Wildberries nyní podle listu Kommersant hledá v Kazachstánu přibližně 100 000 metrů čtverečních skladových prostor a je údajně připravena pronajmout téměř veškerou dostupnou moderní logistickou kapacitu v zemi .
Takový přesun však nebude snadný. Na konci roku 2025 měl Kazachstán přibližně 1,9 milionu metrů čtverečních moderních logistických ploch a míra neobsazenosti činila jen 5,8 % . Do poloviny roku 2026 se celkový objem moderních skladů zvýšil na 2,4 milionu metrů čtverečních, trh ale zůstává napjatý. Žádný jednotlivý skladový komplex v současnosti nenabízí volných 100 000 metrů čtverečních .
Wildberries už v Kazachstánu provozuje osm skladů a třídicích center o celkové ploše zhruba 50 000 metrů čtverečních . Zároveň buduje nové distribuční uzly: v Almaty zařízení o rozloze přes 100 000 metrů čtverečních a v Astaně komplex o ploše 160 000 metrů čtverečních, jehož dokončení se očekává v roce 2027 .
Závažnost situace připustil i Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov 21. července uvedl: „Situace je skutečně obtížná kvůli ztrátám, které utrpěla samotná společnost i zástupci malých a středních podniků“ .
Ještě rozsáhlejší je kampaň proti ruské energetické infrastruktuře. Od začátku roku 2026 zasáhly ukrajinské drony ruské ropné rafinerie nejméně 194krát. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána v květnu, kdy došlo k 16 útokům . Do konce června bylo podle dostupných zpráv poškozeno osm z deseti největších ruských rafinerií . Mezinárodní agentura pro energii už koncem roku 2025 varovala, že útoky mohou omezit kapacitu ruského zpracování ropy nejméně do poloviny roku 2026 .
Kumulativní dopad je výrazný. V červenci klesla ruská produkce benzinu přibližně na 65 % průměrné sezónní úrovně . Podle ruského ministerstva obrany snížily útoky kapacitu rafinerského sektoru asi o 42,74 % celkové projektované kapacity .
Analýza CNN uvádí, že nedostatek nebo narušení dodávek postihuje téměř všech 83 ruských regionů. Mnohé čerpací stanice proto zavedly přídělový prodej . Krize se nejprve naplno projevila na Ruskem okupovaném Krymu, kde byl vyhlášen výjimečný stav a od 21. června byl veřejnosti zakázán prodej paliva . Následně se problémy rozšířily napříč všemi jedenácti ruskými časovými pásmy .
Výsledkem jsou několikahodinové fronty u čerpacích stanic, jejich uzavírání a nejméně dvě hlášená úmrtí . Podle listu The Guardian jde o jednu z nejviditelnějších poruch každodenního života, které mnoho Rusů od začátku války pocítilo .
Nedostatek benzinu se rychle stal také politickým problémem. Na konci června kleslo hodnocení Putinovy práce na nejnižší úroveň za osm let . Státní agentura VTsIOM zaznamenala na začátku července druhý po sobě jdoucí týdenní pokles podpory a současný růst nespokojenosti .
V polovině července zveřejnila Nadace pro veřejné mínění (FOM) ještě výraznější změnu: podíl respondentů, kteří pozitivně hodnotili Putinovo působení v úřadu, během jediného týdne klesl ze 71 na 66 % . Šlo o nejprudší týdenní pokles od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Podíl těch, kteří prezidenta neschvalovali, dosáhl 16 %, což byla nejvyšší hodnota od začátku války .
Výsledky více průzkumů spojují tento vývoj především s palivovou krizí. Nedostatek benzinu se po několik týdnů umisťoval na vrcholu žebříčku veřejných obav . Nezávislý ruský investigativní server Agentstvo uvedl, že pro většinu Rusů byla určující událostí týdne právě nedostupnost benzinu a růst cen pohonných hmot .
Podle dalšího měření VTsIOM klesla Putinova podpora do 12. července na 65,1 %, a to již čtvrtý týden v řadě. Šlo o nejnižší hodnotu od začátku plnohodnotné invaze. Podíl odpůrců prezidenta dosáhl 23,4 % .
Dronové útoky na rafinerie → menší kapacita zpracování ropy a nižší výroba benzinu → výpadky dodávek a přídělový prodej téměř po celém Rusku → rostoucí veřejná nespokojenost a pokles Putinovy podpory.
Paralelně probíhá druhý řetězec: útoky na sklady Wildberries → narušení logistické sítě největšího ruského internetového tržiště → hledání náhradních skladů v Kazachstánu.
Obě linie se v červenci 2026 odehrávají současně. Útoky tak válku přibližují milionům běžných Rusů a zasahují dvě klíčové oblasti domácí ekonomiky: zásobování energiemi a infrastrukturu spotřebitelského trhu .