Tisíce tun uranu v kobaltových zásilkách

Podle odhadu autorů studie bylo mezi lety 2000 a 2024 z DR Konga vyvezeno 2 000 až 5 000 tun přírodního uranu. Uran se měl nacházet v zásilkách hydroxidu kobaltnatého, meziproduktu vznikajícího při zpracování kobaltové rudy .

Nejde o zanedbatelné množství. Po dalším zpracování a obohacení by podle studie mohlo poskytnout štěpný materiál přibližně pro 600 až 1 500 jaderných zbraní. Alternativně by vystačilo jako palivo pro běžný lehkovodní jaderný reaktor na 10 až 25 let .

Veřejně přiznáno a pod kontrolu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se podle odhadu dostalo méně než 10 procent tohoto materiálu . Většina zásilek mířila do Číny, kde se nachází přibližně 95 procent světových kapacit pro rafinaci kobaltu .

Výzkumníci zároveň zdůrazňují, že nenašli důkaz, že by byl uran z Konga záměrně vyvážen pro výrobu zbraní. Protože však nebyl řádně deklarován, nevztahují se na něj standardní omezení jeho dalšího využití .

Část uranu zůstala v důlním odpadu

Studie upozorňuje také na problém, který nekončí na hranicích země. Odhadem 1 000 až 4 000 tun uranu mělo skončit v důlních odkalištích, tedy v odpadu vznikajícím při těžbě a zpracování rudy .

Uran se v tomto odpadu podle výzkumníků nachází v chemicky mobilních formách. Déšť a podzemní voda ho proto mohou přenášet do okolního prostředí. To zvyšuje riziko kontaminace půdy a vody i vdechování radioaktivního prachu .

Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám radiace nebo vdechování radonu, který vzniká rozpadem radioaktivních látek, může u horníků zvyšovat riziko rakoviny a dalších zdravotních problémů . Úřady v DR Kongu podle dostupných zpráv hledají zahraniční financování pro instalaci detektorů radiace na nákladních automobilech opouštějících zemi .

Proč jde o bezpečnostní problém

MAAE prostřednictvím systému bezpečnostních záruk sleduje deklarované jaderné materiály a ověřuje, zda nejsou odkláněny k vojenským účelům. U uranu, který nebyl nahlášen, však takový dohled chybí.

Výzkumníci proto varují, že by se tento materiál mohl bez odpovídající kontroly dostat do civilního jaderného programu, nebo dokonce do vojenského programu . Samotná studie netvrdí, že se tak stalo. Upozorňuje ale na riziko, které vzniká tím, že významný tok uranu zůstal mimo běžné mezinárodní účetnictví.

Tým navázal na práci, kterou Manzuk prezentoval na Princetonské univerzitě v říjnu 2025. Tehdy využil geologické a chemické modely popisující společný výskyt uranu a kobaltu v rudě . V nové analýze vědci zkombinovali údaje o rozložení nerostů, geochemická data, obchodní záznamy jednotlivých dolů a chemické modely zpracování kobaltu, aby zmapovali možnou cestu uranu z dolů až k vývozu .

Co vědci doporučují

Autoři studie navrhují několik kroků, které by podle nich měly začít co nejdříve :

• provést celostátní audit těžby v DR Kongu a nastavit pravidla pro oddělení uranu od kobaltového dodavatelského řetězce;
• systematicky měřit obsah uranu v zásilkách hydroxidu kobaltnatého a sledovat radiační expozici pracovníků;
• vytvořit kontrolní a monitorovací mechanismy pro ekologicky odpovědnou těžbu;
• zpřesnit evidenci těžby a vývozu uranu jako naléhavý první krok;
• v dlouhodobém horizontu zpracovávat kobalt přímo v DR Kongu až na kov, místo vývozu surového hydroxidu kobaltnatého.

„Na základě našich zjištění si myslím, že je zapotřebí rozsáhlý celostátní audit těžby v DR Kongu a nová pravidla, která oddělí uran od kobaltového dodavatelského řetězce,“ uvedl Philippe v tiskové zprávě univerzity .

Tisíce tun uranu v kobaltových zásilkách

Podle odhadu autorů studie bylo mezi lety 2000 a 2024 z DR Konga vyvezeno 2 000 až 5 000 tun přírodního uranu. Uran se měl nacházet v zásilkách hydroxidu kobaltnatého, meziproduktu vznikajícího při zpracování kobaltové rudy .

Nejde o zanedbatelné množství. Po dalším zpracování a obohacení by podle studie mohlo poskytnout štěpný materiál přibližně pro 600 až 1 500 jaderných zbraní. Alternativně by vystačilo jako palivo pro běžný lehkovodní jaderný reaktor na 10 až 25 let .

Veřejně přiznáno a pod kontrolu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se podle odhadu dostalo méně než 10 procent tohoto materiálu . Většina zásilek mířila do Číny, kde se nachází přibližně 95 procent světových kapacit pro rafinaci kobaltu .

Výzkumníci zároveň zdůrazňují, že nenašli důkaz, že by byl uran z Konga záměrně vyvážen pro výrobu zbraní. Protože však nebyl řádně deklarován, nevztahují se na něj standardní omezení jeho dalšího využití .

Část uranu zůstala v důlním odpadu

Studie upozorňuje také na problém, který nekončí na hranicích země. Odhadem 1 000 až 4 000 tun uranu mělo skončit v důlních odkalištích, tedy v odpadu vznikajícím při těžbě a zpracování rudy .

Uran se v tomto odpadu podle výzkumníků nachází v chemicky mobilních formách. Déšť a podzemní voda ho proto mohou přenášet do okolního prostředí. To zvyšuje riziko kontaminace půdy a vody i vdechování radioaktivního prachu .

Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám radiace nebo vdechování radonu, který vzniká rozpadem radioaktivních látek, může u horníků zvyšovat riziko rakoviny a dalších zdravotních problémů . Úřady v DR Kongu podle dostupných zpráv hledají zahraniční financování pro instalaci detektorů radiace na nákladních automobilech opouštějících zemi .

Proč jde o bezpečnostní problém

MAAE prostřednictvím systému bezpečnostních záruk sleduje deklarované jaderné materiály a ověřuje, zda nejsou odkláněny k vojenským účelům. U uranu, který nebyl nahlášen, však takový dohled chybí.

Výzkumníci proto varují, že by se tento materiál mohl bez odpovídající kontroly dostat do civilního jaderného programu, nebo dokonce do vojenského programu . Samotná studie netvrdí, že se tak stalo. Upozorňuje ale na riziko, které vzniká tím, že významný tok uranu zůstal mimo běžné mezinárodní účetnictví.

Tým navázal na práci, kterou Manzuk prezentoval na Princetonské univerzitě v říjnu 2025. Tehdy využil geologické a chemické modely popisující společný výskyt uranu a kobaltu v rudě . V nové analýze vědci zkombinovali údaje o rozložení nerostů, geochemická data, obchodní záznamy jednotlivých dolů a chemické modely zpracování kobaltu, aby zmapovali možnou cestu uranu z dolů až k vývozu .

Co vědci doporučují

Autoři studie navrhují několik kroků, které by podle nich měly začít co nejdříve :

• provést celostátní audit těžby v DR Kongu a nastavit pravidla pro oddělení uranu od kobaltového dodavatelského řetězce;
• systematicky měřit obsah uranu v zásilkách hydroxidu kobaltnatého a sledovat radiační expozici pracovníků;
• vytvořit kontrolní a monitorovací mechanismy pro ekologicky odpovědnou těžbu;
• zpřesnit evidenci těžby a vývozu uranu jako naléhavý první krok;
• v dlouhodobém horizontu zpracovávat kobalt přímo v DR Kongu až na kov, místo vývozu surového hydroxidu kobaltnatého.

„Na základě našich zjištění si myslím, že je zapotřebí rozsáhlý celostátní audit těžby v DR Kongu a nová pravidla, která oddělí uran od kobaltového dodavatelského řetězce,“ uvedl Philippe v tiskové zprávě univerzity .