Japonsko a Jižní Korea provedly bezprecedentní společnou intervenci na podporu svých měn

Intervence: Společná operace během newyorského obchodování

• Japonsko nakupovalo jeny a prodávalo dolary v newyorských obchodních hodinách ve čtvrtek 30. července – poprvé po třech měsících . Důvodem byl pád jenu na téměř čtyřicetiletá minima, což zhoršovalo životní náklady v důsledku energetického šoku vyvolaného válkou v Íránu .
• Jižní Korea současně provedla vzácnou intervenci prodejem dolarů, čímž poslala won na devítiměsíční maximum vůči dolaru .
• Zdroje z trhu označily akci za vzácnou a bezprecedentní koordinovanou tržní intervenci, možné i za účasti Spojených států . Obě země přitom měsíce předem signalizovaly úzkou komunikaci ohledně devizových trhů .

Okamžitý dopad na trhy: Jen a won prudce posílily

• Jen: Dolar klesl na více než dvouměsíční minimum vůči jenu, který zaznamenal největší jednodenní zisk za téměř dva roky . Jen krátce dosáhl úrovně 157,97 JPY/USD, když během přibližně 50 minut po 9:30 newyorského času poskočil o téměř 5 jenů – to byla jeho nejsilnější úroveň od poloviny května .
• Won: Jihokorejská měna díky intervenci dosáhla devítiměsíčního maxima vůči dolaru, když posílila o 2 % na 1 418,0 KRW/USD .

Širší souvislosti: Rok jednostranných intervencí

Akce z 30. července byla vyvrcholením dlouhé kampaně, která začala o měsíce dříve:

Eskalace japonských intervencí v roce 2026

• 30. dubna 2026: Japonsko provedlo svou první oficiální intervenci na podporu jenu za téměř dva roky poté, co jen prolomil politicky citlivou hranici 160 JPY/USD. Jen ten den posílil až o 3 % .
• Začátek května 2026: Následná intervence byla odhadována na zhruba 30 miliard dolarů a dohromady s akcí z 30. dubna utratilo Japonsko za měsíc celkem 11,7 bilionu jenů (asi 73 miliard dolarů) – nejvíce od roku 1991 .
• 11. května 2026: Bank of Japan vydala spekulantům „poslední varování“, což vyvolalo jednodenní posílení jenu o 3 % – největší za tři roky . Navzdory tomu jen dál oslaboval a začátkem června se opět blížil k 160 JPY/USD .
• Červen 2026: BOJ zvýšila úrokové sazby na nejvyšší úroveň za více než 30 let, jen však zůstával pod silným tlakem kolem 160 JPY/USD .

Diplomatický základ: Koordinace mezi USA a Japonskem

Klíčovým předpokladem společné intervence byla rozsáhlá předchozí koordinace mezi USA a Japonskem:

• Září 2025: Americké ministerstvo financí a japonské ministerstvo financí vydaly společné prohlášení, v němž se dohodly na pokračování úzkých konzultací o makroekonomických a devizových otázkách .
• Leden 2026: Ministryně financí Sacuki Katajamová uvedla, že americký ministr financí Scott Bessent sdílí obavy ohledně „jednostranného oslabování“ jenu . Vysoce postavení japonští úředníci potvrdili, že s USA na devizových otázkách úzce spolupracují .
• Květen 2026: Bessent prohlásil, že Spojené státy i Japonsko považují nadměrnou volatilitu měn za škodlivou, a potvrdil probíhající komunikaci .
• Červen 2026: Katajamová a Bessent se dohodli, že v případě potřeby podniknou v měnové oblasti „odvážné“ kroky . Japonská ministryně financí uvedla, že Tokio je s Washingtonem v pravidelném kontaktu a je připraveno jednat .
• Červenec 2026: Několik dní před koordinovanou intervencí jihokorejský náměstek ministra financí prohlásil, že Soul úzce komunikuje s Japonskem a klíčovými spojenci ohledně devizových otázek, a varoval, že won je vůči fundamentům „výrazně vychýlený“ .
• Japonsko také zdůrazňovalo, že si je vědomo dopadů na americký dluhopisový trh a dbá na to, aby intervence (nákup jenů, prodej dolarů) nezpůsobily nežádoucí nárůst výnosů amerických státních dluhopisů .

Paralelní varování Jižní Koreje

Jižní Korea svou připravenost signalizovala týdny předem. Dne 2. července její devizový šéf varoval, že won je výrazně vychýlený, a 14. března ministři financí Japonska a Jižní Koreje společně vyjádřili znepokojení nad prudkým oslabením svých měn a připravenost zasáhnout proti nadměrné volatilitě .

Klíčové ponaučení: Dočasná úleva, nebo strukturální změna?

Intervence z 30. července 2026 byla vyvrcholením měsíců eskalujících verbálních varování, opakovaných jednostranných japonských intervencí v celkovém objemu přes 73 miliard dolarů, zvýšení sazeb BOJ a úzké diplomatické koordinace mezi USA a Japonskem – to vše kvůli jenu, který kvůli energetickému šoku klesl na čtyřicetiletá minima. Zapojení Jižní Koreje do společné operace představovalo novou úroveň regionální spolupráce.

Předchozí intervence v roce 2026 však měly jen dočasný účinek – jen se opakovaně vracel k úrovním, které vedly k intervencím . Analytici proto varovali, že ani koordinovaná akce sama o sobě nemusí zvrátit strukturální síly, které stojí za silným dolarem a důsledky dlouhodobě uvolněné měnové politiky BOJ .