Čísla je nutné brát jako zveřejněné odhady, přesto měla okamžitý dopad na trh. Dne 27. ledna 2025 klesaly akcie některých amerických technologických firem včetně Nvidie přibližně o 20 % a index Nasdaq Composite během jediného dne přišel o více než 1 bilion dolarů . Investoři začali zpochybňovat předpoklad, že špičková AI musí vždy vyžadovat největší datová centra a stovky milionů dolarů.
Čínský náskok se neprojevuje pouze v benchmarkových testech. Podle analýzy Stanfordova institutu HAI a dalších dostupných údajů představovali čínští vývojáři mezi srpnem 2024 a srpnem 2025 17,1 % všech stažení modelů na platformě Hugging Face, zatímco vývojáři z USA 15,8 % .
Rodina modelů Qwen od Alibaby v roce 2025 překonala Metu Llama a stala se nejstahovanější rodinou velkých jazykových modelů na Hugging Face . U odvozených modelů, tedy verzí upravených a dolaďovaných na základě existujících modelů, je pozice Qwen ještě výraznější: podle jednoho odhadu stál přibližně za 40 % nových fine-tuningů na této platformě .
Dnes produkuje špičkové open-weight modely nejméně dvanáct čínských institucí. Patří mezi ně DeepSeek, Alibaba s rodinou Qwen, Moonshot AI s modely Kimi, Baidu, ByteDance a Z.ai . Otevřené váhy přitom umožňují vývojářům model stáhnout, přizpůsobit konkrétnímu úkolu a provozovat jej mimo infrastrukturu původního výrobce.
Výhoda čínských modelů není jen technická, ale také praktická: lze je nasadit levněji a s větší kontrolou nad daty. CNBC v červenci 2026 uvedla, že čínské modely získávají u amerických firem na popularitě, protože zmenšují výkonnostní rozdíl oproti americkým konkurentům a současně zůstávají výrazně levnější .
Partner fondu Andreessen Horowitz odhadl, že čínské základní modely využívá při vývoji vlastních odvozených produktů přibližně 80 % amerických startupů . Podle stejného zdroje používá Alibaba Qwen pro chatboty zákaznické podpory také Airbnb, a to kvůli nízkým nákladům a schopnostem srovnatelným s předními americkými modely .
Tento trend ale neznamená, že čínské modely ovládly celý podnikový trh. Podíl open-weight modelů na americkém enterprise trhu v roce 2025 klesl z 19 % na 11 %, mimo jiné kvůli stagnaci modelové řady Llama. Velké firmy navíc zůstávají vůči čínským modelům opatrné; podle dostupné analýzy tvořily čínské modely jen zhruba 1 % celkového využití LLM API v podnikovém segmentu .
Příběh o čínské cenové převaze má důležitou výhradu. Hodnocení amerického Národního institutu standardů a technologie (NIST) zjišťovalo, že nejlepší testovaný americký model překonal DeepSeek V3.1 téměř ve všech sledovaných benchmarcích. NIST zároveň uvedl, že při podobné úrovni výkonu mohl být DeepSeek v používání dokonce dražší; americký referenční model vyšel v průměru o 35 % levněji napříč třinácti testy .
Výsledky proto nelze zjednodušit na tvrzení, že každý čínský model je automaticky levnější nebo lepší. Stanford HAI současně upozorňuje, že skutečné využívání modelů v navazujících produktech se měří obtížně . Počet stažení je důležitý ukazatel dosahu, ale sám o sobě neříká, kolik modelů se skutečně používá v produkčním prostředí.
Konkurenční tlak přiměl OpenAI vydat první otevřený model po šesti letech . Trumpova administrativa zároveň vyzvala další americké technologické společnosti, aby otevřené modely zveřejňovaly .
Uvnitř administrativy se však vede spor o to, jak čínské modely omezit. Ministr financí Scott Bessent a ředitel Úřadu pro vědu a technologickou politiku Michael Kratsios představili odlišné pohledy a společná politika zatím nevznikla . Část představitelů prosazuje faktický zákaz čínských open-weight modelů .
V červnu 2026 ministerstvo obchodu na základě exportních pravidel nařídilo společnosti Anthropic pozastavit přístup k nejnovějším modelům Fable 5 a Mythos 5 jen několik dní po jejich vydání. Šlo o jednostranný krok, který vyžadoval exportní licence . Axios následně informoval, že administrativa by mohla zakázat nejpokročilejší čínské modely úplně – což by podle tohoto scénáře upevnilo pozici OpenAI a Anthropic . Politico ale s odvoláním na zdroje obeznámené s interními jednáními uvedlo, že takto široký návrh v danou chvíli nebyl vážně na stole .
Paradoxní je, že proti širokým omezením se postavily i největší americké technologické společnosti. Dne 24. července 2026 podepsaly Nvidia, Microsoft, Meta, Palantir a více než dvacet dalších firem společný dopis, v němž vyzvaly politiky, aby se vyhnuli „předčasným omezením“ open-weight AI .
Firmy varovaly, že příliš přísná pravidla mohou „udusit konkurenci nebo přesunout inovace do zahraničí“ a paradoxně přivést ještě více uživatelů k čínským systémům . Pro technologický sektor nejde jen o ideologii otevřeného softwaru. Volně dostupné modely snižují náklady, pomáhají menším firmám a mohou oslabit závislost na několika dodavatelích proprietárních systémů.
Čína přitom nemusí zůstat u role globálního poskytovatele levných modelů. Reuters v červenci 2026 informoval, že čínské úřady jednaly s firmami Alibaba, ByteDance a Z.ai o možném omezení zahraničního přístupu k nejpokročilejším modelům, včetně těch dosud neuvedených .
Takový krok by kopíroval americkou logiku: nejvýkonnější AI by byla považována za strategické aktivum, jehož šíření je nutné kontrolovat z bezpečnostních důvodů. Globální vývojáři by se tak mohli dostat mezi dvě částečně uzavřené technologické sféry.
Američtí představitelé a někteří lidé ze Silicon Valley tvrdí, že některé čínské modely vznikly pomocí takzvané distilace – tedy napodobování výstupů amerických systémů, které podle kritiků může představovat krádež chráněné technologie .
Ředitel Michael Kratsios 22. července 2026 uvedl, že administrativa má informace, podle nichž Moonshot AI použila distilaci modelu Anthropic Fable při vývoji modelu K3. Označil to za krádež proprietární americké technologie . Washington zároveň obviňuje některé čínské AI firmy z porušování exportních omezení . Tato tvrzení zůstávají součástí probíhajícího politického a právního sporu.
Omezení vývozu pokročilých čipů, která USA zpřísnila v říjnu 2025, sice zkomplikovala čínským laboratořím přístup k výpočetní kapacitě, zároveň je ale motivovala k mimořádné efektivitě. Čínské týmy se tak snaží dosahovat špičkových výsledků s menším počtem méně výkonných GPU . Analytici Brookings Institution upozorňují, že exportní kontroly zatím nenarušily pobídky, které ženou čínský vývoj AI kupředu .
Zpráva americké Komise pro hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi USA a Čínou z března 2026 popisuje čínskou strategii pomocí konceptu „dvou smyček“ .
První, digitální smyčka souvisí s přístupem k čipům a výpočetní kapacitě. Druhá, fyzická smyčka vzniká nasazením modelů v průmyslu, robotice a dalších reálných provozech. Otevřené modely urychlují jejich šíření, nasazení vytváří nová data a ta následně pomáhají zlepšovat další generace modelů .
Americké exportní kontroly se zaměřují hlavně na digitální smyčku – tedy na čipy potřebné k trénování špičkových modelů. Hůře však zasahují fyzickou smyčku, která těží z rozsáhlé výrobní základny a z množství průmyslových nasazení v Číně .
Čínské open-weight modely nezničily americké prvenství v AI, ale zásadně zpochybnily jeho dosavadní obchodní logiku. Ukázaly, že model blízko technologické špičky může vzniknout s výrazně nižšími náklady, rychle se šířit a stát se základem dalších produktů po celém světě.
Výsledkem je tlak na OpenAI a další americké firmy, aby část technologií otevíraly, snižovaly ceny a hledaly nové zdroje konkurenční výhody. Současně sílí spor o to, zda mají být otevřené modely chráněny jako nástroj inovací, nebo omezeny jako strategické bezpečnostní riziko.
Rozhodnutí Washingtonu a Pekingu v příštích měsících může určit, zda se globální AI bude dál vyvíjet v otevřeném ekosystému, nebo se rozdělí do dvou technologických bloků. V obou případech je jisté, že éra, v níž několik amerických firem kontrolovalo nejvýkonnější modely i jejich distribuci, je podstatně méně jistá než před vydáním DeepSeek R1.