Za zhoršením stojí kombinace tří tlaků: odeznívajícího exportního náporu, dlouhodobě slabé domácí poptávky a vyšších výrobních nákladů .
Vývoz byl jedním z hlavních motorů čínského oživení ve druhém čtvrtletí. Továrnám pomáhala zejména zahraniční poptávka po elektronice a hardwaru pro umělou inteligenci . Část tohoto růstu ale vznikla takzvaným předzásobením: firmy uspíšily dodávky a odeslaly zboží dříve, než bylo původně plánováno.
V červenci tento efekt začal vyprchávat. Dílčí index nových exportních objednávek klesl na 49,0 z červnových 50,1 a znovu se dostal do pásma poklesu . Výpadek exportního impulzu přitom domácí trh nedokázal nahradit .
Spotřebitelé v Číně nadále utrácejí opatrně, realitní trh se stále potýká s útlumem a firmy zůstávají obezřetné při investicích i nabírání zaměstnanců . To znamená, že slabší zahraniční objednávky neměl kdo vykompenzovat.
Statistik Národního statistického úřadu Chuo Li-chuej pokles připsal „slabé poptávce“. Podle Capital Economics se zhoršila také domácí poptávka po zboží, včetně aktivity ve stavebnictví .
Čísla z jednotlivých složek PMI tento obraz potvrzují. Index nových objednávek klesl na 49,9 z červnových 51,2 a výroba se poprvé za pět měsíců dostala do poklesu, když spadla na 49,9 z 51,4 . Slabší aktivita navíc nebyla omezena jen na továrny: nevýrobní PMI, který zahrnuje služby a stavebnictví, klesl na 49,0 .
Výrobcům situaci komplikují také zvýšené výrobní náklady. K tlaku na ceny vstupů přispěly mimo jiné dopady pokračující války na Blízkém východě . Firmy tak čelí nepříjemné kombinaci: objednávek ubývá, zatímco náklady na výrobu zůstávají vysoké .
Čínské politbyro, jeden z hlavních rozhodovacích orgánů Komunistické strany Číny, se sešlo 30. července — den před zveřejněním údajů o PMI. Zpomalení ekonomiky uznalo, zároveň však nepřišlo s rozsáhlým podpůrným balíkem .
Červencový údaj zviditelňuje zásadní problém čínského růstového modelu: exporty, které ve druhém čtvrtletí poskytly ekonomice důležitou oporu, zpomalují právě ve chvíli, kdy domácí spotřeba stále není dost silná, aby převzala jejich roli .
Opatrná reakce politbyra zároveň naznačuje, že Peking zatím nechce nasadit tak razantní stimul, který by mohl výrazněji podpořit domácí poptávku. Místo toho dává přednost cílenějším krokům a pomalejšímu růstu před dalším výrazným zadlužováním .
Světová banka očekává, že růst čínského HDP v roce 2026 zpomalí na 4,4 procenta. Důvodem má být přetrvávající slabost domácí poptávky, utlumená spotřeba a pokračující problémy realitního sektoru; zpomalit má také růst exportu . Červencový PMI proto není jen jednorázovým zhoršením tovární aktivity. Je konkrétním signálem, že po období stabilizace se čínská ekonomika znovu potýká s úbytkem dynamiky.