Geek+ rozšiřuje robotizaci britských skladů. Firmy řeší nedostatek pracovníků, odbory se obávají o místa

Geek+ uvádí více než 1 400 projektů ve více než 40 zemích. Zahraniční trhy se na jejích celkových tržbách podílejí více než 75 procenty . V roce 2022 firma otevřela britské ústředí a inovační centrum pro robotiku v areálu Sci-Tech Daresbury; v zemi tehdy působilo nejméně 30 jejích zaměstnanců . Britský partner MotionTech podle dostupných údajů nasadil přes 2 000 robotů na deseti skladových lokalitách .

Nedostatek pracovníků vytváří prostor pro automatizaci

Britské firmy se potýkají s dlouhodobým nedostatkem pracovní síly. Zpráva Skills England z roku 2026 uvádí, že více než čtvrtina volných pracovních míst se obtížně obsazuje kvůli nedostatku potřebných dovedností . Odhaduje se také, že po brexitu odešlo z britského logistického sektoru přibližně 125 000 pracovníků z Evropské unie . Podle britské obchodní komory BCC hlásí nedostatek dovedností ve svém oboru 67 procent zaměstnavatelů .

Automatizaci navíc podporují vyšší náklady na zaměstnávání. Růst odvodů na britské straně zaměstnavatelů, známých jako National Insurance, podle zástupců odvětví urychlil nahrazování části skladových pozic roboty . Pro provozovatele skladů může být technologie atraktivní také proto, že ji lze nasadit rychle a přizpůsobit rostoucímu objemu objednávek z internetového obchodu.

Mnoho britských skladů přitom zůstává teprve v rané fázi automatizace . Pro dodavatele, jako je Geek+, to znamená rozsáhlý trh: firmy nemusí modernizovat pouze jednotlivé pracovní úkony, ale mohou postupně měnit celý způsob skladování, vychystávání a expedice.

Paradox britské produktivity

Británie chce díky umělé inteligenci a automatizaci zvýšit produktivitu, zároveň však zaostává v samotném zavádění robotických a dalších technologií. Zpráva OECD o technologické adopci malých a středních podniků ve Spojeném království z roku 2026 upozorňuje na pomalé rozšiřování robotiky a automatizace, které přispívá k více než desetiletí slabého růstu produktivity .

Kompendium OECD o ukazatelích produktivity pro rok 2026 zároveň upozorňuje na přetrvávající potíže s šířením technologií a rozdíly v produktivitě mezi firmami a odvětvími . Britská vláda odhaduje na základě analýz OECD, že umělá inteligence by mohla v příštím desetiletí zvýšit růst produktivity práce v zemi o 0,4 až 1,2 procentního bodu ročně. Tento přínos se však projeví jen tehdy, pokud se adopce technologií výrazně zrychlí .

Právě sklady tak představují místo, kde se mohou potkat dva problémy: firmám chybějí lidé, ale současně mají k dispozici velký, dosud málo automatizovaný prostor pro zvýšení výkonu.

Co kritizují britské odbory

Odbory automatizaci neodmítají pouze jako technologii. Zpochybňují především způsob, jakým firmy rozhodují o jejím zavádění a jak rozdělují její přínosy.

• Riziko rušení pracovních míst. Odborový svaz GMB varoval, že investice společnosti Asda do robotizace může ohrozit až 1 000 skladových pozic. Národní tajemnice GMB Rachelle Wilkinsová uvedla: „Tisíc lidí, kteří přijdou o práci a budou nahrazeni roboty, zní jako něco z dystopického sci-fi filmu.“
• Nedůvěra k tvrzení, že nikdo nepřijde o práci. Jeden sportovní prodejce po zavedení robotů podle svých slov více než ztrojnásobil efektivitu skladu a tvrdil, že žádná pracovní místa nezanikla. Odbory však upozornily, že dlouhodobým cílem automatizace často bývá nahrazení lidské práce .
• Obavy zaměstnanců. Průzkum GMB mezi 5 000 členy ukázal, že téměř polovina pracovníků se obává, že umělá inteligence převezme jejich práci. Necelých 30 procent respondentů uvedlo, že jejich zaměstnavatel už AI zavedl .
• Požadavek na kolektivní vyjednávání. V písemných podkladech pro britský parlament odbory vyzvaly k rozšíření kolektivního vyjednávání tak, aby zahrnovalo zavádění nové technologie. Požadují také účast odborů na sektorových dohodách o automatizaci .

Debata se tedy netýká jen otázky, zda robot dokáže vychystávat objednávky rychleji než člověk. Jde také o to, kdo ponese náklady přechodu, zda zaměstnanci dostanou nové dovednosti a kdo bude rozhodovat o využívání dat a sledovacích systémů na pracovišti.

Jak do příběhu zapadá americký zákaz

Dne 28. července 2026 zakázala administrativa prezidenta Donalda Trumpa prostřednictvím americké Federální komise pro komunikace (FCC) dovoz nových čínských humanoidních a čtyřnohých robotů. Zařadila je na takzvaný Covered List, tedy seznam zařízení považovaných za nepřijatelně riziková z hlediska národní bezpečnosti . Opatření se týká také některých čínských měničů elektrické energie.

Washington krok odůvodnil obavami z kybernetických rizik pro kritickou infrastrukturu a snahou podpořit výrobu pokročilé robotiky přímo ve Spojených státech . Úředníci a analytici upozorňovali, že pokročilé roboty s trvalým připojením by mohly být zneužity ke sledování, získávání dat nebo kyberneticko-fyzickým útokům na infrastrukturu .

Zákaz se na hlavní produkty Geek+ nevztahuje

Americké opatření míří na humanoidní roboty a roboty se čtyřmi končetinami. Nezakazuje proto přímo autonomní mobilní roboty a systémy typu „zboží k člověku“, které Geek+ dodává britským skladům . Jádro jejího současného skladového portfolia tak zákaz přímo nezasahuje.

Důležitý je ale širší signál. Spojené státy se snaží omezovat závislost na čínských technologiích v citlivých odvětvích, zatímco Spojené království čínské skladové roboty na svém maloobchodním a logistickém trhu nadále umožňuje nasazovat. Mezi západními trhy tak vzniká rozdílný regulační přístup.

Pro Geek+ může být britský a širší evropský trh strategicky důležitější, pokud se přístup Washingtonu rozšíří i na další typy robotiky. Firma už nyní označuje Británii za svůj největší evropský trh . Americké opatření proto sice její hlavní skladové roboty bezprostředně neblokuje, zároveň však ukazuje, že geopolitické napětí může v budoucnu ovlivnit i technologii, která dnes působí především jako nástroj pro rychlejší expedici zboží.

Co bude rozhodovat dál

Rozmach Geek+ v Británii stojí na praktickém tlaku: sklady potřebují zvládat více objednávek, obtížně hledají zaměstnance a hledají způsoby, jak zvýšit produktivitu. Robotizace může pomoci tento tlak zmírnit, sama o sobě však neřeší otázku, jak se promění pracovní místa a kdo bude mít kontrolu nad novými systémy.

Budoucnost britské automatizace proto nebude záviset jen na ceně robotů nebo rychlosti jejich nasazení. Stejně důležité bude, zda firmy nabídnou zaměstnancům rekvalifikaci, zda odbory získají skutečný vliv na zavádění technologií a zda se bezpečnostní obavy kolem čínského hardwaru přenesou i na méně nápadné, ale strategicky důležité systémy v logistice.