FIFA zdůrazňuje, že by si v nové společnosti ponechala většinový podíl i kontrolu nad jejím fungováním. Externí investoři by měli získat pouze menšinový, nekontrolní podíl .
FIFA tvrdí, že peníze by mohly podpořit rozvojové programy po celém světě, mimo jiné prostřednictvím nového financování označovaného jako FIFA Fast-Forward Programme .
Za jednoho z hlavních potenciálních investorů je označován fond Thrive Eternal, investiční strategie spojená s firmou Thrive Capital, kterou založil Joshua Kushner . Joshua Kushner je bratrem Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dostupné zprávy však Jareda Kushnera neoznačují za samotného potenciálního investora .
Na přípravě nové struktury se jako komerční poradce podle Reuters podílí také Greg Maffei, bývalý generální ředitel společnosti Liberty Media .
Bývalý prezident FIFA Sepp Blatter návrh 29. července ostře odsoudil. Podle něj se z mistrovství světa nesmí stát finanční produkt určený soukromým investorům.
„Fotbal nepatří žádnému jednotlivci ani žádné instituci. Patří lidem. Mistrovství světa není komerční aktivum, které patří několika manažerům.“ — Sepp Blatter
Blatter také varoval, že pokud by se FIFA převedla do ziskově orientované korporátní struktury, přišla by o svou „duši“ . Jeho kritika však vyvolala i ironické reakce. Některá média připomněla korupční skandály, které provázely jeho vlastní působení v čele FIFA, a komentovala jeho vystoupení ve stylu „kdo to říká“ .
Nejtvrdší institucionální reakce přišla z UEFA, evropské fotbalové konfederace. Ta uvedla, že návrh překračuje hranici, za kterou by fotbalové řídící organizace nikdy neměly jít.
„Toto překračuje hranici, kterou by fotbalové řídící instituce nikdy neměly překročit. Není to FIFA, co může prodávat. Nikdo z nás není vlastníkem fotbalu.“
UEFA dále prohlásila, že „duše a řízení fotbalu nejsou obchodovatelná aktiva“, zvláště když podle ní chybí transparentnost ohledně toho, kdo by z transakce finančně těžil . Organizace zvažovala mimořádné jednání svých členů a jako jednu z možných reakcí se objevila i debata o bojkotu budoucích mistrovství světa .
Problémem nebyl jen samotný prodej podílu, ale také způsob, jakým FIFA návrh představila. Některé regionální konfederace uvedly, že se o plánu dozvěděly z médií, nikoli předem oficiální cestou .
Kritici se obávají, že prodejem části komerčních práv vznikne precedens: turnaj, který je vnímán jako společný symbol světového sportu, by se mohl stát investičním aktivem soukromých fondů. UEFA a další organizace proto tvrdí, že nejde pouze o finanční transakci, ale o zásadní otázku budoucího řízení a identity fotbalu .
FIFA ho představuje jako způsob, jak rychle získat miliardy dolarů na rozvoj fotbalu a zvýšit příjmy svých členských asociací. Odpůrci v něm však vidí možnou privatizaci nejcennějších komerčních práv mistrovství světa.
Jádro sporu tedy spočívá v otázce, zda si lze ponechat „veřejnou“ povahu fotbalu tím, že FIFA formálně zachová většinu a kontrolu, zatímco soukromí investoři získají podíl na výnosech. Pro Blattera, UEFA a další představitele je už samotné převedení těchto práv do investiční struktury krokem příliš daleko. Podle jejich pohledu se tím z mistrovství světa stává finanční aktivum a z fotbalové „duše“ obchodovatelná položka .