nemusí být posledním slovem v této věci.

Jak verdikt zapadá do širšího sporu o AI a autorská práva

Mnichovský případ není izolovanou právní bitvou. Je součástí rychle se vyvíjejícího střetu mezi technologickými firmami a hudebním průmyslem, který se odehrává v Evropě i ve Spojených státech.

GEMA proti OpenAI: důležitý německý precedens

Stejný mnichovský soud 11. listopadu 2025 rozhodl, že OpenAI porušilo německé autorské právo využitím textů písní při trénování ChatGPT bez licence . Soud tehdy dospěl k závěru, že chráněný obsah může být rozmnožen jak při jeho vložení do trénovacího korpusu, tak jeho následným zapamatováním v modelu .

Zároveň odmítl použití německé výjimky pro vytěžování textů a dat podle § 44b autorského zákona, protože generativní model podle tohoto výkladu díla pouze dočasně neanalyzuje, ale může si je trvale osvojit . Rozhodnutí proti Suno tento právní směr dále posiluje.

Spojené státy: spory Suno a Udio stále pokračují

Ve Spojených státech podala organizace RIAA v červnu 2024 dvě žaloby proti službám Suno a Udio jménem velkých hudebních společností Sony Music, Universal Music Group a Warner Music Group . Americké případy se však vyvíjejí rozdílně:

• Warner Music Group se se Suno dohodla v listopadu 2025. Součástí dohody byla licenční spolupráce a akvizice platformy Songkick společností Suno .
• Universal Music Group uzavřela v říjnu 2025 dohodu s Udio, která vytvořila základ pro licencovaný model .
• Sony Music nadále aktivně žaluje Suno i Udio .
• Universal Music Group pokračuje ve sporu proti Suno .
• Americké případy se stále nacházejí ve fázi před hlavním projednáním. Žádný soud v nich zatím meritorně nerozhodl o argumentu „fair use“, tedy o americké výjimce pro přiměřené užití chráněného díla .
• O návrhu Suno na rozhodnutí ve věci „fair use“ má později v roce 2026 rozhodnout soudce Casper u federálního soudu v Massachusetts .

Dva odlišné právní přístupy

Verdikt z Mnichova ukazuje rozdíl mezi evropským a americkým přístupem:

• Německo a širší evropský kontext: Mnichovská rozhodnutí naznačují, že komerční trénování AI na chráněných dílech bez licence může představovat porušení autorských práv. Soud odmítl argumentaci založenou na výjimce pro vytěžování dat i na bezpečných přístavech pro poskytovatele služeb .
• Spojené státy: Klíčovou otázkou je doktrína „fair use“ podle § 107 amerického autorského zákona. Suno připouští, že chráněné nahrávky byly v trénovacích datech, ale tvrdí, že výstupy jsou transformativní a nenahrazují původní hudbu . O této otázce zatím americký soud v případu AI hudby nerozhodl ve věci samé.

Co může následovat

Finanční a provozní dopady pro Suno

Suno čelí v Německu dosud nevyčíslené náhradě škody a povinnosti detailně zveřejnit své příjmy. Firma zároveň může být nucena model přepracovat a znovu natrénovat bez děl zastupovaných organizací GEMA, nebo si potřebný repertoár licencovat . Obojí může znamenat významné náklady a případně změnit rozsah či kvalitu generované hudby.

Odvolání k Vyššímu zemskému soudu v Mnichově může podle odhadů prodloužit právní nejistotu přibližně o 12 až 18 měsíců.

Větší tlak na licence

Rozhodnutí posiluje trend od přístupu „nejdřív data stáhnout, o povolení požádat později“ k modelu založenému na předem sjednaných licencích. GEMA už naznačila, že očekává jednání o licencích od všech významných platforem generujících hudbu . Dohody Warneru se Suno a Universal Music Group s Udio ukazují jednu z možných cest: uzavřené, licencované platformy s jasně vymezeným repertoárem .

Dopad na další obory generativní AI

Právní úvaha, podle níž trénování vytváří autorskoprávně relevantní rozmnoženiny uvnitř modelu, může být použita také ve sporech týkajících se generování obrázků, textu nebo videa. Verdikt zároveň posiluje postavení evropských organizací kolektivní správy, jako jsou GEMA, PRS for Music nebo SACEM, a může ovlivnit praktické uplatňování povinností podle evropského nařízení o umělé inteligenci, včetně požadavků na transparentnost autorsky chráněných trénovacích dat.

Pro autory a vydavatele je pak nejdůležitější signál samotného rozhodnutí: evropské soudy jsou ochotné posuzovat využívání chráněné tvorby v AI jako skutečný zásah do autorských práv. To může vést k dalším žalobám a kolektivním vyjednáváním o licencích.