Krize v Hormuzském průlivu 2026 přesměrovala tankery kolem Afriky a změnila plány energetické bezpečnosti

Reakce trhu byla okamžitá. Provozovatelé tankerů, velké ropné společnosti i obchodníci téměř bez výjimky pozastavili přepravu ropy, ropných produktů a zkapalněného zemního plynu přes tuto námořní tepnu . Na začátku července byl provoz tankerů podle dostupných údajů prakticky zastavený — během jediného dne průlivem propluly pouze dvě tankery .

Za běžných podmínek tudy prochází přibližně 20 milionů barelů ropy denně, tedy asi pětina světové nabídky . Proto se problém neomezuje na Perský záliv. Každé zdržení v Hormuzu se promítá do cen přepravy, pojistného a následně i do nákladů na ropu, plyn a paliva v dalších regionech.

Objížďka kolem Afriky je drahá, ale stále levnější než riskovat průjezd

Většina lodí nyní volí trasu kolem Mysu Dobré naděje. Ta prodlužuje jednu plavbu zhruba o 10 až 14 dní . Dopravci proto spotřebují více paliva, déle platí posádky a musí počítat s vyššími poplatky a přetížením přístavů.

Největší skok však zaznamenalo pojištění proti válečným rizikům. Z předkrizové úrovně 0,125 % hodnoty trupu lodi se do konce července 2026 vyšplhalo na 7,5 až 10 % . U tankeru typu VLCC — tedy velmi velkého ropného tankeru — to znamená přibližně 2 až 10 milionů dolarů za jediný průjezd .

Alternativní trasa kolem Afriky zvyšuje provozní náklady přibližně o 810 000 až 990 000 dolarů na plavbu. I přes tuto částku ale zůstává pro mnoho provozovatelů levnější než zaplatit vysoké válečné pojistné a vystavit loď riziku v samotném průlivu .

Dopady se přitom šíří celým námořním trhem. Přesměrování kontejnerových a volně ložených lodí kolem Afriky přináší globální zácpy v přístavech, vyšší spotřebu paliva a méně spolehlivé jízdní řády .

Moldavsko: od energetického nouzového režimu k přísnějšímu dohledu

Pro vnitrozemské Moldavsko představuje problém zejména dostupnost nafty pro zemědělství a dopravu. Země je výrazně závislá na dovozu a výpadky v širším regionu se proto rychle promítají do domácích zásob.

• 4. března 2026 Moldavsko vyhlásilo na 60 dní stav nouze v energetice. Jako důvody uvedlo konflikt s Íránem, růst světových cen a regionální rizika pro dodávky .
• Vývoz paliv ze strategického Mezinárodního svobodného přístavu Giurgiulești byl omezen a úřady zavedly povinné minimální zásoby .
• 28. července 2026 vláda přešla k novému třicetidennímu režimu zvýšené pohotovosti, protože nedostatek nafty začal zasahovat části země . Obchodní zásoby klesly z pokrytí na 17,6 dne na konci června na pouhých 6,9 dne. Nafta došla u 53 čerpacích stanic .

Premiér Vasily Tofan označil opatření za preventivní krok, nikoli za důvod k panice. Samotný pokles zásob a lokální výpadky ale ukázaly, jak rychle může vzdálený geopolitický konflikt zatížit palivový trh v zemi bez přístupu k moři .

Moldavský parlament navíc v květnu schválil v prvním čtení návrh zákona o nouzových zásobách ropných produktů. Počítá s rezervami benzinu, nafty, petroleje, topného oleje a LPG a s cílem vytvořit zásobu nejméně na 90 dní .

Nový Zéland: plán má čtyři fáze, země zůstává v první

Nový Zéland aktivoval 27. března 2026 aktualizovaný Národní plán reakce na výpadky paliv. Čtyřstupňový systém se částečně podobá tamnímu covidovému systému varovných stupňů a má umožnit postupovat od pouhého monitorování až k řízenému přidělování paliv .

Jak jednotlivé fáze fungují

• Fáze 1 – zvýšená pozornost: trh funguje běžně, vláda sleduje zásoby a dodávky, zveřejňuje aktualizace a koordinuje postup s průmyslem. Palivo je dostupné po celé zemi, ceny však mohou růst.
• Fáze 2 – varování: objevují se první známky možného narušení dodávek a stát podporuje dobrovolné šetření palivem.
• Fáze 3 – nouzový stav: vláda může uvolnit rezervy, zvýšit dovoz a zavést cílené přidělování paliva.
• Fáze 4 – závažné narušení: přicházejí celostátní cíle pro snížení spotřeby, kontrolovaný přístup k palivu a přednostní zásobování kritických služeb a zboží.

Nový Zéland od aktivace plánu zůstal ve fázi 1, protože vláda hodnotí zásobování jako stabilní a zásoby jako dostatečné . V dubnu země uváděla pokrytí na 56 dní u benzinu, 45 dní u nafty a 47 dní u leteckého paliva .

V květnu však vláda preventivně přesunula plánované zavedení systémů prioritního zásobování z třetí do čtvrté fáze. Neznamená to okamžité příděly, ale přípravu na scénář dlouhého a rozsáhlého výpadku .

O případné změně fáze rozhoduje ministerská skupina pro dohled nad palivovou bezpečností. Posuzuje šest ukazatelů: vývozní omezení u rafinerií, které Nový Zéland zásobují, změny domácích zásob o více než tři dny, schopnost firem plnit budoucí objednávky, plnění minimálních skladovacích povinností, změny politiky Austrálie a případné pokyny Mezinárodní energetické agentury .

Co krize mění na globálním trhu

Současné narušení Hormuzského průlivu a už dříve problematického průlivu Báb al-Mandab odhalilo slabinu dodavatelských řetězců postavených na několika úzkých námořních hrdlech. Když se zkomplikuje provoz na obou trasách, nestačí jednoduše přesunout lodě jinam — alternativní trasy jsou delší, dražší a rychle se zahlcují.

Proto roste význam dodavatelů z Atlantické pánve, zejména z pobřeží Spojených států v Mexickém zálivu, západní Afriky a Severního moře. Současně sílí tlak na diverzifikaci rafinerských kapacit a přepravních tras .

Krize tak není pouze otázkou ceny jednoho barelu. Ukazuje, že energetická bezpečnost závisí také na velikosti strategických rezerv, možnosti rychle změnit dodavatele a schopnosti státu předem určit, komu bude v případě nedostatku palivo přednostně dodáváno.

Co se z dostupných zdrojů potvrdit nepodařilo

Pro Pákistán, Ukrajinu, Nigérii a evropské ceny plynu TTF nebyly v dostupném vyhledávání získány dostatečně přímé podklady. Lze očekávat tlak vyšších cen ropy a přepravních přirážek, konkrétní údaje o každodenních úpravách cen paliv v Pákistánu, cenách benzinu na Ukrajině, nárůstu cen benzinu v Nigérii o 39,5 % v první polovině roku ani vývoji TTF však z dodaných zdrojů nelze spolehlivě potvrdit.