Politický souhlas se však zatím nepromítl do průmyslové reality. Výrobu střel PAC-3 na Ukrajině brání čtyři tvrdé překážky – právo veta Boeingu na klíčovou technologii, teprve počáteční fáze plánování Pentagonu, fyzické bezpečnostní riziko ve válečné zóně a alternativní návrh z Polska. Kvůli nim je nepravděpodobné, že by se první střela smontovala na Ukrajině dříve než za několik let, pokud vůbec .
Nejbezprostřednější technickou překážkou je neochota Boeingu udělit Ukrajině licenci na výrobu naváděcí hlavice (seeker head) pro střelu PAC-3. Podle zpravodaje deníku Die Welt Christopha Wannera považuje Boeing tuto součástku za příliš citlivou k předání . Naváděcí hlavice je kritickým řídicím prvkem střely a Boeing ji v současnosti vyrábí pouze ve dvou závodech po celém světě: jednom v USA a jednom u spojeneckého partnera . Bez této součástky nelze žádnou střelu PAC-3 postavit a Boeing své stanovisko nezměnil ani po politickém oznámení .
Vysoký představitel Pentagonu řekl v červenci 2026 na letecké show ve Farnborough agentuře Breaking Defense, že USA „právě vyhodnocují soubor možných postupů", ale že je „příliš brzy říci", kdy by Ukrajina mohla začít vyrábět vlastní střely . Oba hlavní dodavatelé – RTX (dříve Raytheon) a Lockheed Martin – potvrdili, že jsou v „raných fázích" posuzování možností výroby na Ukrajině, ale varovali, že na konkrétní plán je ještě příliš brzy .
Kvalifikace ukrajinského dodavatelského řetězce pro stovky specializovaných součástek střely PAC-3 – raketové motory, naváděcí elektroniku, výbušniny a testovací zařízení – je víceletý proces . Odborníci odhadují, že samotné zahájení výroby potrvá nejméně jeden rok, stabilní sériová výroba pak dva až tři roky nebo déle . Varovným příkladem je Německo, které dostalo povolení k výrobě Patriotů již v roce 2022, ale dosud nevyrobilo ani jedinou střelu .
Umístění vysoce hodnotné raketové továrny do země, která je pod aktivní ruskou palbou, je velkým problémem. Sami ukrajinští představitelé upozornili, že by továrna na střely Patriot byla zjevným prioritním cílem pro ruské údery . Riziko se netýká jen samotného areálu, ale také citlivých amerických technických dat, která by se na místě nacházela a podléhají přísným předpisům ITAR (International Traffic in Arms Regulations) .
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz a náměstkyně ministryně obrany Magdalena Sobkowiak-Czarnecka formálně navrhli, aby se výroba střel Patriot uskutečnila v Polsku, nikoli na Ukrajině . Varšava to představila jako třístranný rámec USA–Polsko–Ukrajina s argumentem, že výroba na půdě NATO – v bezpečné lokalitě, která není pod přímou hrozbou ruských úderů – je životaschopnější a rychleji dosažitelná . Polský návrh byl projednán na Pentagonu v červenci 2026, ale formální rozhodnutí zatím nepadlo .
Polsko již v květnu 2026 získalo předběžný souhlas amerického ministerstva zahraničí k vlastní výrobě střel PAC-3 MSE . Někteří analytici ale poznamenávají, že i tato varianta naráží na stejný problém s Boeingem a víceletý časový harmonogram .
Trumpovo oznámení licence bylo nezbytným politickým krokem, ale nevyřešilo právo veta Boeingu na vlastní technologii, pomalou kvalifikaci dodavatelského řetězce ze strany Pentagonu, nebezpečí umístění výroby do válečné zóny ani existenci konkurenčních návrhů. Za žádného scénáře výroba nezačne dříve než za jeden až dva roky a možná se nikdy neuskuteční přímo na Ukrajině .