Musk označil zprávu WSJ o rozdělení Tesly za „absurdně falešné zprávy“

Zpráva zároveň neříkala, že bylo přijato konečné rozhodnutí nebo že by se transakce měla uskutečnit v konkrétním termínu. Podle popisu šlo o zvažované varianty a přípravu na možný budoucí scénář.

Musk i Tesla China zprávu odmítli

Elon Musk reagoval na své sociální síti X označením „fake news“ a následně „absurdly fake news“. Dodal, že myšlenka prodeje čínského podnikání Tesly „nikdy ani nezazněla v žádné diskusi“ .

Samostatně zprávu odmítla také společnost Tesla China, která ji podle místních médií označila za „nepravdivou informaci“ .

Muskovo kategorické popření tedy zpochybňuje tvrzení o aktuálně připravovaném rozdělení. Neodstraňuje však širší problém, na který zpráva upozornila: Tesla je v Číně výrobně natolik zakořeněná, že její oddělení by bylo mimořádně složité.

Proč je šanghajská Gigafactory pro Teslu klíčová

Čínské aktivity Tesly stojí především na šanghajské Gigafactory. Ta není jen továrnou pro místní trh, ale jedním z hlavních pilířů globální výroby a exportu automobilky:

• její roční výrobní kapacita přesahuje 950 000 vozů ;
• v roce 2025 z ní pocházelo přibližně 851 000 vozů, tedy asi 52 % z celkových 1,63 milionu globálních dodávek Tesly ;
• více než 95 % součástek pro vozy vyrobené v Číně pochází od místních dodavatelů z rozsáhlého průmyslového ekosystému v oblasti delty Jang-c’-ťiang ;
• v prosinci 2025 továrna vyrobila svůj čtyřmiliontý vůz, a to za něco málo přes šest let provozu ;
• Šanghaj zároveň slouží jako významné exportní centrum pro Evropu, asijsko-pacifický region a další trhy .

Případné oddělení by tak neznamenalo pouze administrativní změnu vlastnické struktury. Tesla by musela vyčlenit svůj největší výrobní závod, klíčový exportní uzel a nejvýznamnější trh mimo Spojené státy.

Proč by fúze Tesly a SpaceX narazila na regulátory

I kdyby se zpráva WSJ týkala pouze nepřesně popsaných nebo neexistujících plánů, základní střet zájmů je reálný. SpaceX je důležitým dodavatelem americké vlády v oblasti vesmírných startů a národní bezpečnosti, zatímco Tesla má rozsáhlou výrobní infrastrukturu v Číně.

Kontrola zahraničních investic a národní bezpečnost. Spojení společnosti s významnými aktivitami v Číně a firmy s utajovanými americkými obrannými kontrakty by pravděpodobně vyvolalo přezkum výborem CFIUS, tedy americkým Výborem pro zahraniční investice ve Spojených státech. Regulační orgány by mohly čínskou expozici vnímat jako riziko přenosu technologií nebo špionáže .

SpaceX je významným dodavatelem amerického ministerstva obrany. Firma zajišťuje mimo jiné starty pro americké bezpečnostní programy, vojenskou satelitní službu Starshield a další utajované projekty. Americké senátorky Elizabeth Warrenová a další zákonodárci už vyjádřili obavy z možných čínských investic do SpaceX a označili ji za „klíčového dodavatele ministerstva obrany“ . Ve svém dokumentu S-1 SpaceX uvedla, že je „hlavním poskytovatelem startů pro vládu USA“; v roce 2025 uskutečnila 11 z 12 středně těžkých a těžkých startů v rámci amerického programu National Security Space Launch .

Schvalování v několika jurisdikcích. Analytici JPMorganu označili získání souhlasů v různých zemích za „praktické úzké hrdlo“. Čína by mohla odmítat restrukturalizaci, která by oslabila místní závazky Tesly, zatímco americké bezpečnostní instituce by se bránily zahraničnímu propojení firmy s obrannými kontrakty .

Čínská vyjednávací síla. Peking má vlastní pravomoci při posuzování zahraničních transakcí, které se dotýkají národních zájmů. Dohoda, jež by mohla vést k přesunu investic nebo technologií z Číny jinam, by proto mohla čelit zákazu nebo přísným podmínkám .

Nerovnoměrné hlasovací pravomoci. Musk kontroluje přibližně 85 % hlasovacích práv ve SpaceX, ale jen zhruba 20 % v Tesle. To by komplikovalo strukturu transakce a mohlo vyvolat otázku, zda by šlo skutečně o fúzi rovnocenných firem, nebo spíše o akvizici Tesly vedenou SpaceX .

Další dohled nad Muskem a jeho firmami. Podle vyšetřování amerického Senátu čelili Musk a jeho společnosti na začátku roku 2025 probíhajícím soudním sporům, vyšetřováním a regulatorním krokům nejméně osmi federálních úřadů; potenciální finanční expozice přesahovala 2,37 miliardy dolarů .

Závěr: Popřená zpráva, skutečné dilema

Musk zprávu WSJ označil za „absurdně falešné zprávy“ a Tesla China ji rovněž odmítla. Z veřejně dostupných informací proto nelze vyvozovat, že by Tesla skutečně připravovala prodej nebo uzavření svých čínských aktivit.

Samotná logika popsaného problému je však zřejmá. Jakékoli spojení Tesly a SpaceX by muselo současně vyhovět americkým požadavkům na ochranu národní bezpečnosti a čínským regulatorním zájmům. Obě země by přitom měly významnou možnost takovou transakci zastavit nebo podmínit. Právě proto zůstává čínské podnikání Tesly pro případnou fúzi nejen průmyslovým aktivem, ale také jednou z největších překážek.