Náraz vytvořil kráter o průměru zhruba 10 metrů a hloubce kolem pěti metrů. Nikdo na zemi nebyl zraněn a nebyly hlášeny ani škody na majetku . Střela byla součástí jednoho z největších ruských vzdušných útoků proti Ukrajině: během noci Rusko podle dostupných zpráv vypustilo 74 raket. Útok si na Ukrajině vyžádal nejméně osm obětí .
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že „všechny indicie“ ukazují na ruskou střelu Kh-101. Dodal, že střela byla s největší pravděpodobností ruská a nesla bojovou hlavici . Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk následně prohlásil, že s plnou odpovědností potvrzuje ruský původ střely Kh-101, která je schopna nést i jadernou hlavici .
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil incident za „děsivou realitu“ a potvrdil, že ruská střela vstoupila do vzdušného prostoru NATO. Spojence vyzval k dalšímu posílení protivzdušné obrany . NATO a Polsko v reakci aktivovaly vzdušnou i pozemní obranu .
Situace se lišila od incidentu u Przewodówa z listopadu 2022. Tehdy ukrajinská střela protivzdušné obrany zasáhla polskou obec a několik dní se vedla ostrá debata o tom, kdo za dopad odpovídá. Tentokrát polští i ukrajinští představitelé od počátku shodně označovali zbraň za ruskou .
Tusk popsal noc jako „těžkou“ pro polskou protivzdušnou obranu. Zároveň uvedl, že vláda společně s ministrem obrany co nejrychleji posoudí možnost předat Ukrajině další interceptorové střely pro systémy Patriot .
Premiér tento krok neprezentoval pouze jako pomoc Kyjevu. Argumentoval také tím, že účinnější ukrajinská protivzdušná obrana pomáhá chránit samotné Polsko před ruskými střelami, které mohou zabloudit nebo překročit hranice. „Bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s bezpečností Polska,“ zní základní logika jeho postoje .
Varšava už předtím v červenci předala Ukrajině pět interceptorových střel PAC-3 MSE pro systémy Patriot. K předání došlo na žádost NATO a amerického vojenského velení v Evropě . Nový Tuskův slib proto znamená především rychlé posouzení další podpory, nikoli automatické oznámení konkrétního nového balíčku.
Ukrajina nabídla Polsku pomoc s prohlídkou místa dopadu a s určením typu střely. Do Polska následně odcestoval ukrajinský odborník na rakety, který se měl zapojit do analýzy trosek i okolností incidentu . K 30. červenci se podle dostupných zpráv na vyšetřování již podílel .
Spolupráce má praktický význam: Ukrajina se s ruskými střelami Kh-101 setkává pravidelně a její specialisté mají zkušenosti s jejich identifikací. Konečné závěry však zůstávaly v době zveřejnění zpráv předmětem vyšetřování.
Střela dopadla v Polsku jen den po setkání Donalda Tuska s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Lublinu 29. července . Jednali o obranné spolupráci, výsledcích Zelenského návštěvy Washingtonu a také o citlivých bilaterálních tématech, včetně historického dialogu a situace ukrajinských uprchlíků v Polsku .
Součástí rozhovorů byla i ochrana ukrajinských měst před ruskými údery a protiraketová obrana. Dopad střely na polské území tak hned následující noc názorně ukázal, že hrozba, o níž oba politici mluvili, se netýká pouze Ukrajiny. Právě proto Tusk spojil úvahu o dalších Patriotech s národní bezpečností Polska .