Konflikty na Blízkém východě a válka mezi Ruskem a Ukrajinou mohou zdražovat ropu, plyn, lodní dopravu a hnojiva. To se do cen potravin nepromítá pouze přes samotné komodity, ale také přes náklady zemědělců, zpracovatelů a distributorů.
V březnu 2026 například cena močoviny, klíčového dusíkatého hnojiva, meziměsíčně vzrostla téměř o 46 %. Pokud vysoké ceny vstupů ovlivní rozhodování zemědělců před sezonou 2026/27, může se tlak na nabídku projevit s několikaměsíčním zpožděním.
El Niño k tomu přidává regionálně odlišný klimatický šok. Část Asie, Indie, jihovýchodní Asie a některé oblasti Afriky mohou čelit suchu nebo narušeným srážkám, zatímco části Jižní Ameriky mohou naopak zaznamenat lepší podmínky a vyšší nabídku obilovin.
Podle analýzy Eurasia Group citované 31. července 2026 by ceny pšenice, kukuřice a rýže mohly do léta 2027 vzrůst o 10 až 18 %. Hlavní příčinou má být souběh válek v Íránu, Rusku a na Ukrajině s mimořádně silným El Niño.
Toto číslo je třeba číst jako odhad pro širší koš potravinových komodit. Nejde o samostatnou prognózu, podle níž by každá z uvedených plodin zdražila přesně stejně. Výsledek bude záviset na tom, kde se počasí zhorší, jak dlouho potrvají obchodní omezení a zda státy přistoupí k omezení vývozu.
Ekonomové J.P. Morgan upozornili, že silné El Niño v kombinaci s vyššími cenami energií způsobenými konfliktem na Blízkém východě může v roce 2027 zvýšit globální celkovou inflaci přibližně o 0,3 procentního bodu. Nejcitelnější dopad očekávají v rozvíjejících se ekonomikách.
Samotné El Niño by podle banky mohlo v době vrcholu přidat k globální potravinové inflaci zhruba 0,7 procentního bodu. Největší dopad se obvykle projeví čtyři až osm měsíců po začátku klimatického šoku.
J.P. Morgan ve veřejně dostupných podkladech neuvedla konkrétní cílové ceny pro pšenici, kukuřici ani rýži. Její odhad se soustředí především na makroekonomický přenos přes potraviny, energie a inflaci.
| Komodita | Výhled a hlavní riziko |
|---|---|
| Pšenice | Americká sezonní průměrná cena pro rok 2026/27 se podle prognóz USDA pohybuje mezi 6,00 a 6,50 dolaru za bušl, což by znamenalo tříleté maximum. Australská produkce by při mimořádném suchu mohla meziročně klesnout o 20 až 60 %. Evropské výzkumné centrum JRC očekává při zesilování El Niño výrazný růst cen tvrdé pšenice. U některých odrůd, například Hard Red Winter, je však reakce podle scénáře odlišná a ceny mohou klesnout. |
| Kukuřice | USDA předpovídá růst průměrné ceny placené americkým pěstitelům na 4,20 dolaru za bušl. Brazilská sklizeň je podle analytiků silně vystavena riziku a mohla by meziročně klesnout přibližně o 10 %. JRC očekává mírný růst globálních cen, zároveň ale upozorňuje, že reakce na silnější El Niño zůstává nejistá. |
| Rýže | Pokud se El Niño skutečně rozvine, produkce rýže by v postižených regionech mohla klesnout o 20 až 50 %. Nejvíce ohrožené jsou části jižní a jihovýchodní Asie, jižní Afriky a východní Asie. Rýže patří mezi plodiny s nejvyšším rizikem, i když vysoké světové zásoby mohou část výpadku dočasně vyrovnat. |
| Potraviny celkem | Mezinárodní měnový fond očekává, že ceny potravin v roce 2026 vzrostou o 6,0 %. Základní scénář Světové banky počítá s růstem globálního indexu potravinových komodit o 2,5 % v roce 2026, přičemž rizika jsou výrazně vychýlena směrem k vyšším cenám. Odhady klimatického šoku se u hlavních plodin pohybují od 10 do 50 % podle regionu a intenzity El Niño. |
Výchozí situace není jednoznačně krizová. Globální zásoby rýže, sóji, kukuřice a pšenice se blíží historickým maximům, což by mohlo případný výpadek úrody částečně absorbovat.
Tato ochrana však nemusí být dostupná všem dovozcům. Pokud vlády v reakci na obavy z nedostatku omezí vývoz, může se obilí na světovém trhu stát obtížně dostupným i bez skutečného globálního nedostatku.
Dalším rizikem jsou přepravní trasy a hnojiva. Světová banka ve svém základním scénáři předpokládá, že narušení dodávek z Blízkého východu během roku 2026 poleví. Pokud by konflikt a omezení dopravy trvaly déle, cenový výhled by se výrazně zhoršil.
Velkoobchodní ceny obilí se do cen v obchodech nepropíšou okamžitě ani ve stejném rozsahu. Přenos závisí na zásobách, měnových kurzech, nákladech na dopravu, zpracování a maloobchodních maržích. Při delším souběhu dražších energií, hnojiv, dopravy a slabších sklizní však mohou být potraviny pod tlakem i poté, co samotné El Niño zeslábne.
Nejpravděpodobnější není jednotný růst všech potravin, ale nerovnoměrný šok: nejvíce ohrožená je rýže, tvrdá pšenice, cukr a palmový olej, zatímco některé obiloviny z Jižní Ameriky mohou těžit z příznivějšího počasí. Právě tato regionální nevyváženost může být pro dodavatelské řetězce stejně důležitá jako samotný globální průměr.