Proč se ve středu obnovily americké údery na Írán

Klid však nevydržel. V úterý a ve středu, 28. a 29. července, zahájily íránské Revoluční gardy překvapivou sérii balistických raketových útoků na americká vojenská zařízení v Jordánsku. Mezi nimi byla i základna Muwaffaq Salti, kde působí personál amerického Centrálního velení (CENTCOM) . Americká armáda uvedla, že všechny střely z úterního útoku byly zachyceny . Jordánské úřady následně oznámily sestřelení pěti íránských raket nad zemí .

Tento útok je třeba odlišit od předchozího incidentu ze 17. července. Při tehdejším íránském útoku na jordánskou základnu zasáhly rakety ubytovací modulární budovy a podle dostupných zpráv usmrtily dva americké vojáky .

Trump hrozí „masivním útokem“

Americký prezident Donald Trump už 23. července řekl serveru Axios, že vážně zvažuje rozsáhlý útok na Írán, který by byl větší než dosavadní údery v rámci operace Epic Fury. „Zvažuji masivní útok. Větší než kdy dříve,“ uvedl podle zveřejněných zpráv .

O den později se Trump sešel s nejvyššími vojenskými poradci, aby projednal možné varianty dalšího postupu . Dne 25. července však podle deníku The New York Times od okamžitého výrazného rozšíření operací ustoupil . Po novém íránském raketovém útoku z 29. července ale Trump v rozhovoru pro Fox News slíbil tvrdou odvetu a hovořil o tom, že Írán „porazí“ . Veřejně také uvedl, že se blíží rozhodnutí o úderech nové intenzity .

Z dostupných zpráv tedy vyplývá, že útok na americké síly v Jordánsku se stal důležitým momentem při obnovení vojenských operací. Zároveň ale není potvrzeno, že by Trump už přijal konečné rozhodnutí o konkrétní podobě další velké eskalace.

Nová fronta v Iráku

Ve dnech 28. a 29. července provedly Spojené státy společně se Saúdskou Arábií přesné letecké údery ve východním Iráku. Zasáhly místa využívaná ozbrojenými skupinami napojenými na Írán, především jednotkami sdruženými v iráckých Lidových mobilizačních silách (PMF) .

Rijád uvedl, že útoky byly reakcí na dronové útoky proti saúdské energetické infrastruktuře . PMF oznámily, že při úderech zahynulo nejméně 20 jejich členů . Irácký premiér Alí al-Zaídí svolal mimořádné jednání Rady národní bezpečnosti a operaci označil za „nebezpečnou eskalaci“ .

Údery tak otevřely další geografickou frontu konfliktu mezi USA a Íránem. Analytici zároveň varovali, že zapojení Saúdské Arábie a zásahy proti skupinám v Iráku mohou regionální válku učinit méně předvídatelnou .

Co se děje kolem Hormuzského průlivu

Omán dál zprostředkovává jednání mezi Washingtonem a Teheránem o obnovení provozu v Hormuzském průlivu, jehož fungování konflikt narušil. Omán 27. července uvedl, že rozhovory postupují a že Írán se jich účastní .

Důležitá je však hranice toho, co lze na základě dostupných zdrojů tvrdit: zprávy nepotvrzují, že by Írán výslovně odmítl ománský návrh na společnou kontrolu průlivu. Podle dostupných informací jednání pokračovala a Teherán během americké pauzy pozastavil odvetné útoky. Konkrétní tvrzení o odmítnutí návrhu na společnou kontrolu proto zůstává neověřené.

Ropa a nejistota na trzích

Vyostření konfliktu znovu zvýšilo tlak na energetické trhy. Několik zpráv hovoří o další destabilizaci trhu s energiemi a o přetrvávajícím růstu cen ropy, mimo jiné kvůli útokům na energetickou infrastrukturu v oblasti Perského zálivu a narušení provozu v Hormuzském průlivu . Časopis Time eskalaci přímo spojil s prudkým růstem cen energií .

Z předložených zdrojů však nelze nezávisle potvrdit přesnou cenu ropy Brent k 30. červenci ani konkrétní údaj, že překonala hranici 100 dolarů za barel. Tato hodnota odpovídá popisovanému tržnímu stresu, není ale v dostupném podkladu doložena samostatným cenovým údajem.

Co je potvrzené a co zůstává nejisté

Potvrzeny jsou zejména tyto skutečnosti: rozpad krátké pauzy v bojích, íránský raketový útok na americké síly v Jordánsku, Trumpovy hrozby další eskalací, společné americko-saúdské údery v Iráku a pokračující ománská mediace kolem Hormuzského průlivu.

Naopak není dostatečně doloženo, že Írán odmítl návrh na společnou kontrolu průlivu, ani že cena ropy Brent ve středu skutečně překročila 100 dolarů za barel.